Rešovské vodopády v Nízkém Jeseníku, trasa v zimě

Turistika v Nízkém Jeseníku o Vánocích

Rešovské vodopády jsou největšími vodopády v Nízkém Jeseníku a podle tabulky, kterou na webových stránkách Trekingu uveřejnil Otakar Brandos, jsou svou velikostí na 26. místě v České republice. Rešovské vodopády leží na říčce Huntavě nedaleko vesničky Rešov a výška hlavního dolního stupně je 9 - 10 metrů, údaje se různí. Nehledě na tato čísla se jedná o velmi pěkný přírodní výtvor, který stojí za návštěvu v každé roční době.

Když jsem uvažoval, kam vyrazit ve volných vánočních dnech, napadly mě právě Rešovské vodopády. V létě je znám, v zimě jsem tam ale ještě nebyl. Protože veřejná doprava je v těchto místech velmi "řídká", bylo podmínkou auto a dobrá parta. Ani jedno nebyl žádný problém, takže v prosincovém dopoledni přijíždíme do Horního Města, resp. jeho místní části, zvané Skály.

Auto necháváme před hospodou a vyrážíme. Je nízká oblačnost a fouká nepříjemně silný vítr, ale to nám náladu nekazí. Protože nechci jít necelé dva kilometry po asfaltce zpátky směr Rýmařov, vedu naši družinu po polní cestě mezi ohradami a pak po loukách až k vedení vysokého napětí, pod kterým se dostáváme po mírně dobrodružném strmém sestupu až do údolí Stráleckého potoka a posléze na červenou značku, která přichází od Rýmařova.

Čtěte také: Nezapomenutelný dvoudenní trek za humny Ostravy? Vandr údolími…

Zájemci o historii by se mohli dát po této značce na východ a dojít po odbočce až ke zbytkům hradu Strálek, který byl vybudován ve 13. století. Ve století šestnáctém už byl ovšem opuštěn, takže se z něho zachovaly pouze okrouhlé valy a část obranných příkopů a základových zdí v lesním porostu.

My ale pokračujeme zajímavým údolím po proudu potoka zhruba směrem jižním a po dvou kilometrech se dostáváme až ke Strálecké myslivně, odkud nás pro změnu povede říčka Oslava. Sledujeme tedy tok Oslavy až k místu, kde žlutá značka opouští údolí a začíná šplhat vzhůru. Méně i více strmou lesní cestou získáváme zpět dosavadním putováním ztracené výškové metry.

Ještě než vyjdeme z lesa, zastavujeme se na příhodném místě, odkud jsou omezené výhledy na protější vrch Sovinec (nezaměňovat se stejnojmenným hradem, ten leží ještě o pár kilometrů dále na jih).

Užíváme si také slunečních paprsků, které konečně vyhrály boj s oblačností, dáváme si i malou svačinku. Ta je završena jednou lahví dobře vychlazeného sektu, což pro čtyři chlapy není nic s čím by si bez problémů neporadili. Pak už pokračujeme po žluté značce přes louky až na hřeben, kde se na okraji Rešova potkáváme s červenou, která přichází od již zmíněného hradu Sovinec.

Ač v to příliš nedoufáme, neboť je "povánoční" nedělní poledne, hospoda v Rešově je otevřena. Ještě větším a o to příjemnějším překvapením je, že nabízí poměrně široký výběr jídel. Jídelní lístek je navíc ozdoben hezkými fotkami Rešovských vodopádů ve všech ročních období.

Tomu se samozřejmě nedá odolat, takže trávíme v útulném prostředí poněkud delší dobu, než bylo v plánu. Nic nás ale nehoní a také čepovaná plzeň po dobrém jídle výborně padne. Ač nechci dělat reklamu, musím konstatovat, že hospůdka v Rešově mě zatím nikdy nezklamala. Nic ale netrvá věčně, takže se přece jen zvedáme a podle hesla "Vzhůru dolů!" klesáme skoro 150 výškových metrů až k toku Huntavy.

Procházíme kolem Fialova mlýna a dosud vcelku široké údolí se uzavírá. Jsme u hlavního a největšího stupně vodopádů. Následuje samozřejmě kochačka a focení. Pak se už po kamenných schodech a mostku dostáváme do úzké soutěsky nad vodopádem. Ta je sice poměrně krátká, ale nabízí nádherné kaskády a peřeje, které jsou v této roční době ozvláštněny ledovými útvary.

Dojem dotváří vysoké skalní stěny nad soutěskou. V závěru na nás čeká ještě asi třímetrový horní stupeň vodopádů a rozcestím značek Nad vodopády to nejzajímavější končí. Odtud se dá po červené značce dojít podél Tvrdkovského potoka do Tvrdkova, my se ale držíme zelené a říčky Huntavy.

Cestou do Horního Města potkáváme několik turistů, první za dnešní den. Pohodovou cestou docházíme k místu startu, kde na nás čeká před hospodou ve Skálách naše auto. Místní hospůdku dokonce těsně před naším příchodem otevřeli, takže na závěrečné zhodnocení usedáme uvnitř, ale to už je jiná kapitola.

Popsaná trasa měří asi 16 km a převýšení je jen něco přes 500 m, takže je to pěkný a nepříliš náročný polodenní výlet. Dá se samozřejmě absolvovat v každém ročním období, v zimě si ale zřejmě užijete největší samoty, nutno ovšem dbát také zvýšené opatrnosti. Variant je samozřejmě mnohem víc než ta, kterou jsem popsal. Ať už ale zvolíte jakoukoli, Rešovské vodopády za návštěvu rozhodně stojí!

Další související články: