Treking > Jeskyně > Góry Bystrzyckie, turistika a tipy na výlety - na hrad Szczerba a do jeskyně Solna Jama
Góry Bystrzyckie, turistika a tipy na výlety - na hrad Szczerba a do jeskyně Solna JamaGóry Bystrzyckie20.2.2015 | Jana Waldhauserová
Polské Bystřické hory (Góry Bystrzyckie) jsou menším a nižším pohořím, které sousedí s našimi Orlickými horami v těsné blízkosti státní hranice. Najdeme zde mnoho vděčných turistických cílů, k nimž se počítají i zajímavé přírodní nebo historické památky. Krátký výlet vás zve na návštěvu méně známé zříceniny hradu a volně přístupné jeskyně. Naše putování zahájíme v údolí Glownia poblíž Gniewoszówa. Nejjednodušší cesta sem vede od státních hranic přes polské městečko Międzylesie, kde odbočíme vlevo a pokračujeme do obce Różanka podél úpatí Bystřických hor. Za Rożankou odbočíme vlevo do hlubokého zalesněného údolí potoka Glownia a brzy narazíme na modrou turistickou značku, která přichází od Gniewoszówa. Čtěte také: Torfowisko pod Zieleńcem, severská tajga v Orlických horách Na malém parkovišti můžeme zanechat své vozidlo a dál budeme pokračovat pěšky po modré značce po lesní cestě zalesněným svahem k pozoruhodným skalním útvarům, které nesou pojmenování Diabelskie Glazy (Ďábelské kameny). Zde již naší pozornosti neunikne poměrně zachovalá zřícenina hradu Szczerba. Hrad Szczerba, původně pojmenovaný Schnallenstein, byl jednou ze tří středověkých horských pevností, které chránily ve své době Kladskou kotlinu. Díky tomu, že hrad byl již v 15. století opuštěný, unikl pozdějším přestavbám a zachoval si původní středověký vzhled. Jeho stavitelé si vybrali skalní ostroh, který je obtékán z obou stran hluboce zařízlými potoky Gołodolnik a Głownia, které se pod hradem slévají. Za stavitele hradu se považuje rytíř Otto von Glaubitz, který sídlil v letech 1315 až 1318 v Mezilesí. Nová pevnost měla kontrolovat cestu z údolí Kladské Nisy přes Bystřické hory do údolí Divoké Orlice a do Čech. První písemná zmínka o hradu je z roku 1358. Jeho krátkou historii zřejmě ukončilo husitské tažení v roce 1428, kdy husité poškodili jeho hradby střelným prachem. Od té doby se postupně měnil ve zříceninu. V roce 1769 například jeho zdivo posloužilo jako stavební materiál na stavbu pivovaru v nedaleké Różance. V polovině 19. století jej však začali vyhledávat první turisté a lázeňští hosté z nedalekých lázní Długopole Zdroj. V 2. polovině 20. století proběhl archeologický průzkum a vykopávky odhalily například zbytky hradní brány a zděné obytné budovy se čtyřmi pokoji, dále stopy po spálených dřevěných budovách, keramické střepy, klíče, čepel nože, součásti zbroje a také kamenné dělové koule, což by mohlo napovídat, že zánik hradu probíhal za dramatických okolností. Dispozice hradu byla uzpůsobena okolnímu terénu. Pevnost chránila 2,5 m silná kamenná zeď, která obepínala nádvoří dlouhé asi 40 m a široké 10 až 18 m. Ze tří stran bránil přístupu suchý příkop vytesaný přímo do skály, čtvrtou stranu hradu chránil prudký sráz. Na severní straně hradu se nacházel palác, na jižní straně nádvoří byly dřevěné hospodářské budovy. Na západní straně byla hradní brána, do které se vstupovalo po dřevěném mostě, na opačné východní straně byla úzká branka. Do dnešních dnů se dochovala především obvodová hradební zeď, vysoká až 13 m, přerušená