Treking > Tipy na výlet > ZOO Ostrava, otevírací doba a ceník vstupů
ZOO Ostrava, otevírací doba a ceník vstupůOstravská zoologická zahrada11.1.2012 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
ZOO Ostrava se nachází v městské části Slezská Ostrava v lesoparku Stromovka. ZOO Ostrava je jednou z největších zoologických zahrad v České republice a momentálně prochází za provozu rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí jednotlivých pavilónů i celého zázemí. Historie vzniku ostravské ZOO je spojena s aktivitami horníků bývalých dolů Zárubek a Alexander při budování tzv. Hornického sadu v Ostravě - Kunčičkách. Sad začal vznikat v r. 1948 na šestihektarovém pozemku poblíž dolu Alexander. Formou brigádnické činnosti se na tom podílela i ostravská veřejnost včetně školní mládeže. Vzniklý přírodní park sloužil především k rekreaci. Na podnět Bohumila Vítka bylo v roce 1949 rozhodnuto zřídit ve vznikajícím parku i tzv. zoo zahradu. K prvním chovancům patřil jeden srnec, dvě srny a pět bažantů. K nim brzy přibyli pávi a po dokončení voliéry i další ptáci. Oficiálním datem vzniku ostravské zoo se stal 26. říjen 1951, kdy byla schválena její první zřizovací listina. V roce 1953 byl Bohumil Vítek pověřen řízením nově vzniklé zoo. Čtěte také: Ostravsko, kam na výlet ZOO Ostrava se v době svého vzniku potýkala s těžkými problémy poválečného období, mimo jiné s katastrofálním nedostatkem stavebního materiálu. Obdobné problémy jako s výstavbou řešila kunčická zoo i při chovu zvířat. Velké problémy byly mimo jiné při zajišťování krmiv. Nejcennějším zvířetem kunčické ZOO byl samec slona indického Pepík, kterého zoo získala v roce 1956 ze Zoo Praha. Pepík byl do Československa dovezen jako osmiměsíční slůně. Byl to dar vietnamské vlády. Slon, který zažil jak provizorní dřevěnou ubikaci v Kunčičkách i nový pavilon slona z roku 1962 v ostravské Stromovce, uhynul v roce 1964 následkem pádu do příkopu. Už při založení zoologické zahrady v Kunčičkách se hledala nová lokalita pro výstavbu nové ZOO v Ostravě. Kromě areálu Velkého ostravského lesa, tedy Stromovky ve Slezské Ostravě, byl ve hře také Bělský les na jižním městě, Radvanice a Vřesina. Pro výběr lokality ve Stromovce hovořil např. členitý terén, rozmanitý lesní porost nebo dostatek povrchové vody. S výstavbou nové zoologické zahrady se začalo v roce 1956. V únoru 1960 probíhalo stěhování zvířat z Kunčiček. Zvířata byla umístěna do provizorních dřevěných staveb a klecí převezených z Kunčiček, tedy do podmínek, které si dnes dovedeme jen těžko představit. Zoologická zahrada byla pro veřejnost otevřena 1.5.1960 a byla v podstatě jedním velkým staveništěm. Výstavba pokračovala v roce 1963 velice pomalu, v rámci akce Z pracovali v zoo především horničtí důchodci a brigádníci bez odborné kvalifikace. Zoo neměla dostatek finančních prostředků. Postupně byl dotvořen základní návštěvnický okruh, tak jak jej známe dnes a byla vybudována základní infrastruktura potřebná pro fungování zoo (zejména zookuchyně, centrální seník). V této etapě také vznikla většina hlavních expozic a pavilonů, zejména expozice medvědů, pavilon opic, pavilon šelem a "starý" pavilon slonů. S výjimkou expozice medvědů slouží v různě pozměněné podobě tyto pavilony dodnes. Sedmdesátá léta byla v ostravské zoo obdobím intenzivní investiční výstavby. Podstatně se zlepšily služby návštěvníkům, zejména