Halda Ema zvaná též Terezie, netradiční tip na výlet a nenáročné výšlap za výhledy v Ostravě

Kam v Ostravě? Třeba na haldu Ema!

Ostrava není sice městem turistům zaslíbeným, přesto tady pár cílů na dopolední procházku naleznete. Dokonce i v samotném centru města a v jeho okolí. Jedním z nich je i halda Ema, či přesněji halda Ema - Terezie.

Výstup na vrchol haldy Ema je sice dnes zakázán, prý kvůli nebezpečným zplodinám hoření unikajícím z nitra haldy, z tohoto důvodu by se ale muselo koneckonců uzavřít celé Ostravsko… Lidé tak dnes i přes zákaz vrchol Emy navštěvují. Nakonec i samotná procházka kolem haldy může být jistým zpestřením nedělního dopoledne.

Před léty vyznačil KČT žlutou turistickou trasu k haldě Ema, k dispozici byla i skládačka s popisem nejzajímavějších míst na trase. My se po této trase vydáváme jedno nedělní dopoledne, kdy jsme "uvízli" v Ostravě a nebylo času vyrazit na pořádný výlet na hory.

Čtěte také: Ostrava a nejvyšší okolní kopce a kopečky

Na trasu se vydáváme ze Smetanova náměstí od divadla Antonína Dvořáka. Tady se bez problémů dopravíte tramvajovými linkami č. 6, 9, 10, 11, 13, 14. Po žluté turistické značce se vydáváme kolem výstaviště na Černé louce ke Slezsko-ostravskému hradu. Po cestě potkáváme cirkus a slona, jenž se tady v klidu prochází. Na hradě, jenž je za Hradní lávkou, po které překonáváme řeku Ostravice, jsou opět nějaké slavnosti, kterým s našim "mimušem" neunikneme na chvíli ani my…

Konečně se vyplétáme z mumraje a po Klášterní ulici a následně po Na Najmanské míříme kolem Ústředního hřbitova vstříc haldě Ema (směrem k ostravské ZOO v Ostravě Michálkovicích). Trasa vede sice po cestě, ale provoz je tady minimální. Žlutá TZ je dnes uzavřena, proto je lépe pokračovat po panelce kolem koňské farmy a po jižním úbočí Emy.

Na vlastní riziko si můžete z dalšího rozcestí odskočit na samotný vršek Emy po dobře viditelné a prošlapané stezce. Pod vrškem to pěkně čmoudí, podobně jako celá Ostrava z desítek funkčních komínů. Asi nejvydatněji nás exhalacemi, navíc těmi nejvíce nebezpečným a karcinogenními, zásobuje dobrodinec z Indie, jenž koupil prakticky za hubičku zdejší ocelárny.

O "výživnosti" exhalací by mohli vyprávět zejména obyvatelé Ostravy - Radvanic, kde každý třetí zápasí s astmatem a podobnými civilizačními chorobami. Příliš nezaostává ale ani chemička a firma, která "ekologicky" likvidovala laguny. Zejména obyvatelé Přívozu by mohli vyprávět o žlutavém smogu a prachu, jenž se odsud linul. Nakonec jsme to "vyzkoušeli" i my v redakci, neboť kancelář máme právě v postiženém Přívoze.

Vraťme se ale k Emě. Informace o této haldě, výsypce z dolů, se dočtete v článku Ivana Zajíčka. My se akorát pokocháme výhledy na Beskydy a Nízký Jeseník, včetně výhledů na celou Ostravu.

Od haldy Ema sestoupíme k nejbližší zástavbě a pod bývalým dolem Petra Bezruče po ulicích Občanská, Na Františkově a Ketličkova se přesuneme k radnici Slezské Ostravy. Je odsud pěkný výhled k centru, na věž Ostravské radnice i řeku Ostravici se Sýkorovým mostem.

Kolem legendárního tanku přejdeme k Sýkorovu mostu a přes Ostravici se přesouváme do centra Ostravy. Je čas oběda, ale zajít si v centru Ostravy na oběd je o víkendu tak trochu problém. Končíme tak v obligátní pizzerii. Centrum je i v nedělní poledne prakticky mrtvé, lidí je tady málo. A i těch pár zbloudilců se ovlažuje v místních fontánkách. Ostatní asi tráví tento krásný den v některém ze supermarketů.

Dnes mají tito supermarketoví turisté navíc k dispozici snad největší architektonický zločin na území Ostravy - ostravskou "Fukušimu", kteréžto obchodní centrum zcela zastínilo velkou část výhledů a narušilo ráz okolí centra Ostravy. Myslím si, že tato obludnost do centra Ostravy nepatří. Také by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby se časem ukázalo, že schvalování této stavby nebylo zcela košér. A v takovém případě doufám, že ti, jejichž podpis tuto obludnost posvětil (a prokáže-li se korupční jednání), budou časem dělat společnost jednomu středočeskému Davidovi v Litoměřicích…

Halda Ema na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.