Lomové jezírko pod Líšnou v Šumavském podhůří, výšlap k jezírku v Budětické vrchovině

Jezírko pod Líšnou, Budětická vrchovina a tipy na výlet

Tak jsme zase jednou zaváhali a teď stojíme na nádraží v Žichovicích a hledáme v jízdním řádu, kdy nám jede další vlak. Je to špatné a tak vymýšlíme náhradní program. Na nedalekém Rabí jsme každý rok několikrát a navíc letní rojení turistů nás také moc neláká. Což se podívat do lomů pod Líšnou. Sice se tam chodit nemá, ale taková tabulka se zákazem vstupu je v podstatě hodně velkým lákadlem.

Je rozhodnuto a tak opouštíme nádraží a stezkou k řece Otavě a dále po jejím pravém břehu jdeme k mostu. Za ním dáváme zpátečku a cestou po levém břehu se blížíme pod jižní vrchol Líšné (539 m n.m.). Před námi se objevuje vysoká bílá stěna bývalého lomu. Zbývá přejít silnici, najít díru v plotě a jsme na místě.

Čtěte také: Líšná, hora klidu a překvapení

Procházíme dobře vyšlapanou pěšinou mladým hájkem bříz a borovic k širší cestě. Cesta prudce klesá dolů a pod námi se objevuje zelenavá voda jezírka. To má kruhový tvar a není to žádný drobeček. Od jihu k severu je jistě přes sto metrů široké a od východu na západ to bude skoro stejné. Nad ním se vypíná v několika stupních bělostná stěna. Její výška bude jistě kolem 70 metrů.

Sestupujeme k hladině, která s postupující hloubkou mění barvu. Ke břehu připlulo hejno zvědavých pstruhů, kteří se předvádějí v celé kráse. Někteří jedinci jsou skutečně nádherní. Na koupání to není a tak se škrábeme na první skalní stupeň nad jezerem. Vede tudy pěšina, ze které se dá vyčíst, že návštěvnost je tady dosti veliká.

Docházíme pod východní stěnu a asi v polovině cesty se pro sesuté kamení vracíme zpět a okruh dokončujeme z opačné strany. Tady se nám otevírá jediný výhled do kraje západním směrem, na vrchol Chanovce (555 m n.m.).

Jen hluk projíždějících aut po nedaleké silnici nás vrací z romantického místa do skutečnosti. Vracíme se stezkou k díře v plotě. Na jedné ze skal se zalíbilo lišejníku s nádherně zrzavou barvou.

Stopy po lidské činnosti postupně mizí mezi prvními obyvateli místa. Pionýry jsou tady borovice, břízy a sem tam nějaký druh listnáče. Spodní patro je ještě velmi chudé. Jen trsy trav, sem tam nějaká kvetoucí rostlina, mezi kterými hrají prim jestřábníky, chrpy a mateřídoušky. V jezeře se usadilo rákosí a kromě již zmíněných pstruhů zde žijí i skokani.

Pro úplnost zbývá dodat, že všude kolem je Budětická vrchovina, která je částí Bavorovské pahorkatiny. Líšná je zahrnuta do přírodního parku Buděticko a nikdo neudělá chybu, když to pojmenuje sušicko - horažďovickými vápenci. Vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví a tato vycházka se vejde do 3 km a ještě se dá zajít na pivko do hospůdky nedaleko nádraží. Hlavně, aby neujel další vlak.

Lomová jezírka na turistické mapě

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.