Litenčická pahorkatina a Kyjovská pahorkatina, turistika a přírodní zajímavosti, tipy na výlety

Litenčická pahorkatina, cykloturistický ráj - turistika, cyklotrasy a přírodní zajímavosti

Litenčickou pahorkatinu zná asi opravdu jen velice málo turistů. Tento nevysoký geomorfologický celek ohraničený Vyškovskou brázdou a Hornomoravským úvalem, Ždánickým lesem, Kyjovskou pahorkatinou a známým pohořím Chřiby dosahuje průměrné nadmořské výšky pouhých 294 m. Tedy nijak ohromujících výšek. Neohromí ani výška nejvyššího vrcholu - Hradisko (518 m).

Přesto je oblast Litenčické pahorkatiny poměrně členitá a turisticky atraktivní. Litenčická pahorkatina, dříve nazývaná rovněž Hříběcí hory, náleží do oblasti Středomoravských Karpat, které jsou součástí Západních Karpat. Pěší toulání v těchto končinách bude asi pro řadu návštěvníků trochu nezáživné, ale cykloturista nad zdejší krajinou určitě zaplesá.

Litenčická pahorkatina, geomorfologické celky

Přestože je Litenčická pahorkatina s celkovou rozlohou asi 590 km² opravdu poměrně málo členitým celkem, dělí se na tři samostatné podcelky. Jsou to Zdounecká brázda, Bučovická pahorkatina a Orlovická vrchovina, které se ještě dále dělí. Zdounecká brázda na okrsky Roštínská brázda a Jarohněvická brázda, Bučovická pahorkatina se dělí na okrsky Větrnická vrchovina (Větrník 394 m), Kučerovská pahorkatina, Tištínská pahorkatina, Dřínovská pahorkatina a Brankovická pahorkatina (Chlum 402 m). A konečně Orlovická vrchovina se dělí na okrsky Lhotská vrchovina s nejvyšším vrcholem Hradisko (518 m), Zdislavická vrchovina (Kleštěnec - 493 m) a Medlovská vrchovina (nejvyšší vrchol Troják - 396 m).

Podloží Litenčické pahorkatiny je tvořeno především jíly, jílovci, štěrky a písky paleogenního až miocénního stáří, které jsou překryty vrstvami spraší. Oblast je převážně bezlesá. V hospodářsky využívaných lesích se zachovaly fragmenty původních lesních společenstev. Převažují karpatské a panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy. V bylinném patře se objevuje řada chráněných rostlin.

Litenčická pahorkatina, fauna a flóra

Z těch nejvýznamnějších to jsou kozinec rakouský (Astragalus austriacus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), ostřice nízká (Carex humilis), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), vstavač vojenský (Orchis militaris), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), oman mečolistý (Inula ensifolia), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) a spousta dalších.

Na zachovalá rostlinná společenstva jsou samozřejmě vázána i živočišná společenstva. Za zmínku stojí především vzácné druhy brouků. Například střevlíček Amara littorea, majka Meloe scabriusculus a kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum) nebo střevlík Carabus ulrichii.

Litenčická pahorkatina je odvodňována řekami Litava, Haná a Kotojedka, které jsou přítoky řek Morava a Svratka. Patří tak patří k úmoří Černého moře. Litenčická pahorkatina náleží do mírně teplé klimatické oblasti. Roční úhrn srážek se pohybuje okolo 500 mm.

Litenčická pahorkatina, geomorfologické členění

Kyjovská pahorkatina

Kyjovská pahorkatina je dalším z geomorfologických celků Středomoravských Karpat náležejících do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Ano, i nevysoká Kyjovská pahorkatina je součástí Karpat, které si zpravidla představujeme jako nekonečné horské hřebeny s vlnící se trávou a stády ovcí…

Kyjovská pahorkatina však v tom není sama. Ani její sousedé - Ždánický les a Litenčická pahorkatina na tom nejsou o mnoho lépe. A to nemluvím o Dolnomoravském úvalu, který vymezuje Kyjovskou pahorkatinu od jihu a východu. Pouze severně ležící Chřiby jsou jakž takž horami.

Kyjovská pahorkatina za svůj název vděčí městu Kyjov, které leží ve střední části toho celku. Rozloha Kyjovské pahorkatiny činí jen 482 km², což ji řadí na 59. příčku žebříčku rozloh mezi 94 geomorfologickými celky České republiky. Střední výška této členité pahorkatiny činí 235,2 m a nejvyšším vrcholem Babí lom vysoký pouhých 417 metrů. Tak si turista Karpaty rozhodně nepředstavuje…

Poněkud větší radost mohou mít z Kyjovské pahorkatiny geologové. Vždyť se tady nachází pestrá paleta hornin či půd. Od pískovců, přes jílovce až po sedimenty Vídeňské pánve, které jsou překryty sprašemi a hlínami či fluviálními sedimenty. Tyto vrstvy kopírují geomorfologické podcelky Kyjovské pahorkatiny, kterými jsou Mutěnická pahorkatina, Věteřovská vrchovina, Vážanská vrchovina a Kudlovická pahorkatina.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.