Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyování |
Příroda |
Soutěe |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více
|
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 12.9.2024 |
|
Treking > Alpy (Alpen) - geomorfologické členění Alp na pohoří, nejvyí hory v Alpách aneb alpské čtyřtisícovky/div>
Alpy (Alpen) - geomorfologické členění Alp na pohoří, nejvyí hory v Alpách aneb alpské čtyřtisícovkyAlpy - popis a přírodní zajímavosti28.4.2011 | Otakar Brandos
Alpy patří k největím a nejvyím pásmovým pohořím v Evropě. Subsystém Alpy patří do Alpsko-himalájského systému, vývojově tedy souvisí s řadou dalích subsystémů, jako jsou například Karpaty aj. Alpy se dělí na dvě základní provincie. Jsou to Východní Alpy a Západní Alpy. Tyto provincie (hranice mezi nimi probíhají zhruba na linii od Bodamského jezera podél toku řek Rýn, Liro a Mera a po italské jezero Como) se pak dělí na řadu subprovincií, oblastí a celků (pohoří) jako jsou Julské Alpy, Vysoké Taury, Walliské Alpy či Grajské Alpy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Alpy představují mohutnou hradbu táhnoucí se skrz území sedmi (osmi) zemí střední a západní Evropy. Jsou to Slovinsko, Rakousko, Německo, Francie, výcarsko, Lichtentejnsko, Itálie. No a pokud budeme brát v potaz i Monaco, které si z Alp ukouslo pouho pouhé dva kilometry čtvereční, pak můeme mluvit o osmi alpských zemích. Některé zdroje mluví dokonce o devíti zemích s tím, e výběky Alp zasahují i do Maďarska. Alpy, rozloha a délka hřebene
Celková délka masívu Alp činí asi 1 200 km při ířce 130 - 280 (300) km. Rozloha Alp činí 192 753 km2, co je o něco méně, ne kolik činí rozloha sousedních Karpat. V literatuře se objevuje údaj od 180 do 210 tis. kilometrů čtverečních. Tento rozdíl je nejspíe dán různým pojetím vymezení alpského oblouku (viz níe např. pohoří Jura). Na jihozápadě jsou Alpy ohraničeny pobřeím Ligurského moře, na jihu na Alpy navazuje táhlé pásmo Apenin, které jsou od Alp odděleny sedlem Col di Altare (459 m). Na severovýchodě jsou Alpy ukončeny Vídeňským lesem a na jihovýchodě Julskými Alpami ve Slovinsku.
Původ názvu Alpy
Původ názvu Alpy není dodnes jasný. Řada autorů hledá původ pojmenování Alp v keltském jazyce. Keltský výraz "alp" označuje vysoké pohoří. Jiní autoři odvozují původ pojmenování Alp z latiny z výrazů albus (bílý) či altus (vysoký). Dnení Alpy mají velehorský reliéf. Pro něj jsou typická podélná říční údolí táhnoucí se obvykle ve směru východ - západ. Tato údolí začala vznikat koncem pliocénu při tektonických pohybech vyzdvihujících Alpy podél tektonických zlomů a puklin. Řada takovýchto údolí se roziřuje do podoby pánví a brázd. Vliv dob ledových na podobu AlpNa dnením charakteru se pak asi nejvíce, jako například ve slovenských Tatrách, podepsala čtvrtohorní zalednění. Tehdy mohutný ledový příkrov pokryl souvisle téměř celé Alpy a vyplnil prakticky vechna horská údolí. Ledovec vytvořil v Alpách typické ledovcový reliéf - hluboká strmá údolí tvaru písmene "U" zvaná trogy, morény, ale i ostré skalní hřebeny a títy. Řada ledovců zasahovala a do alpského předpolí, kde po skončení doby ledové tající ledovce zanechaly mohutné ledovcové akumulace. Významným je v Alpách i kras. Krasové oblasti zaujímají velké části předevím Východních
Alp. Větinou se jedná o kras vysokohorský, jen byl utvářen mrazovým zvětráváním a korozí
