Houby: Bedla vlnatá (Lepiota clypeolaria), slovensky bedlička vlnatá

Klobouk široký 30 až 80 mm je zprvu vejčitý, později zvoncovitý až plochý nebo mírně rozevřený, krémový, na středovém nízkém hrbolku hnědavý až červenohnědý, rezavě hnědý či šedohnědý, s hojnými okrově hnědavými šupinami, v mládi na okraji s útržky vela. Povrch je vláknitě nadýchaný, suchá a matná, za vlhka lesklý a mírně slizký. Výjimečně se objevuje bělající forma.

Hygrofánní, 7 mm vysoké bříškaté lupeny jsou bílé, za vlhka šedavé až šedé, u třeně volné a poměrně husté, křehké. Válcovitý, někdy fajfkovitě zahnutý třeň je na bázi mírně kyjovitý, dlouhý 50 až 100 mm a široký jen 4 až 10 mm, snadno vylomitelný. Pod kloboukem je lysý, ve zbytku výrazně vlnatý, bělavý až krémový, ve stáří od báze barvící se do okrových tónů Prsten na třeni není vyvinut.

Bělavá až světle okrová dužnina bedly vlnaté je měkká, vatovitá, v třeni tužší a vláknitá, nevýrazného zemitého až živičného pachu a s mírnou chutí, na řezu neměnná. Tato saprotrofní houba je však považována za nejedlou. Vřetenovité výtrusy mají rozměry 12 až 19 × 4,5 až 6,5 µm, výtrusný prach má bílou barvu.

Bedla vlnatá roste v našich krajích od června do října / listopadu zejména ve vlhčích listnatých, méně často v jehličnatých lesích v opadu, nejčastěji na okrajích lesů, mýtin a nebo podél lesních cest. Vyskytuje se poměrně hojně od nížin až po horské polohy, preferuje zásadité až neutrální půdy.