Nápadný vlaštovičník větší (Celidonium majus), slovensky laštovičník
väčší, je statná, vytrvalá rostlina z čeledi mákovité (Papaveraceae), která dorůstá
výšky 30 až 50 cm (a více), jediný zástupce rodu vlaštovičník u nás. Vlaštovičník
větší má vzpřímenou a rozvětvenou, roztroušeně chlupatou, křehkou lodyhu, která
na lomu roní mléko oranžového zabarvení.
Dolní listy vlaštovičníku jsou řapíkaté, hořejší přisedlé, jednoduše až
přetrhovaně lichozpeřené, vespod roztroušeně chlupaté a sivé. Rostlina, která
kvete od května do podzimních měsíců, má žluté květy ze dvou kališních, opadavých
lístků a čtyř korunních plátků, až 12 mm dlouhých. Plodem je až 5 cm dlouhá
tobolka připomínající šešuli, vejčitě ledvinitá semena jsou až 1,5 mm dlouhá.
Jedovatý vlaštovičník větší osídlil téměř celou Eurasii, roste od Pyrenejí
až po Mongolsko, nalezneme jej i na severu Afriky. Tato poměrně nevzhledná
rostlina byla zavlečena i do Severní Ameriky. Rostlina dává přednost dostatečně
humózním půdám s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, takže ji nalezneme
v blízkosti lidských sídel, podél cest, v křovinách podél cest, ale třeba i na
rumištích a nebo v zahradách. Od nížin až po střední horské polohy.
Přestože je rostlina jedovatá, využívalo se kořene i nadzemních částí
vlaštovičníku v lidovém lékařství. Ještě i dnes se využívá oranžového mléka
k odstraňování bradavic a nebo pih. Obsahuje řadu látek, např. alkaloid chelerythin.
Nanesen na nosní sliznici způsobuje silné kýchání, při vnitřním použití zase
silné zvracení. Obsahuje i další, nejedovaté, alkaloidy, např. chelidonin
a stylophorin, ale také kyselinu chelidonovou aj., které zvyšují krevní tlak,
uvolňují křeče atd.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Sedělo by se příjemně. Sluníčko docela hřeje, výhledy jsou
hezké, my ale musíme postoupit směr Brníčko. Dohoda zní jasně - vybereme
nejkratší cestu. V mapě je fůra lesních cest, otázkou ale je, zda-li jsou
i v reálu. První z
…
Chvíli na větvičce, chvilku na větvi, ani chvíli neposedí.
To se nám ve svém černobílém fráčku předvádí lejsek bělokrký (Ficedula albicolis),
drobný, štíhlý ptáček velikosti vrabce. Tento čiperný zástupce čeledi
…
Potápka roháč (Podiceps cristatus), slovensky potápka chochlatá,
je poměrně velký pták dorůstající délky 45 až 50 cm a hmotnosti 0,7 až 1,2 kg. Rozpětí
křídel se pohybuje od 60 do 75 cm. Však také je potápka roháč v Česku
…
Na stránkách Trekingu máme popsány stovky a stovky treků.
Hřebenovky Nízkých Tater, Západních Tater, ale i Beskyd, Rychlebských hor,
celého Slovenského rudohoří, ale i rumunského Fagaraše, Rodny, bulharské
…
Původně bylo v plánu Severomoravské Švýcarsko. Jelikož ale
výhled počasí sliboval pouze jeden den pohody, namísto tří potřebných, navrhuji
túru odložit. Kolegové Aljoša s Dejvem ale vyrazit chtějí, že jsou již
…
Prvorepubliková opevnění v areálu Vojenského muzea Lichov
jsou součástí opevnění I. ČSR, která byla budována v letech 1936 - 1938. Opevnění
u obce Lichkov patří do Králické pevnostní oblasti, ve které bylo na
…
Ráno mě čekaly lázně Bad Elster. Udělal jsem si jen lehkou
snídani, neboť jsem počítal s vydatnou svačinou po nákupu v Edece. Nechyběl
také Sahnepudink. Tyto malé lázně se rozkládají v údolí, z něhož jsem vystoupal
…
Okolí městečka Olešnice v Orlických horách je kouzelným
koutem Orlických hor. Ale tak trochu Bohem zapomenutým. Zcela neprávem. Jen
v samotné Olešnici stojí za návštěvu unikátní Utzův mechanický Betlém v
…
Předpověď slunečného počasí nahrává zřejmě už poslednímu
"sněhovému" výletu této sezony. Volím oblíbený Králický Sněžník, protože pokud
fakt vyjde avizované sluníčko a mírný větřík, nebude to mít chybu. Kolem
…
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (608 m)
ve Žďáru nad Sázavou byl postaven v letech 1720 - 1722 podle projektu architekta
Jana Blažeje Santiniho. Podnětem ke stavbě tohoto poutního kostela bylo
…
Dvacítka fotografií pro připomenutí podzimu minulého
roku, který se oděl do vpravdě neuvěřitelných barev. Výběr z toulek
v oblasti Nízkého Jeseníku a VVP Libavá, která bala po skončení II.
sv. války téměř vylidněna
…