Vývojově s Alpami souvisí pohoří Jura na výcarsko - francouzských hranicích. Toto pohoří vak ji není součástí Alp, jak řada autorů chybně uvádí. Jura je tvořena antiklinálními hřbety a synklinálními údolími, které jsou rozlámány příčnými zlomy. Jura je silně zvrásněným pohořím, za co se ve třetihorách svým tlakem zaslouily sousední Alpy. Pohoří je budováno předevím usazenými horninami (vápenci). Geomorfologické členění AlpZápadní Alpy jsou vyí ne Alpy Východní. Nejvyím vrcholem provincie Západní Alpy je Mont Blanc (4 807 m), který je zároveň nejvyí horou Alp i Evropy. Rozloha Západních Alp je naopak mení ne v případě Východních Alp a činí asi jen 40 % z celkové rozlohy Alp. Na druhou stranu jsou Západní Alpy vyí. Východní Alpy jsou ve srovnání se Západními Alpami o poznání nií, nejvyí vrchol této provincie je Piz Bernina (4 049 m). Bernina je navíc jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp. Vechny ostatní čtyřtisícové vrcholy, kterých je celkem 82, leí v Západních Alpách. Co Východní Alpy nezískaly na výce, to získaly na rozloze, z Alp si tato provincie ukousla přiblině 60 %. Východní Alpy se pak dále dělí na tři subprovincie. Jsou to
Někteří autoři uvádějí celkem čtyři subprovincie, kdy ze Severních Vápencových Alp vyčleňují jetě tzv. flyové pásmo. Dluno dodat, e v odborné literatuře se členění místy lií, záleí to předevím na tom, ve které zemi ta či ona publikace vyla. Na podobné problémy v geomorfologickém členění ale narazíme například i u nás v Karpatech Východní Alpy dnes geomorfologové dělí na 66 horských skupin (celků): Východní Alpy, geomorfologické celky
Západní Alpy kartografové obvykle dělí rovně na tři subprovincie. Jsou to
Určitá nejednost v geomorfologickém členění Alp do jisté míry pochází z historie. V minulosti bylo členění Alp jiné a například rozdělení Východních a Západních Alp nesledovalo dnení linii, nýbr politické hranice - do roku 1919, kdy se rozpadlo Rakousko - Uhersko a byla posunuta hranice předevím v Tyrolsku. Do té doby byl ve Východních Alpách nejvyí Ortler (Ortles). Západní Alpy, geomorfologické celky
Alpy představují jádrové horské pásmo se sloitým příkrovovým systémem. Příkrovy jsou tvořeny obvykle vápenci a dolomity druhohorního stáří. Objevují se ovem i pískovce, slepence a křemence. V Alpách se obvykle rozliují tři skupiny příkrovů. Jsou to příkrovy helvetské, penninské a austrijské. Zobrazit místo Alpy na větí mapě Helvetské příkrovy jsou rozířeny v Předalpách ve Francii a v severní části výcarských Alp. Penninské příkrovy se objevují předevím v italské části Západních Alp a v jiních částech výcarských Alp. Austrijské příkrovy se objevují ve Východních Alpách v Rakousku a ve výcarsku. Vznik a vývoj AlpPočátek vzniku Alp kladou geologové do období spodní křídy, kdy se na dně hluboké rozsedliny v moři Tethys usazovaly mocné vrstvy sedimentů. Ty byly v období třetihor, někdy před 40 - 60 miliony lety vlivem mohutných tektonických pohybů vyzdvihovány a různě zpřelámány. Nejstarí horniny na území Alp pocházejí z ordoviku, tedy z prvohor. Vyskytují se pouze v malých mnostvích na východním okraji Alp. Jedná se větinou o graptolitové břidlice. Mnohem více jsou v Alpách zastoupeny horniny druhohorního stáří. Odnos materiálu z tzv. hercynských pohoří má za následek vznik silných vrstev usazenin jako jsou jíly, jílovce, pískovce či slínovce. Avak i ty jsou zastoupeny pouze lokálně. Alpské ledovce dnesDnení ledovcový příkrov Alp je pouhým torzem původního čtvrtohorního zalednění. Přestoe je dnení plocha vech alpských ledovců asi 3 000 km2 (přesně 2 842 km2, některé zdroje hovoří a o 3 200 km2), představuje to asi jen 2% z původního ledovcového příkrovu z vrcholu doby ledové. Dnes je největím alpským ledovcem Velký Aletschský ledovec v Bernských Alpách, jen na tzv. Konkordiaplatz dosahuje mocnosti ledu a 350 m. To je vak vcelku "nic moc", nebo této mocnosti dosahovala i řada tatranských ledovců v posledním glaciálu. A Tatry jsou nesrovnatelně mení a nií Délka Aletschského ledovce činí asi 24 km a celková plocha asi 87 km2. 