po otevření nového parkoviště a samoobslužné restaurace. V zázemí zoo byla vybudována multifunkční budova sloužící jako odchovna mláďat, krmných zvířat a zimoviště ptáků. Dokončen byl i objekt karantény a veterinární ošetřovny a byla zrekonstruována zookuchyně. V roce 1975 byl pro veřejnost otevřen pavilon hrochů. Hroši se tak přestěhovali z prostor, který později sloužil pro chov tapírů a kapybar a v němž je nyní umístěna noční expozice. Ze sedmdesátých let pochází také původní dětská zoo a expozice pro gibony na rybníku u dnešního výběhu slonů. Dnes slouží pro chov lemurů. V dolní části zahrady byly postaveny dva prostorné příkopové výběhy jako základ budoucí expozice afrických kopytníků. Tyto výběhy sloužily několik let pro chov lam, velbloudů, kulanů nebo poníků. Expozice afrických zvířat byla dostavěna až v osmdesátých letech stejně jako další rozestavěné stavby ze sedmdesátých let - pavilon vodních ptáků, malých šelem a výukové středisko. 70. léta jsou ve znamení chovatelské profilace zoo a výrazného zkvalitnění skladby chovaných zvířat. I za cenu dočasného poklesu počtu zvířat bylo započato s chovem skutečných chovatelských "špeků". V ostravské zoo se tak poprvé objevili nosorožci tuponosí, jeleni milu, jeleni lyrorozí, zebry Grévyho, kočkodani Dianini, levharti mandžuští, kulani, tapíři čabrakoví, tygři sumaterští a další. Nutno dodat, že se však již nejednalo o jednotlivá, přestárlá či jinak chovatelský nevhodná zvířata, ale mnohdy o perspektivní chovné páry či skupiny. Protože se u řady nových druhů postupně dařilo i s jejich odchovy, lze toto období bez nadsázky označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, ze kterého zoo těžila i v následující dekádě a který ji zařadil mezi nejlepší zařízení svého druhu v rámci tehdejšího Československa. Rok 1972 byl rokem nejrozsáhlejšího dovozu zvířat z tehdejšího SSSR. Byl importován pár mláďat medvěda ledního "Fram" a "Vega", trio losů a trio velbloudů dvouhrbých. Medvědice "Vega" se dožila úctyhodných 34 let, a když v roce 2006 uhynula. Zatímco v první polovině dekády jsou postupně dokončovány či uváděny do provozu investice započaté ještě na konci let 70. (pavilon vodních ptáků, výukové středisko, pavilon afrických zvířat), ke konci 80. let již jakákoliv investiční výstavba zcela ustává. V chovatelské oblasti se již neobjevuje tolik nových druhů jako v předchozí dekádě, přesto stojí za zmínku např. medvědi syrští, binturongové či orangutan. Sameček orangutana "Bimbo" se stal jedním z nejpopulárnějších zvířat ostravské zoo osmdesátých a začátku devadesátých let. "Bimbo" žil v Ostravě od r. 1981 do r. 1993, kdy byl na doporučení koordinátora přesunut do jiné zoologické zahrady. Podobně jako tomu bylo ve všech ostatních českých zoo, také ostravská zoologická zahrada procházela v první polovině devadesátých let obdobím nestability a obav o svou další budoucnost. Téměř ustala investiční činnost a změny se dotkly i druhové skladby zvířat. Dochází k postupnému úbytku velkých druhů savců (ukončen chov velkých turů a slonů). Situace se začíná stabilizovat ve druhé polovině 90. let, kdy se objevují i první menší investice - nové voliéry dravých ptáků (1997), nová expozice rysů a voliéry papoušků a handicapovaných ptáků (vše 1998), nových seníků se dočkali jeleni (1999). Dochází k výraznému rozšíření chovu papoušků a vrubozobých ptáků. Důkazem navracející se