Štítovka jelení (Pluteus cervinus), slovensky štítovka jelenia,
je jedlá houba z čeledi štítovkovité (Pluteaceae), avšak má spíše podřadnější
chuť. Štítovka jelení je zaměnitelná za některé podobné druhy štítovek, nejčastěji za
příbuznou a rovněž jedlou štítovku černolemou(Pluteus atromarginatus) a nebo štítovku Pouzarovu (Pluteus pouzarianus).
I ta patří mezi jedlé druhy hub.
Klobouk dosahující průměru 40 až 130 mm je zprvu sklenutý až polokulovitý, později
plochý až mírně vmáčklý, se širokým plochým středovým hrbolkem, vrostle vláknitý a na
středu až šupinkatý, barevně velice variabilní. Může být jak kaštanově hnědý nebo
červenohnědý, tak i šedohnědý, dokonce se objevují formy s šedobílým kloboukem.
Husté, břichaté 10 až 15 vysoké lupeny štítovky jelení jsou volné a křehké, při okraji
klobouku zaoblené, v mládí bělavé a ve stáří narůžovělé až masově růžové. V hustých
lupenech se často ukrývá drobnější hmyz, jak je nakonec vidět i na jednom z připojených
snímků. Válcovitý masitý třeň dlouhý 50 až 120 mm a široký 7 až 20 mm bývá u báze zhrublý,
z klobouku snadno vylomitelný. Je bílý až šedohnědý, pod kloboukem vločkatý, níže nápadně
odstále podélně vláknitý s vlákny hnědé až hnědočerné barvy.
Dužnina štítovky jelení je měkká a tenká, spíše vodnatější, má bílou barvu, zemitou
až ředkvovou vůni (pach) a mírnou houbovou až jemně nahořklou chuť. Na řezu barvu nemění.
Jedná se tak o houbu spíše podřadnější chuti. Drobné elipsoidní výtrusy mají v průměru
5,5 až 9 × 4 až 6,5 µm, výtrusný prach má růžovou barvu.
Štítovka jelení roste v Česku po velkou část roku, zpravidla od dubna do listopadu
/ prosince od nížin až po horský vegetační stupeň. Nejčastěji ji nalezneme růst jednotlivě
a nebo v malých skupinkách na dřevě listnáčů, zejména buků, habrů a dubů, mnohem méně často
na dřevě jehličnanů. Někdy roste zdánlivě ze země, z dřevního substrátu ukrytého pod zemí.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Je něco týden po zářijových povodních, které těžce zasáhly Moravu.
Především Jesenicko utrpělo opravdu těžkou ránu. A právě do těchto končin mám nyní
namířeno. Cílem je podívat se na houby, trochu se projít s bato
…
Nocujeme v lese těsně za střediskem. Ráno, čímž jsme neporušili
zákaz o stanování, vcházíme do národního parku (Słowiński Park Narodowy), jehož
rozloha činí 327 km2 a pojmenovali ho po etnografické skupině
…
Noc byla sice chladná, ale příjemná a klidná. Nocleh v altánu
pod Dubovou horou s výhledem na Šternberk a Olomouc byl moc fajn. Ráno jsme měli
mít ke snídani koláčky. A kafe. Aljoša to včera sliboval. Ale protože
…
Od chaty Ventosa k chatě Ernest Mallafré jsme ušli cca 18 km,
vystoupali solidních 1 200 metrů a téměř 1 500 klesli. Bohužel to však ještě není
konec. Dokonce i Moriss odmítá pivo u chaty a tak po známé pěšině klesáme
…
Bylo pondělí, druhý den po vydatných třídenních srážkách. Přejížděli
jsme do Ledče nad Sázavou, kam jsme vyrazili na tři dny. Když jsme měli za sebou asi
polovinu cesty, navrhl jsem svému doprovodu, že se protáh
…
Mursiové jsou surmickým etnikem žijícím na obou stranách hranice
Etiopie a Jižního Súdánu v odlehlých oblastech povětšinou na etiopské straně mezi
řekami Omo a Mago. Jsou etnikem známým zejména pro své
…
Dnes nás čeká docela pohodový den. Před sebou máme jen 19 kilometrů
s převýšením pouhých 400 metrů. A nějakou tu hospodu. Musím pozvat na nějaký dobrý
dlabanec své dva spoluputovníky, když již mám ty
…
Trávili jsme v Ledči nad Sázavou poslední den a čekala nás tam
na penzionu poslední noc. Ráno naznačovalo, že bude hezky a slunečno. Také jsme
nejdříve volili návštěvu hradu Chřenovice, který je nedaleko. A když už
…
Prales Salajka sice nedosahuje věhlasu mnohem známějšího beskydského
pralesa Mionší, přesto význam tohoto zachovalého jedlobukového karpatského lesa,
v nejvyšším pohoří Karpat na území ČR, za pralesem Mionší nijak
…
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů
…