Dalí velké alpské ledovce nalezneme předevím v oblasti Walliských Alp a Savojských Alp, které dosahují délky a 16 km. Plochy největích ledovců ve Walliských a Savojských Alpách jsou vak poloviční a dosahují 67 km2 resp. 55 km2. Podobně jako v rozloze a výkách je i velký rozdíl v míře zalednění Východních Alp ve srovnání se Západními Alpami. Ve Východních Alpách nalezneme velké mnoství ledovců, jejich celková plocha činí jen asi 813 km2. To je přiblině jen 1/4 z celkové plochy alpských ledovců. Pokud si rozebereme ledovce (míru zalednění) podle jednotlivých horských skupin, pak ve Východních Alpách s přehledem vedou Vysoké Taury s celkem 219 km2 ledovců. V těsném závěsu je poměrně překvapivě následují Ötztalské Alpy s 214 km2 ledovců. Podrobnějí přehled uvádí níe připojená tabulka:
V rakouských Alpách nalezneme celkem 925 ledovců s celkovou plochou 542 km2. Z toho pouze pět ledovců má více ne 10 km2. Dalích 25 ledovců je větích ne 4 km2, nejvíce ledovců má vak nepatrné plochy pod čtvereční kilometr. Největím ledovcem je Pastérský ledovec s plochou asi 19 km2 a délkou přiblině 9 km. Zajímavé je pak srovnání plochy tohoto ledovce v průběhu století. V roce 1850 byla jeho plocha toti znatelně větí a činila 28 km2. Nejvíce ledovců dnes nalezneme ve výcarské části Alp. Tady je zaledněno celkem 1 342 km2 a evidováno je 1 828 ledovců. Největím výcarským ledovcem je výe uvedený a popsaný Aletschský ledovec, jen je zároveň největím alpským ledovcem. Ve francouzských Alpách je zaledněno jen 350 km2. Nejvíce zaledněnou oblastí je skupina Mont Blanc s celkem 110 km2 ledovců. Největím ledovcem je Mer de Glace o celkové rozloze 40 km2, jen patří k největím ledovcům Západních Alp. Dalí značně zaledněnou oblastí je Massif de la Vanoise se 1 30 ledovci o celkové ploe 85 km2. V italských Alpách je přiblině 1 400 ledovců, které pokrývají území o celkové rozloze 608 km2. Vesměs se jedná o ledovce malých rozloh. Nejvíce zaledněnou skupinou je Ortler se 113 ledovci o celkové rozloze 105 km2, která je následována skupinou Adamello - Presanella s 89 ledovci o ploe 53 km2. Nejdelím italským ledovcem je ledovec Miagi ve skupině Mont Blanc (Monte Bianco) s délkou něco přes 10 km. Podnebí AlpAlpy vytvářejí významné klimatické rozhraní mezi oceánským a kontinentálním prouděním. Ve vyích polohách panuje chladné horské klima a sněná čára probíhá ve výkách okolo 3 000 metrů. Významný vliv vak mají místní proudění a charakter reliéfu, take v severních Alpách se sněná čára posouvá směrem dolů, kdeto v jiních Alpách naopak směrem nahoru a můe činit a okolo 3 500 metrů. Jiní Alpy jsou v průměru o 3 °C teplejí ne severní části Alp. Prakticky celá alpská oblast vykazuje vysoký přebytek vodních sráek. Nejdetivějí místa návětrných Západních Alp ročně svlauje a 3 500 mm vodních sráek, kdeto závětrné svahy Východních Alp svlauje ročně 2 500 a 3 000 mm vodních sráek. Díky silné členitosti alpského reliéfu jsou v různých oblastech samozřejmé znatelné odchylky od průměru. Alpské čtyřtisícovky, přehled vrcholůPřesný počet čtyřtisícových vrcholů v Alpách se různí zdroj od zdroje. Nae tabulka vychází ze zdrojů UIAA, lze vak nalézt i zdroje, které uvádějí přes 120 čtyřtisícovek. Problémem je, co lze povaovat za samostatný vrchol a co ji nikoliv. Tato problrmatika vak přesahuje rámec tohoto článku.
Pouitá literatura, webové zdroje
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Honzo, to, co tady Ota předložil, je - třeba pro mne - nanejvýš užitečné.
