Lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi), slovensky lesklokôrovka
Pfeifferova, je nejedlá stopkovýtrusá houba z čeledi lesklokorkovité (Ganodermataceae).
Jedno až víceleté plodnice lesklokorky Pfeifferovy jsou bez třeně a přirůstají k substrátu
bokem.
Tato houba patří k největším druhům u nás. Vždyť polokruhovité plodnice jsou dlouhé
100 až 500 mm a v místě připojení k substrátu silné 40 až 100 mm. Hmotnost dosahuje mnoha
kilogramů. Povrch soustředně brázditých a výrazně hrbolatých plodnic je pokryt tenkou
lesklou kůrkou červenavě hnědé barvy, ve stáří barvy černě purpurové až téměř černé.
Při působení tepla se tato vrstva snadno roztéká.
5 až 15 mm dlouhé rourky mají rezavě hnědou až tmavě hnědou barvu, ústí drobných
pórů (do 0,2 mm) jsou bělavá až krémová, ve stáří pak hnědavá. Tuhá vláknitá dužnina
je korkovitá, rezavě hnědá až hnědá, silná. Oválné výtrusy mají v průměru 8,5 až 11,5
× 6,5 až 9 µm, výtrusný prach má rezavě hnědou barvu.
Lesklokorka Pfeifferova je v našich končinách poměrně vzácným druhem houby a je zařazena
do Červeného seznamu makromycetů ČR. Roste na bázích odumírajících listnáčů, především buků,
po celý rok, od pahorkatin až po horský stupeň. Plodnice této parazitické houby rostou
často pospolu, v řadách a střechovitě nad sebou. Houbu, zejména v případě mladých plodnic,
lze zaměnit za příbuzné druhy, např. za lesklokorku ploskou(Ganoderma applanatum), lesklokorku pryskyřičnatou(Ganoderma resinaceum) nebo lesklokorku lesklou(Ganoderma lucidum).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Je něco týden po zářijových povodních, které těžce zasáhly Moravu.
Především Jesenicko utrpělo opravdu těžkou ránu. A právě do těchto končin mám nyní
namířeno. Cílem je podívat se na houby, trochu se projít s bato
…
Nocujeme v lese těsně za střediskem. Ráno, čímž jsme neporušili
zákaz o stanování, vcházíme do národního parku (Słowiński Park Narodowy), jehož
rozloha činí 327 km2 a pojmenovali ho po etnografické skupině
…
Noc byla sice chladná, ale příjemná a klidná. Nocleh v altánu
pod Dubovou horou s výhledem na Šternberk a Olomouc byl moc fajn. Ráno jsme měli
mít ke snídani koláčky. A kafe. Aljoša to včera sliboval. Ale protože
…
Od chaty Ventosa k chatě Ernest Mallafré jsme ušli cca 18 km,
vystoupali solidních 1 200 metrů a téměř 1 500 klesli. Bohužel to však ještě není
konec. Dokonce i Moriss odmítá pivo u chaty a tak po známé pěšině klesáme
…
Bylo pondělí, druhý den po vydatných třídenních srážkách. Přejížděli
jsme do Ledče nad Sázavou, kam jsme vyrazili na tři dny. Když jsme měli za sebou asi
polovinu cesty, navrhl jsem svému doprovodu, že se protáh
…
Mursiové jsou surmickým etnikem žijícím na obou stranách hranice
Etiopie a Jižního Súdánu v odlehlých oblastech povětšinou na etiopské straně mezi
řekami Omo a Mago. Jsou etnikem známým zejména pro své
…
Dnes nás čeká docela pohodový den. Před sebou máme jen 19 kilometrů
s převýšením pouhých 400 metrů. A nějakou tu hospodu. Musím pozvat na nějaký dobrý
dlabanec své dva spoluputovníky, když již mám ty
…
Trávili jsme v Ledči nad Sázavou poslední den a čekala nás tam
na penzionu poslední noc. Ráno naznačovalo, že bude hezky a slunečno. Také jsme
nejdříve volili návštěvu hradu Chřenovice, který je nedaleko. A když už
…
Prales Salajka sice nedosahuje věhlasu mnohem známějšího beskydského
pralesa Mionší, přesto význam tohoto zachovalého jedlobukového karpatského lesa,
v nejvyšším pohoří Karpat na území ČR, za pralesem Mionší nijak
…
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů
…