Naše příroda už po padesáté, nové číslo časopisuNové číslo časopisu1.8.2016 | Vendula Pávková
Už 100 měsíců uběhlo od vydání 1. čísla Naší přírody a tím pádem právě vychází 50. číslo. Dozvíte se v něm zajímavé informace o housenkách a housenicích a také jaký je mezi nimi vlastně rozdíl, jaké bahňáky můžete vidět u našich rybníků a mokřin, jaká je situace ohledně chráněných brouků, zda máme šanci potkat v našich končinách kočku divokou, jak co nejlépe nafotit houby a pak si ze svých fotek udělat fotoknihu, ale také tipy na výlety, např. do Českého středohoří či k Lechovu kamenu. Můžete s námi i soutěžit - na oslavu 50. čísla jsme na našich stránkách www.nasepriroda.cz připravili soutěž o 50 ročních předplatných, tak to nepropásněte. Přejeme hezké prázdniny a příjemné čtení… Obsah čísla 4/16
Čtěte také:Vychází 3. číslo Naší přírody Housenky a houseniceTaké jste někdy uvažovali, proč zoologové říkají některým housenkám housenky, a jiným, na první pohled stejným, housenice? Odpověď je vlastně docela jednoduchá a dala by se vyřídit několika slovy - housenky jsou larvy motýlů, zatímco housenice jsou larvy blanokřídlého hmyzu z podřádu širopasých. Larvy obou skupin jsou však tak zajímavé, že stojí za to prohlédnout si je trochu blíže. Rýpnou si a táhnou dálMilují především bahnité mělčiny a tak se, na rozdíl od většiny z nás, radují z vydatných sezónních dešťů. Ty kvapem přeplňují koryta potoků i řek, nezkrotná voda se rozlévá po krajině a rázem ji proměňuje v soustavu bahnisek a obřích kaluží. Právě v nich se početná hejna bahňáků mnoha druhů hodiny a hodiny nimrají, šťourají a rýpou. Hemží se tu jeden přes druhého, dokud svá bříška nenaplní. Pak zase táhnou dál. Čelnice Tetanops myopina - moucha z doby ledové ve SlezskuČelnice (Otitinae) jsou podčeledí čeledi doličnatkovitých (Ulidiidae). Jde o drobné až dosti velké (2,5 - 11 mm), většinou poměrně nápadné a pestré (skvrnité, pruhované) akalyptrátní mouchy, často se skvrnitými nebo páskovanými křídly. V České republice je fauna této skupiny poměrně dobře prozkoumaná. Dosud zde bylo známo 22 druhů čelnic; většina z nich je teplomilných a řada patří k druhům vzácným. Dva druhy (Herina germinationis a H. paludum žijící na mokřadech) jsou u nás považovány za ohrožené a další dva (stepní Cephalia rufipes a lesní Otites rivularis) za kriticky ohrožené. Proto je nález každého dalšího druhu čelnice nového pro naši faunu překvapivý.
Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)
Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…
Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…
Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…
Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola
Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…
Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…
Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Jaro je tady a s ním i Naše příroda 2/16+ Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí + Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Kočka divoká (Felis silvestris) |
|