Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), slovensky šupinačka menliváJedlá houba z čeledi límcovkovité (Strophariaceae)21.12.2023 | Otakar Brandos
Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), slovensky šupinačka menlivá, je vynikající jedlá houba z čeledi límcovkovité (Strophariaceae), kterou někteří zkušení houbaří sbírají. Některé zase opeňka měnlivá nechává zcela chladnými a nechávají ji v lese, protože při znečištění se houba velice špatně čistí. Sbírají se pouze kloboučky, třeně mají příliš tuhou dužninu. |
|
Masitý klobouk o průměru 20 až 70 mm je zpočátku polokulovitý až zřetelně zvoncovitý s tenoučkým okrajem se zbytky bělavého vela, později plochý a uprostřed lehce vyhrblý, hygrofánní (za vlhka tmavnoucí), za vlhka je skořicově hnědý, pevný, při vysychání nápadně dvoubarevný se středem medové až okrové barvy a tmavšími okraji medově hnědavé barvy. Pokožka je za sucha lysá (u mladých plodnic drobně šupinkatá), za vlhka mírně slizká a lepkavá. 5 až 8 mm vysoké lupeny jsou husté, později prořídlé, krátce sbíhavé na třeň, u mladých hub překryté bělavým závojem, zprvu světle nahnědlé, později skořicově až rezavě zbarvené. 40 až 90 mm dlouhý válcovitý třeň peňky měnlivé má v průměru 5 až 8 mm, často je různě zakřivený, tuhý, zpočátku plný, později rourkovitý, ve spodní části tmavší, až skoro černohnědý, v horní části nad pomíjivým prstencem světlejší, na povrchu drobně šupinkatý. Dužnina klobouku je tenká, měkce masitá, vodnatá, má bělavou, světle okrovou až smetanovou barvu, ve třeni je tuhá a rezavě hnědá, má jemnou kořenitou chuť a vůni připomínající čerstvě pořezané dřevo. Hladké elipsoidní až mandlovité výtrusy mají rozměry 6 až 7,5 × 3,5 až 4,5 µm, výtrusný prach je okrově hnědavý. Houba se je vhodná pro jakoukoliv kuchyňskou úpravu, hodí se jak do polévek, pod maso a nebo do omáček, ale i do směsí s jinými druhy jedlých hub. Třeba s další lupenatou dřevokaznou houbou zvanou penízovka sametonohá. Houba obsahuje množství bioaktivních látek a také minerálů, například železo, mangan a především selen. Opeňka měnlivá zpravidla roste v hustých trsech na pařezech a tlejících kmenech listnatých stromů, ale i při bázích a nebo v dutinách stromů, nejčastěji lip a nebo bříz. V naší přírodě ji najdeme od května do listopadu s maximem výskytu v červnu / červenci. Houba je zaměnitelná za jedlou křehutku vodomilnou (Psathyrella piluliformis) nebo penízovku sametonohou (Flammulina velutipes), mírně jedovatou třepenitku svazčitou (Hypholoma fysciculare) a nebo jedovatou čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata). Líbil se vám tento článek? |