10 nej Krkonoš aneb z TOP 10 zajímavostí v pohoří Krkonoše - nejvyšší hora a vodopád

Krkonoše jsou protkány hustou sítí značených turistických stezek, na kterých je množství horských chat. Zde v Krkonoších zvaných boudy. Tyto stezky turistu či výletníka dovedou k většině míst, které jsem zařadil do krátkého výčtu TOP 10 Krkonoš.

1. Nejvyšší hora

Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1 603 m). Ta, jakožto nejvyšší hora nejvyššího českého pohoří, je zároveň nejvyšší horou celé ČR. Vrcholem této hory prochází ta imaginární čára na mapě, která se nazývá státní hranice. Ano, Krkonoše jsou pohraničními horami, o které se dělí Česká republika s Polskem.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Sněžka (1 603 m, německy Schneekoppe, polsky Śnieżka) sice ve srovnání s alpskými velikány nijak neohromí, přesto je to hora pozoruhodná. Sněžka má tvar trojbokého jehlanu, který výrazně převyšuje své okolí. Sněžka. Je zakonzervovaným dokladem ledovcového reliéfu ve střední Evropě.

Ve starších čtvrtohorách doputoval pod úpatí Krkonoš kontinentální ledovec. A mocným ledovým příkrovem se pokryly i okolní horské svahy. Samotný vrchol však zaledněn nebyl. Sněžka tak v poslední době ledové získala velice unikátní tvar, který vědci nazývají karling (nebo matterhorn). V horách střední Evropy bychom další podobný tvar hledali jen velice těžko.

Těleso Sněžky budují převážně svory a ruly, tedy velice staré horniny. Úbočí hory jsou holá s množstvím svahových sutin a kamenných moří. Hora totiž výrazně přesahuje horní hranici lesa. Plochý vrchol Sněžky, jenž byl silně pozměněn rozsáhlou stavební činností, dosahuje rozlohy asi 30 arů. Nachází se tady známý hřib - Polská bouda s meteorologickou stanicí, kaple sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou na vrcholu, Poštovna na Sněžce a konečná stanice lanovky.

2. Nejvyšší vodopád

Nejvyšším vodopádem Krkonoš je Pančavský vodopád. Ten je zároveň nejvyšším vodopádem České republiky. Pančavský vodopád dosahuje výšky 148 metrů. Předčí tak téměř dvojnásobně i nejvyšší vodopád Slovenska, kterým je Kmeťov vodopád (vysoký asi 80 m).

Pančavský vodopád napájí vodami říčka Pančava, která pramení na nedaleké Pančavské louce v blízkosti skalní hrany ledovcem utvářeného Labského dolu. Pančavská louka je sousedkou známější Labské louky, na které se zase pro změnu nachází pramen řeky Labe.

Pančavský vodopád, jenž je geneticky primární visutý, má značně komplikovaný profil. Je tvořen několika lomenými stupni při průměrném sklonu asi 45°. Ty hlavní stupně mají výšku 36 m, 39 m, 23 m a 20 m (bráno shora).

Horní skalní část Pančavského vodopádu je nejlépe viditelná z Ambrožovy vyhlídky. V celé jeho výšce jej ale uvidíme až z Labského dolu. Z Ambrožovy vyhlídky můžeme vidět jen skalní a horní stupeň. Vyhlídka i vodopád se nacházejí asi kilometr od známé Labské boudy.

Pančavský vodopád, jehož jméno má snad původ v německém slově pantschen (šplouchat) je nejsnáze přístupný od Labské boudy resp. od Vrbatovy boudy a mohyly Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší. Narozdíl od řady jiných vodopádů je výška Pančavského (i dalších krkonošských a jizerskohorských vodopádů) známá přesně, neboť byla v minulosti fyzicky změřena - nejedná se o pouhý odkad. Měl jsem tu vzácnou příležitost komunikovat s autorem těchto měření, V. Pilousem.

3. Pramen Labe

Pramen Labe, 15. nejdelší z evropských řek, nalezneme v Krkonoších na Labské louce. Pramen Labe se nachází v nadmořské výšce asi 1 380 m sotva půl kilometru pod hlavním hřebenem pohoří v části mezi vrcholy Sokolník (1 384 m) a Violík (1 472 m, polsky Labski Szczyt). Prameniště řeky Labe je však ještě o pár stovek metrů dále a asi o 7 metrů výše. Z důvodů ochrany přírody však není přístupné.

Řeka Labe, jedna z nejvýznamnějších evropských vodních cest, dosahuje délky 1 154 km. České republice z toho připadlo 358 km a sousednímu Německu 796 km. Rozloha povodí Labe činí podle moudrých knih 148 268 km². To je zhruba dvojnásobek rozlohy České republiky. Z tohoto povodí na Českou republiku připadlo 49 933 km², na Německo 97 175 km² a malé drobty připadly i na Rakousko (921 km²) a Polsko (239 km²).

4. Největší ledovcový kotel

Sněžné jámy představují dvě mohutné ledovcové kotliny na severní straně Krkonoš. Sněžné jámy (polsky Śnieżne Kotły, německy Schneegruben) se rozkládají na svahu Vysoké pláně mezi vrcholy Violík (1 472 m) a Vysoké kolo (1 509 m). Sněžné jámy sestávají z Velké Sněžné jámy (Wielky Śnieżny Kocioł) a Malé Sněžné jámy (Mały Śnieżny Kocioł).

Za svůj název vděčí Sněžné jámy nejen dlouho se udržující sněhové pokrývce, která se udrží až do června (v roce 1970 roztály poslední zbytky sněhu až 2. září), ale i dobře zachovalému glaciálnímu reliéfu. Však nakonec za svůj vznik vděčí asi dva kilometry dlouhému ledovci z poslední doby ledové.