I kdyby jste se ale na některých věcech nemohli shodnout, říkat někomu, že má problémy s pochopením psaného textu, je invektiva. A ty sem prostě nepatří.
Tečka.
"Západní Alpy jsou vyšší než Alpy Východní. Nejvyšším vrcholem provincie Západní Alpy je Mont Blanc (4 807 m), který je zároveň nejvyšší horou Alp i Evropy."
Ja len že či náhodou nie je najvyšší vrchol Európy Elbrus ?
nejvyšším vrcholem Evropy, tím je Mont Blanc. Hranice mezi Evropou a Asií neprochází Hlavním Kavkazským hřebenem, jak se mylně občas píše, Elbrus je proto spolehlivě již v Asii. (Viz například patřičné kapitoly v naší knize Trekový a horolezecký průvodce Kavkaz).
ale bez legrace Oto oprav si v Geomorfologii tu větu kde píšeš: Nejvyšším vrcholem provincie Východní Alpy je Mont Blanc (4 807 m), podařilo se ti omylem prohodit východní a západní
jasně, díky za upozornění. To byl blbej překlep :-)). I když z následující odstavce by bylo i tak jasné, že šlo o překlep. OPraveno.
U Západních Alp ti zcela chybí několik dalších celků, např. Ligurské Alpy atd.), některé názvy neodpovídají současným názvům geomorfologických jednotek (např. Savojské Alpy apod.). Zkus se podívat např. na wikipedii na tzv. členění SOIUSA, což je nejnovější mezinárodně uznávané členění Alp). U Východních Alp se taky nějaké ty chybičky najdou. Hlavně ale mícháš dohromady různé úrovně geomorfologického členění!
právě z tohoto dělení článek vychází. Savojské Alpy = Masív Mont Blanc (u nás i zahraniční literatuře ale stále Savojské Alpy - viz přehled použité literatury). S WP na mě nechoď, to je taková ta klasika, we WP to najdeš. No a zejména by mě zajímalo to "mísení" GM úrovní, rád se nechám poučit.
Mimo WP lze toto nové členění včetně map najít např. i na http://www.fioridimontagna.it/it/soiusa/Artic-11p-AtlOrAlpi-SOIUSA.pdf. Ohledně Savojských Alp - takováto jednotka oficiálně neexistuje, přirovnal bych to ke Slovenským Tatrám, Mt. Blanc je nejvyšší vrchol Grajských Alp. Ad různé úrovně - např. Nízké Taury jsou o jednu úroveň výše než Vysoké Taury (na úrovni Vysokých Taur jsou Schladminger Tauern apod.) či např. Dolomity jsou o úroveň výše než např. Brenta.
Vysoké Taury jsou na stejné úrovni jako Nízké Taury, Savojské Alpy byly v odborné lit. běžně používány, avšak dnes byla tato skupina nahr. pojmenováním jako Masív Mont Blanc. Tvrzení, že nejvyšší horou Grajských Alp je Mont Blanc je naprostá, tedy kardinální pitomost, neboť nejvyšším vrcholem této části italských Alp je Gran Paradiso (4 061 m). Brenta je na stejné úrovni jako Dolomity, takže nic z tvých tvrzení se nezakládá na pravdě. Než začneš kritizovat a poučovat, projeď si odbornou literaturu. Ne jen nějaké zdroje na webu, které nebývají vždy zcela přesné, ale skákni si do vědecké knihovny (já vím, knihy jsou dnes "papírové mrtvoly") a podívej se po věrohodných informacích, tak jak jsem to udělal před psaním já!!!
Údajné bludy
(Honza,
02.05.2011, 08:36
)
Oto, při psaní jsi využil publikaci vydanou v roce 1999 a to nové mezinárodně uznávané členění Alp bylo poprvé zveřejněno v roce 2005, tedy v tom tvém zdroji logicky být nemohlo. A dle toho nového mezinárodně uznávaného členění je vymezena sekce Grajské Alpy, která se dále člení na subsekce Alpi di Gran Paradiso (s vrcholem Gran Paradiso) a Alpi del Monte Bianco (s nejvyšším vrcholem pro tebe možná překvapivě Mont Blanc). A toto nové členění bylo v italštině vydáno knižně již v roce 2006 (jen nevím, zda budeš ochoten obětovat 39 euro na zjištění svého omylu) a na jeho zpracování se podílel a zaštítil jej CAI. Ale to zřejmě pro tebe není věrohodný zdroj, takže bereš jako věrohodnou informaci i např. tu skutečnost, že Šípská Fatra je součástí Chočských vrchů (také to bylo napsáno v mnoha knihách, jejíž relevantnost je shodná s tebou využívanou publikací). Čerpání z knih je správné, jen to musí být co nejnovější knihy a je nutno si předem zjistit, zda v dané oblasti nedošlo ke změnám, které ke své aktuálnosti knihy nejsou schopny reflektovat.