stabilizace a pomalého vzestupu ostravské zoo bylo její přijetí do prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996. Stejně jako ve druhé polovině devadesátých let, pokračovala i v prvních letech nového tisíciletí výstavba expozic menšího rozsahu. V roce 2000 to byl nový výběh pro lvy a zimoviště plameňáků. V roce 2004 udělala definitivní tečku za další stagnací ostravské zoo, výstavba a otevření nového a moderního pavilonu slonů. Současně byla v tomto roce ostravská zoo přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Zejména díky finanční podpoře a přízni zřizovatele zoo statutárního města Ostrava byly postupně dokončeny a zpřístupněny nové expozice pro poníky a osly, voliéra pro supy bělohlavé, voliéry ptáků Tibetu a Číny, expozice jeřábů a pandy červené. V roce 2005 byly dokončeny a zpřístupněny botanické stezky, na něž navázala výstavba nových skleníků sloužících jako zázemí botanického oddělení. Ostravská zoo se tak začíná profilovat nejen jako zoologická, ale rovněž i botanická zahrada. Vrcholem rozvoje bylo dokončení a otevření nového expozičního komplexu pro medvědy a hulmany nazvaného Čitván a nové dětské zoo v roce 2010. Tolik potřebných investic se dočkalo rovněž zázemí zoo. Byla provedena rozsáhlá plynofikace, postaveno několik čističek odpadních vod včetně kanalizace a také modernizováno chovatelské zázemí včetně zázemí pro ryby a plazy. Současně s výstavbou nových objektů došlo k demolici některých starých a zcela nevyhovujících staveb. V chovatelské oblasti došlo na jedné straně k postupnému ukončení chovu některých velkých druhů savců (např. pumy, jaguáři, lední medvědi, nosorožci), současně však došlo k výraznému rozšíření druhové pestrosti o druhy v Ostravě dříve téměř nechované, jako jsou plazi, ryby, obojživelníci a bezobratlí. Mezi největší chovatelské novinky lze vedle toho řadit lemury Sclaterovy, jeřáby sibiřské, pardály obláčkové atd. Za velké podpory statutárního města Ostrava má ostravská zoo díky připravovaným projektům v následující dekádě našlápnuto k výrazné změně své podoby, která ji posune opět na přední místo v rámci zoologických zahrad v ČR. K návštěvě ostravské zoologické zahrady důvodů víc než dost. Tak neváhejte a navštivte, jak je uváděno v jednom sloganu"zelenou oázu uprostřed Ostravy." Otvírací doba ZOO Ostrava
Pokladny a pavilony se zavírají hodinu před uzavřením ZOO. Vstupné do ostravské ZOOSezónní vstup (1.4.-31.10.)
Vstupné mimo sezónu: (1.11.-31.3.)
Jak se tam dostat?Nejkratší cesta autem vede s dálničního sjezdu 365 Ostrava-Hrušov. Pro motoristy jsou připravena tři parkoviště přímo u vstupu do zoo. Na všech příjezdových komunikacích do Ostravy se setkáme s hnědými směrovými tabulemi s udáním vzdálenosti, které nás rovněž k zoo dovedou. Návštěvníci cestující veřejnou dopravou mohou využít některý ze spojů městské hromadné dopravy. Buď trolejbus číslo 101, který vyjíždí ze stanice Hlavní nádraží, nebo trolejbus číslo 104, vyjíždějící z konečné stanice Náměstí republiky nedaleko autobusového nádraží. K zoo je možné dostat se vycházkou po stezce KČT, která začíná na Černé louce, vede kolem Slezkoostravského hradu k haldě Ema a končí právě u ostravské zoologické zahrady. ZOO Ostrava, turistická mapa
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Jodová sanatoria Klimkovice+ Ostravsko, kam na výlet + Porubský bludný balvan + Jak jsem hledal Oherovy okruhy |
|