Malý Sněžný kotel dosahuje hloubky okolo 300 metrů a skalní stěny dosahují výšky až 100 metrů. Dno Malého Sněžného kotle, jehož délka je asi 550 metrů a šířka 400 metrů, leží v nadmořské výšce 1 175 metrů. Velký Sněžný kotel dosahuje hloubky okolo 250 metrů a výška jeho strmých skalních stěn dosahuje 150 až 200 metrů. Dno Velkého Sněžného kotle, jehož délka činí 800 metrů a šířka asi 600 metrů, leží v nadmořské výšce 1 245 metrů.

5. Největší ledovcové jezero

Největším krkonošským ledovcovým jezerem je Wielki Staw. Toto jezero dosahuje rozlohy 8,321 ha, délka jezera činí až 606 metrů. Maximální hloubka je 24,4 m a střední hloubka asi 9,54 m. Hladina jezera Wielki Staw se nachází v nadmořské výšce 1 225 m.

Jezero Wielki Staw je uzavřeno mohutnou morénou a až 60 metrů vysokým skalním prahem. Jeho objem činí asi 790 tisíc kubických metrů. Teplota vody v letních měsících nepřesáhne 14 °C. Jezero je bez přítoků, napájeno je podzemními prameny a srážkovou vodou. Jediným povrchovým odtokem je Bialy Potok. Blízkým sousedem je druhé největší ledovcové jezero v Krkonoších - Maly Staw (Malý rybník).

6. Největší skalní útvary

V Krkonoších se nachází velké množství skalních útvarů. Které z nich jsou ale největší? Co do rozlohy a patrně i výšky jsou to Pielgrzymy (Poutníci) na polské straně pohoří. Pielgrzymy se nacházejí v severovýchodní rozsoše hory Stříbrný hřbet (1 490 m), která se sklání k horskému středisku Karpacz Górny. V minulosti se pro skály používalo pojmenování Pielgrzymie Skaly (Poutnická skály), v době německého panství Dreisteine (Tři kameny).

Pielgrzymy dosahují výšky 20 až 25 metrů a délky asi 60 metrů. Na povrchu skalisek oko zkušeného geologa zaznamená různé (a pro žulu typické) mikroformy jako jsou skalní mísy a prohlubně, vertikální i horizontální pukliny, skalní dutiny aj. Pielgrzymy se nacházejí v nadmořské výšce okolo 1 200 metrů, tedy jen kousek pod horní hranicí lesa.

7. Nejdelší jeskyně

Přestože Krkonoše rozhodně nepatří ke krasovým pohořím, krasové jevy se přesto objevují i zde. Není to sice žádná velká sláva, ale pár jeskyní bylo objeveno i v Krkonoších. Z nich největší je Albeřická jeskyně, která se nachází v největší krasové oblasti tohoto pohoří.

Albeřická jeskyně dosahuje podle různých internetových zdrojů různé délky… Nejčastěji je ale uváděna délka 250 metrů a hloubka až 20 metrů. Vstup do jeskyně, jejíž součástí má být i největší podzemní jezero ČR, se nachází ve starém lomu. Byl jsem v její blízkosti během přechodu Rýchorského hřebene při Králicko-krkonošském sudetském treku, samotnou jeskyni jsem ale nenavštívil. Veřejnosti totiž není přístupná.

8. Největší rašeliniště

Největší rašeliniště Krkonoš se nachází pod Studniční horou, třetí nejvyšší horou ČR. Tím je Üpské rašeliniště, kterým člověk prochází, když se vydá od Luční boudy na Sněžku. Rozloha Úpského rašeliniště, které je jakýmsi ostrovem subarktické tundry, dosahuje 72,8 hektarů.

Úpské rašeliniště je rašeliništěm vrchovištního typu. Mocnost rašeliny zde, vzhledem ke klimatickým podmínkám a délce vegetačního roku, dosahuje maximálně 120 centimetrů. Nachází se zde i několik malinkatých rašelinných jezírek, která jsou však mimo turistický chodník.

9. Nejvýše položená horská chata

Nejvýše položená horská chata v Krkonoších má několik dalších primátů. Je také nejstarší a největší dřevěnou horskou boudou v pohoří. Už jste jistě uhádli, že se jedná o Luční boudu. První stavení na místě dnešní Luční boudy stálo již v první polovině 17. století, nejstarší zmínka o ní pochází z roku 1623! Luční bouda tehdy byla ale hospodářským stavením, které obhospodařovalo na 100 hektarů pastvin s 30 kusy hovězího dobytka a koz a produkovalo vyhlášený bylinkový sýr.

Luční bouda se nachází na okraji Úpského rašeliniště pod severními svahy Luční hory (1 555 m) a Studniční hory (1 554 m) v těsné blízkosti hranice s Polskem. Samotná chata stojí v nadmořské výšce 1 410 m, některé zdroje (včetně turistického rozcestníku u chaty) uvádějí 1 395 m. Na paty ji tak svou nadmořskou výškou šlape blízký Dom Ślaski (1 400 m) na důležité křižovatce značených turistických tras pod Sněžkou.

10. Nejvyšší sněhová pokrývka

Je to pár dní, kdy v Krkonoších padl rekord z roku 2005, kdy bylo na Labské boudě naměřeno 220 cm sněhu. Jistě to ale nebude tak úplně historický rekord, neboť měření mocnosti sněhu se tady provádějí teprve od poloviny 90. let minulého století.