Modřín opadavý, evropský (Larix decidua), slovensky smrekovec opadavý

V mládí rychle rostoucí jehličnan má korunu zprvu úzce kuželovitou, postupně se ale rozšiřuje a na vrcholu zplošťuje. Větve jsou poměrně tenké a křehké, víceméně se sklánějící dolů. Šedohnědá (často červenohnědě skvrnitá) borka je silná, hluboce brázditá a šupinovitě se odlupující. Od ostatních našich jehličnanů jej rozeznáme velice snadno. Nejen podle na podzim se barvících a opadajících jehlic, ale i podle drobných šišek a celkové struktury stromu. Modřín opadavý lze u nás zaměnit pouze za uměle vysazovaný modřín japonský (Larix kaempferi).

Na delších větvích jsou jehlice jednotlivé, střídavé, na krátkých brachyblastech ve svazcích po 30 až 50 jehlicích, které jsou 1,5 až 3 cm dlouhé, ploché a měkké. Ve vegetačním období jsou jehlice modřínu světle zelené, později tmavnou a na podzim jsou světle žluté až oranžové či rezavé, na zimu opadající.

Modříny kvetou od března do května podle geografické šířky a nadmořské výšky. Květy raší ještě před listy a nebo zároveň s nimi. Samčí květy jsou nahloučené na spodní straně větviček, mají žlutou barvu a jsou jen 5 až 10 mm velké. Samičí květy vyrůstají v přímých, 1 až 3 cm dlouhých šišticích živě červené barvy.

Šišky vejčitého tvaru a hnědé barvy dozrávají v září a v říjnu. Jsou vzpřímené, poměrně drobné a dlouhé jen 3 až 4 cm. Semenné šupiny (plodolisty) jsou rovné, na okraji neohrnuté. Šišky mohou po vysemenění zůstávat na stromech dlouhou dobu, neopadávají i po řadu let.

Modřín opadavý je poměrně rychle rostoucí a nenáročná světlomilná dřevina, která se spokojí i s méně výživnými půdami, které musí být ale vlhčí. Zcela suché půdy modřínům nevyhovují. Rostou jak na zásaditých, tak kyselých půdách, avšak téměř vždy na slunnějších lokalitách. Modříny opadavé rostou v Karpatech a v Alpách, u nás a v sousedním Polsku také v Sudetech, kde je tato dřevina původní.

Modříny u nás pravděpodobně původně rostly jen v podhůřích sudetských pohoří, především v podhůří Hrubého Jeseníku. V nížinách a pahorkatinách byl vysazován uměle. Hlavní areál výskytu modřínu opadavého se nachází ve středních Alpách při horní hranici lesa až do výšek okolo 2 400 m n. m. Asi nejkrásnější horní hranici lesa vytváří v italských Grajských Alpách v údolí Val Savareneche v NP Gran Paradiso. Na Slovensku o větší původní porosty modřínu opadavého můžeme zavadit např. na jižních stráních Barance (2 184 m) v Západních Tatrách a nebo pod hřebenem Červených vrchů na pomezí Západních a Východních Tater.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.