Moštěnické travertiny a kyselka u Moštenice na Slovensku

Moštěnické travertiny, přírodní zajímavost v Starohorských vrších

Moštěnické travertiny (Moštenické travertíny) představují jednu z nejzajímavějších přírodních lokalit ve Starohorských vrších na středním Slovensku. Moštěnické travertiny jsou komplexem travertinových kaskád s mocností až 20 metrů. Dnes jsou chráněny jako přírodní památka (z roku 1981) jejíž chráněné území má rozlohu 1,71 ha.

Moštšnické travertiny (Moštenické travertíny) představují stále rostoucí travertinovou terasu, respektive složitý komplex kaskád s mnoha vývěry vody. Nejkrásnější z nich je ta horní, kde vznikly i malé vodopády a peřeje. Travertinové terasy v dolní části Moštěnických travertinů jsou zhusta zarostlé vegetací a zapadané listím a nejsou tudíž tak atraktivní. Tato lokalita se nachází v katastrálním území obce Moštenica v ochranném pásmu Národního parku Nízké Tatry (NAPANT).

Komplex Moštěnických travertinů má délku asi 600 metrů a šířku 15 až 100 metrů. Výškové rozpětí je asi 150 metrů (od 650 po 800 m n. m.). Mocnost travertinu dosahuje až 20 metrů, nejčastěji se ale pohybuje v rozmezí 3 až 8 m. To vše uprostřed krystalinika, kde vystupují žuly, migmatity a nebo spodnětriasové křemence či břidlice. V okolí se nachází řada rekreačních objektů, soukromých chat i s příjezdovými cestami.

Pozn.: Travertin představuje různě zpevněný a značně pórovitý sladkovodní vápenec, který se ukládá ve vodách studených i teplých pramenů (tzv. pramenit). K jeho ukládání zpravidla přispívá okolí rostlinstvo, které vodě odnímá přebytečný CO2 (oxid uhličitý), čímž vyvolává srážení uhličitanu vápenatého. Jako travertin bývají často označovány i některé další podobné usazeniny. Například pěnovce, které ale vznikají na vodních tocích.

Území Moštěnických travertinů nepředstavuje nejen místo dokládající vývoj středoevropské přírody v poledových dobách, ale také významnou lokalitu s řadou chráněných živočišných a rostlinných druhů. Z těch nejvýznamnějších kytek musím zmínit takové druhy, jako je kruhatka Matthiolova (Cortusa matthioli), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), ale i vstavač mužský (Orchis mascula) a nebo vemeník dvoulistý (Plantathera bifolia).

Samostatnou zmínku si zaslouží i trojice minerálních pramenů, která se v oblasti Moštěnických travertinů nachází. Jsou to Jegorov prameň (651 m n. m., středně mineralizovaná vápenato-hořečnatá kyselka s množstvím síranů), Prameň v Jelšine a Blboták. Jegorův pramen vyvěrá v altánu dole u cesty, pro který se vžilo označení "Kyslá". Místní i přespolní tady často tuto dobrou kyselku nabírají do barelů a PET lahví. I druhý z pramenů je poznamenán zásahem člověka, pouze Blboták si uchoval svou přírodní podobu.

Moštenické travertíny, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.