Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum, syn. Lycopodium brachystachyum),
slovensky plavúň obyčajný, je zelená rostlina z čeledi plavuňovité (Lycopodiaceae).
Plavuň vidlačka je léčivá, ale zároveň mírně jedovatá rostlina s až metr dlouhými kořenujícími
lodyhami. Jde o dobře určitelný druh, který můžeme při nepozornosti snad zaměnit jedině za
plavuň pučivou(Lycopodium annotinum).
3 až 6 mm dlouhé listy plavuně jsou jehlicovitě kopinaté, celokrajné, střídavě uspořádané,
částečně odstávající, po okrajích pilovité, s dlouhým bělavým vláskem na konci. Plazivé lodyhy
dlouhé 30 až 120 cm mají četné postranní a vzpřímené výhony dlouhé 10 až 30 cm, ve spodní části
rostliny hustější, nahoře prořídlé. Dlouze stopkaté výtrusnicové klasy vyrůstající na řídce
porostlých stopkách na koncích vzpřímených lodyh jsou až 8 cm dlouhé, vidlené po dvou až třech,
jen vzácně po jednom výtrusném klasu. Mimo výtrusů, které dozrávají od června do srpna, se plavuň
vidlačka množí i vegetativně plazivými lodyhami.
Plavuň vidlačka, lidově také zvaná jelení růžek, vlčí chvost či hadí mech, roste
v Česku jen roztroušeně, byť lokálně může být poměrně hojná. Nejčastěji ji nalezneme
na okrajích cest ve světlých jehličnatých případně smíšených lesích, na smilkových loukách,
ale také na vřesovištích a na písčitých půdách. Od nížin až po horské polohy. Přednost dává
lokalitám s kyselejšími a dostatečně humózními suššími půdami v mezofytiku a oreofytiku.
Plavuň vidlačka, někdy také uváděna jako vidlička, je v Červeném seznamu ČR uváděna jako
mírně ohrožený druh, přesto by se neměla sbírat. K léčebným účelům lze využít nať rostliny
zakoupené v lékárnách. Výtrusy obsahují oleje, polysacharid sporonin, terpeny, alkaloidy působící
(ve vysokých dávkách) na centrální nervovou soustavu podobně jako jed kurare a organické kyseliny.
Výtažků z plavuně (čaje, tinktury i zásypy) se využívá k léčbě dny a revmatismu, proti
zácpě, ledvinovým kamenům, k léčbě cirhózy, nebo k obkladům na rány. Jako zajímavost si
uveďme, že silně hořlavý plavuňový prášek se využíval v pyrotechnice, k různým světelném
efektům v divadelnictví, ale i v kriminalistice a k barvení látek.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Je něco týden po zářijových povodních, které těžce zasáhly Moravu.
Především Jesenicko utrpělo opravdu těžkou ránu. A právě do těchto končin mám nyní
namířeno. Cílem je podívat se na houby, trochu se projít s bato
…
Nocujeme v lese těsně za střediskem. Ráno, čímž jsme neporušili
zákaz o stanování, vcházíme do národního parku (Słowiński Park Narodowy), jehož
rozloha činí 327 km2 a pojmenovali ho po etnografické skupině
…
Noc byla sice chladná, ale příjemná a klidná. Nocleh v altánu
pod Dubovou horou s výhledem na Šternberk a Olomouc byl moc fajn. Ráno jsme měli
mít ke snídani koláčky. A kafe. Aljoša to včera sliboval. Ale protože
…
Od chaty Ventosa k chatě Ernest Mallafré jsme ušli cca 18 km,
vystoupali solidních 1 200 metrů a téměř 1 500 klesli. Bohužel to však ještě není
konec. Dokonce i Moriss odmítá pivo u chaty a tak po známé pěšině klesáme
…
Bylo pondělí, druhý den po vydatných třídenních srážkách. Přejížděli
jsme do Ledče nad Sázavou, kam jsme vyrazili na tři dny. Když jsme měli za sebou asi
polovinu cesty, navrhl jsem svému doprovodu, že se protáh
…
Mursiové jsou surmickým etnikem žijícím na obou stranách hranice
Etiopie a Jižního Súdánu v odlehlých oblastech povětšinou na etiopské straně mezi
řekami Omo a Mago. Jsou etnikem známým zejména pro své
…
Dnes nás čeká docela pohodový den. Před sebou máme jen 19 kilometrů
s převýšením pouhých 400 metrů. A nějakou tu hospodu. Musím pozvat na nějaký dobrý
dlabanec své dva spoluputovníky, když již mám ty
…
Trávili jsme v Ledči nad Sázavou poslední den a čekala nás tam
na penzionu poslední noc. Ráno naznačovalo, že bude hezky a slunečno. Také jsme
nejdříve volili návštěvu hradu Chřenovice, který je nedaleko. A když už
…
Prales Salajka sice nedosahuje věhlasu mnohem známějšího beskydského
pralesa Mionší, přesto význam tohoto zachovalého jedlobukového karpatského lesa,
v nejvyšším pohoří Karpat na území ČR, za pralesem Mionší nijak
…
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů
…