pouze zbytkem brány a pak onou zmiňovanou brankou. Také se dochovalo přízemí paláce a na příjezdové cestě k hradu kamenný mostek přes potok Głownia. Po prohlídce hradu budeme pokračovat po modré značce a střídavě lesem a po pastvinách obcházíme strmé svahy údolí potoka Gołodnika a nakonec přicházíme ke vstupu do jeskyně Solna Jama (585 m). Je to přírodní unikát, který se vytvořil v menším ložisku krystalického vápence, tedy mramoru, a zároveň je to jediná volně přístupná jeskyně v celých Bystřických horách. Byla prozkoumána již v 18. století a podobně jako jiné jeskyně v Krkonošsko-jesenické soustavě byla objevena náhodně při těžbě vápence. První popis jeskyně učinil v roce 1789 F. A. Zimermann. Pokračující těžba bohužel zničila přední část jeskyně, takže se neví, jestli dříve existoval přirozený jeskynní vchod. Za své vzala i vnitřní výzdoba. Dnes je pro návštěvníky přístupná 20 m dlouhá chodba, která je ukončena jezírkem. Celková délka jeskyně se odhaduje na 40 m, neboť za jezírkem je ještě jedna menší, ale těžko dostupná prostora. Samotné jezírko je velmi zajímavé po zoologické stránce, biologové tu zaznamenali poměrně zajímavé zástupce bezobratlých živočichů. Jedním z nich je endemitický bezkřídlý hmyz Onychiurus paxi a dalším je slepý drobný korýš Niphargus puteanus, délka těla 1,5 cm. Je považován za třetihorní relikt mořské fauny, který tu za poměrně zajímavých okolností přežil do dnešních dnů. Paleontologové v jeskyni nalezli také kosti jeskynního medvěda a rosomáka. Po vstupu do jeskyně si všimneme nejdříve několika malých dutin a drobného komínu ve stropě. Stěny jeskyně pokrývá třpytivý mramor s modrým a červeným žilkováním. K dalšímu postupu do jeskyně je již nutná baterka. Chodba postupně mírně klesá a je pokrytá sutí. V závěru končí jezírkem, ve kterém se odráží strop a stěny, nádherně vyhlodané vodní erozí. Při pozorném pohledu do vody jezírka si při troše trpělivosti všimneme i drobných vodních obyvatel. V zimním období se jeskyně stává i dočasným domovem pro netopýry. Pojmenování jeskyně jako Solna Jama má dva výklady. Podle prvního tak jeskyni pojmenovali pastevci. Všimli si totiž, že jejich ovce olizují bílé skály, které mylně považovaly za sůl. Podle druhé varianty vzniklo pojmenování podle středověké cesty, která vedla údolím Gołodnika a po které se přepravovala do Čech drahocenná sůl z polské Wieliczky. Každopádně dnešní pojmenování je překladem původního německého názvu Salzlocher. Po prohlídce jeskyně se buď můžeme vrátit stejnou cestou po modré značce k hradu Szczerba, nebo můžeme pokračovat dál po modré údolím Gołodniku, který nás také po kilometru dovede do blízkosti hradu. Zde ale budeme muset značku opustit, překonat hluboké údolí a následně vyšplhat po strmém srázu vzhůru ke zřícenině a odtud sejít už známou cestou k parkovišti. Jeskyně Solna Jama, turistická mapaDalší související články:+ Orlické hory, levné ubytování a turistické chaty, boudy+ Kunštátská kaple, Orlické hory + Zemská brána, CHKO Orlické hory + Toulky Kladskem, cykloturistika + Góry Kamienne, toulky u našich severních sousedů + Sokolí hory - Góry Sokole, žulová "mini-hornatina" v polském Podkrkonoší + Na prahu sudetských hor + Broumovská vrchovina - Teplicko - Adršpašské skály a Broumovské stěny, turistika Líbil se vám tento článek? |
|