Drabčík druhu Dinothenarus fossor patří mezi největší druhy
drabčíků u nás. Tento druh brouka z čeledi drabčíkovití (Staphylinidae)
dorůstá 21 až 23 mm a svým zbarvením je podobný drabčíku zdobenému (Staphylinus caesareus)
a nebo druhu Platydracus stercorarius. Stavbou těla připomíná drabčík
Dinothenarus fossor mix mravence, škvora a brouka.
Areál rozšíření tohoto drabčíka zahrnuje střední Evropu, v Čechách a nebo na
Slovensku patří mezi hojnější druhy. Objevuje se od nížin až po horní hranici lesa
v horských oblastech. Přednost dává písčitým půdám na okrajích lesů, ale i na polních
cestách a dalších lokalitách. Rád se zdržuje v blízkosti rozkládajících se organických
látek.
Celosvětově je popsáno na 29 000 druhů brouků této čeledi. U nás je známo na 1 400 druhů.
Největším zástupcem této čeledi převážně dravých brouků (některé druhy jsou ale býložravé
a nebo patří mezi mrchožrouty) je drabčík smrdutý (Staphylinus olens), který
dorůstá 32 mm. Nejmenší druhy drabčíků mohou mít naopak jen 5 mm.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Po prohlídce skalního hradu Pařez vyrážíme dále. Vracíme se
do centra Prachovských skal, bereme to ale trochu oklikou. Nemůžeme minout sice
malou, ale opravdu fotogenickou skalní bránu, která se nachází přímo naproti
…
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou
díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu
použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO,
nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu
světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto
…
Letos řadu treků plánuji do Jeseníků. Nejinak tomu bylo
i v pozdním létě, kdy se mně zastesklo nejen po Mravenečníku a Dlouhých stráních,
ale také po Pradědu, na kterém jsem letos ještě nebyl. No a protože přes všechny
…
Vrch Čtyři palice (732 m, na turistickém rozcestníku 752 m)
patří k nejznámějším vrcholům Žďárských vrchů, geomorfolo- gického podcelku Hornosvratecké
vrchoviny. Ne ani tak pro svou výšku, ale díky ikonic
…
Po kamzičím představení pokračujeme dále na Dlouhé stráně.
Čekají nás dlouhé schody vedoucí k horní nádrži. Tuším že jich je 168, Míša
je poctivě počítala. Na schodech opět potkáváme ženské, se kterými jsme se
…