Bohužel se opět pleteš, zaměňuješ
(-OB-,
02.05.2011, 11:24
)
pojmy jako celek či podcelek, nebo celek a oblast. To jsou z geomorfologického hlediska naprosto odlišné záležitosti. Dokud si budeš plést tyto pojmy, ani nové zdroje a znalost italštiny ti nepomohou. Pokud jde o Šípskou Fatru, tak již ve svém průvodci Velká Fatra a Šípska Fatra z roku 2004 píši, že se jedná o podcelek Velké Fatry. Toto tvé nepochopení vymezení pojmů navíc dokazuje i poznámka o Schladminských Taurách z 29.4., kdy je dáváš na roveň Vysokých Taur. Schladminské Taury jsou podcelkem Nízkých Taur, nikoliv Vysokých. Schálně koukni dolu na odkazy na německou WP, se kterou jsem tabulku pro sichr konfrontoval. Stejně tak zaměňuješ celky a oblasti v případě Grajských Alp a Masívu Mont Blanku (dříve v naší lit. pojímaného jako Savojské Alpy).
Německá WP
(Honza,
02.05.2011, 13:52
)
Koukni se laskavě na literaturu k tomu článku na německé WP (rok vydání 1997, 1962 apod., vše před rokem 2005). A dle nového členění SOIUSA (úmyslně ponechám originální italské názvy: 1) sezzione Alpi Graie (Grajské Alpy) a ty se dělí na 6 sottoszione (mj. právě Gran Paradiso, Monte Bianco či např. Beaufortain). 2) ohledně Nízkých a Vysokých Taur - sezione Alpi di Tauri Occidentali (nejvyšší vrchol Grossglockner), které zahrnují sottosezione: Alpi Tauri (neboli německy Hohe Tauern čili Vysoké Taury), Alpi della Zillertal (Zillertaler Alpen), Vedrette di Ries a Kreuzeck (a snad mi nechceš tvrdit, že Zillertálské Alpy jsou Vysoké Taury), pak existuje sezzione Alpi dei Tauri Orientali, která se člení na sottosezione Radstadter Tauern, Schladminger Tauern, Rottenmanner und Wölzer Tauern a Seckauer Tauern a jakoby "náhodou" tyto čtyři sottosezione jsou rovněž dohromady pojmenovávány jako Nieder Tauern). Zmatek v tom máš tedy ty a věz, že své mylné domněnky podpíráš o členění z roku 1926. A jen odbočka na závěr - tu Šípskou Fatru jsem uvedl jen pro porovnání toho, co lze tvrdit na základě lpění na zastaralých knižních zdrojích. PS: Koukni se na to nové členění SOIUSA, než budeš reagovat.
Já se koukal, ty se douč
(-OB-,
02.05.2011, 14:33
)
základní geografické názvosloví, absolutně nechápeš rozdíl mezi celkem a oblastí. Co tady píšeš, je jako uvádět, že Českomoravská vrchovina či Slovenské rudohoří jsou totéž co Nízké Tatry nebo Železné hory. Ne, nejsou, Vysočina i rudohoří jsou oblasti, kdežto Nízké Tatry jsou celkem. Pokud to nedokážeš rozlišit, pak se diskuse nemůže nikam dobrat. Najdi si slovník, přelož si, co znamená sottosezione či sezzione, nápomocná ti bude i přehledná tabulka na straně http://www.treking.cz/regiony/slovensko_geomorfologicke_cleneni.htm. Garantem geografického názvosloví navíc nejsou turistické spolky, ale "Geodetické instituty" (mají v různých zemích různé názvy, proto uvozovky). S tím zaklínadlem SOIUSA už to začíná znít jako abrakadabra, rozlišuj barevně odlišné hranice oblastí a celků (pohoří). To že (možná) něco platí v Itálii ještě neznamená, že je akceptováno ve Švýcarsku, Německu či v ČR. Vždyť i Poláci mají jiné geografické členění pro společná pohoří než Češi a nebo Slováci.
