Dřevnatka dlouhonohá (Xylaria longipes), slovensky drevnatec štíhly,
je nejedlá houba z čeledi dřevnatkovité (Xylariaceae). Dřevnatka dlouhonohá
je další z našich hub, které patří mezi tzv. tvrdohouby (pyrenomycety), které vytvářejí
velice tvrdá, jakoby dřevnatá, stromata.
Dlouhá, štíhlá, válcovitá stromata této dřevnatky jsou 30 až 80 mm vysoká, ty největší
kusy mohou dorůstat až úctyhodných 120 mm (ano, skutečně až 12 cm), v průměru mají 4 až
10 mm, výjimečně až okolo 15 mm. Stromata jsou válcovitá, někdy až kyjovitá nebo jazykovitá,
někdy i zploštělá, svrchu zaoblená, na hnědém, šedavém až černém povrchu jemně bradavčitá.
Pro velkou podobnost lze dřevnatku dlouhonohou zaměnit za
dřevnatku mnohotvárnou (kyjovitou),
která je však robustnější a výrazněji bradavčitá. Ve zmíněných bradavkách vyúsťují zanořená
perithecia, ve kterých se tvoří výtrusy. Krátký, sterilní třeň hnědého černého zbarvení.
Dužnina houby je bílá, bez výraznější vůně a pro tuhost nejedlá. Vřetenovité výtrusy,
které dozrávají ve vřeckách o rozměrech 130až 140 × 6 až 8 µm, mají rozměry 11 až 17
× 5 až 7 µm, výtrusný prach je černý.
Dřevnatka dlouhonohá patří mezi hojné houby. Roste po celý rok na pařezech, padlých
kmenech, spadaných větvích a podobných substrátech mrtvých stromů, od nížin až po horské
polohy. Nejčastěji ji nalezneme na javorech, méně často na dubech, břízách, bucích habrech
a dalších listnáčích, výjimečně může růst i na smrcích.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Konec léta roku 2023 byl docela příjemný. Počasí sice bylo hodně
proměnlivé, ale dva, tři dny hezkého a stabilního počasí nebyly výjimkou. Jednu
takovouto mezeru, hned hezky z kraje září, jen asi týden po letních
…
V africkém Gabonu praktikují lidé tradiční náboženské rituály bwiti
založené na konzumaci kořene keře iboga se silně psychedelickými účinky. Komplexní
náboženský systém bwiti s dlouhou tradicí je
…
Rozdělení hub, uspořádání do tříd, řádů a čeledí nebo rodů doznalo
v posledních letech a desetiletích podstatných změn. Nejenže byly houby vyčleněny do
samostatné říše hub (Funghi) z původní říše rostlin (Plantae)
…
Pomníčky, památníčky, pamětní desky, ať už týkající se tragické
či jiné události, anebo spíše ze soudku recese, některé známé a jiné neztotožněné,
je možné objevit v Koníkovském polesí ve žďárském okrese v Kraji Vysočina
…
V naší maličké zemi je nespočet památek. Mezi jednu z nich patří
i zámek Chyše. Nejsem zrovna zámkový typ, ale když už někde trávím dovolenou, chci
poznat a vidět co nejvíce bez ohledu na to, abych musel najezdit či nacho
…
Na vrchu Rosička (645 m) kousek od pomezí Křižanovské vrchoviny
a Hornosázavské pahorkatiny, západně od Žďáru nad Sázavou, stojí od roku 2001 rozhledna
Rosička železné konstrukce. Rozhledna Rosička je multifun
…
Určitě budete souhlasit, že letošní únor byl nadmíru teplý. Předjaří
dorazilo o měsíc dříve, sluníčko a teplo vyhnaly ze země sněženky, bledule, fialky,
podběly, devětsily, pampelišky, ba dokonce na konci února jsem na břehu
…
Rozhledna Surovina (745 m) je nádherná vyhlídka nad kysuckou obcí
Oščadnica v lokalitě zvané Surovina pod Kalinovým vrchom (816 m) v asi 12 km dlouhé
západní rozsoše hpry Velká Rača, která je nejvyšším vrchol
…
Podle toho, že už i na Vysočině začaly rozkvétat bledule, vypadá
to skutečně na brzký příchod jara. Jako první na území destinační společnosti Koruna
Vysočiny chráněné bledule jarní tradičně vykvétají v přírodní rezervaci
…
Po I. svetovej vojne bola podkarpatská časť východnej Galície, od
Užhorodu po Marmarošskú Sihoť, stručne Podkarpatská Rus, priznaná prvej Československej
republike, po II. svetovej vojne bola časť Galície prizna
…