Máš v tom zmatek
(Honza,
02.05.2011, 15:59
)
Za prvé nelze brát české vymezování celků jako směrodatné pro alpskou oblast - už i Poláci mají tu typologii odlišnou. TA SOIUSA sjednocuje jednotlivá národní členění a je mezinárodně uznávána, což už obsahuje i ten název (International standardized mountain subdivision of the Alps - toť celý anglický název). A co znamená slůvko standardized a international snad víš). Na tvorbě tohoto členění se podíleli odborníci ze všech alpských zemí - namátkou profesor kartografie z rakouské obdoby Akademie Věd, docent geografie univerzity v Miláně atd. (seznam lze nalézt zde: http://it.wikipedia.org/wiki/SOIUSA
Ad 2, sezione Alpi di Tauri Occidentali
(-OB-,
02.05.2011, 15:59
)
oblast Západní Taury není totéž co celek Vysoké Taury, Occidentali = západní, s vysokým či nízkým nemá nic společného. Oblast Západní Taury pak obsahuje celky Vysoké Taury a Zillertálské Alpy. To je přesně o tom, že nechápeš strukturu členění, nerozlišuješ co je to celek a jemu nadřazené "celky" jako je oblast, subprovincie atd. Na druhou stranu ale díky za zajímavý pdf odkaz, máme jej uložen v archivu. Pokud bude česká (německá a další) kartografie toto členění akceptovat, pak rád stránku přepracuji a budu nadále operovat s členěním Východní, Centrální a Západní Alpy. Dostupné české zdroje ale pracují s členěním tak, jak je uvedeno na této stránce a my publikujeme pro český web a české a slovenské čtenáře. Stejně tak tamu je i na švýcarských, německých a rakouských webech. Večer ještě probrouzdám slovinské weby, Slovinci mají k Italům asi nejblíže. Přesto nepředpokládám, že narazím na jiné členění, než to, co je na této stránce.
Ach jo, chlape, přestaň
(-OB-,
02.05.2011, 16:05
)
stále dookola zaměňovat oblasti a celky, mícháš jakbka s hraškami dohromady a vytváříš tady nesmyslné konstrukce. Alpy sice mají 36 oblastí, to ale neznamená, že mají 36 pohoří! Jestli začneš znovu zaměňovat celky s oblastmi, tak již odpovědi nečekej.
Nevím, kdo má v tom zmatek
(Honza,
02.05.2011, 17:59
)
Asi máš problémy s pochopením psaného textu - já nikde nepsal, že je to totéž, psal jsem, že Vysoké Taury jsou podřazenou jednotkou Tauri Occidentali, což už sám přiznáváš. A území odpovídající Nízkým Taurám je dle nového členění opravdu o úroveň výše než jsou Vysoké Taury. A ohledně míchání celků a oblastí - ono automaticky neplatí, že "pohoří" = celek a obecně známé pojmenování, viz např. v ČR Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina či Plzeňská pahorkatina, jindy jsou obecně používány názvy podcelků či dokonce okrsků - např. Slovenský ráj a Muránská planina, Belianské a Vysoké Tatry.
Chjo, achjo, končím
(-OB-,
02.05.2011, 18:12
)
"diskusi" s tatarem. Na co tady stále odkazuješ je mapka s vymezením oblastí, nikoliv celků. Já tady uvedl tabulku celků, nikoliv oblastí. Nechápeš základní zákonitosti a nerozlišuješ, co je podřazený a co nadřazený "celek". Nezlob se, ale dále v této diskusi o ničem nehodlám pokračovat, stejně budeš stále omílat tu svou alias Vysoké Taury a Západní Taury, což jsou naprosto odlišné entity. Jdu se věnovat něčemu užitečnému.
Dalí související články:+ Alpské čtyřtisícovky: Kolik je v Alpách čtyřtisícovek? Přehled vrcholů podle+ Alpy - treky, horolezectví, turistika a via ferraty |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
srákových vod. Jen část krasu v Alpách byla utvářena tekoucími vodami. V Alpách nalezneme
velké krápníkové jeskyně, nejhlubí evropské propasti i největí ledové jeskyně.
Podpořte tento web, třeba peněitým darem, který bude vyuit k dalímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můete bankovním převodem na účet
