Krkonoše, hřebenovka nejvyššího českého pohoří; Králicko-krkonošský sudetský trek (10)

Hřebenovka (přechod) Krkonoš: Z Rýchor přes Malou Úpu na Jelenku

Noc na Rýchorské boudě byla příjemná. Po snídaní máme namířeno nejprve na vyhlídku na bývalé Maxovce a pak dále po hřebeni. Nakonec se ale až do 11 hodin dopoledne zasekneme u chaty. V družném hovoru s chataři a u piva. Nakonec dnes spěchat nikam nemusíme, máme namířeno jen na 18 kilometrů vzdálenou Jelenku.

Paní chatařkou doporučenou návštěvu Rýchorského pralesa odkládám na později. Na obou spolupoutnících vidím, že by jim další kilometry navíc neprospěly. No nic, uděláme si dnes takovou pivně - poznávací procházku po Rýchorském hřebeni a přes Horní Albeřice, Malou Úpu a Pomezní Boudy.

Horní Albeřice

Vracíme se na rozcestí Kutná - Rýchory (986 m) a dále na Rýchorský kříž (956 m). Cestou se zdržuji u ohrady s rohatým skotem a dělám pár obrázků. Kochám se také výhledy ke Sněžce, kterou mám odsud doslova jako na dlani a která je již téměř na dosah. Již to není jen taková nepatrná mlhavá a nejasná silueta někde daleko na západním obzoru.

Čtěte také: Předchozí část článku Králicko-krkonošský sudetský trek (9)

Jistým překvapením jsou ještě mapy sněhu na úbočích Sněžky a Studniční hory. Na tuto roční dobu poměrně neobvyklý pohled. Ale ještě před měsícem bylo i pod tisíc metrů sněhu až po pás, takže to není až takové překvapení.

Opravdu se z luk v okolí Rýchorské boudy a Rýchorského kříže otevírají skvělé výhledy. Nad tím vším modrá obloha a kol dokola sytá zeleň jara v rozpuku. Na omamně vonících loukách množství kvítí a bzučícího hmyzu. Doslova je cítit tep přírody.

Kolem krásné roubenky za rozcestím Rýchorský kříž a kolem vrchu Mravenečník (1 005 m) po široké lesní cestě míříme k rozcestí Roh hranic (944 m), na kterém stojí pěkná dřevěná bouda. Tu by bylo možné v případě nouze využít k bivaku. Jsme opět na hranici s Polskem a zprava se připojují dvě turistické značky. Jedna z Polska a druhů od Hubertusu, kolem kterého jsme se motali již včera.

Po hraničních kamenech se dostaneme na opravdu malebné louky s jedinečnými výhledy na dominantní Sněžku (1 603 m) a Svorovou horu (1 410 m). Obloha je zcela bez mráčku, sluníčko hřeje jako by se snažilo dohnat to, co v minulém týdnu zameškalo.

Na rozcestí Horní Albeřice (850 m), kde je další bouda vhodná k bivaku, obdivujeme úžasné výhledy do Polska, kterým vévodí tyrkysově modré oko vodní hladiny Bukovského jezera (Jezioro Bukowskie) v blízkosti městečka Lubawka. Po Bílé hoře tudy utíkali čeští bratři a protestanti z Českého království, což připomíná blízký sloup s kalichem. Před válku tudy zase procházela frekventovaná cesta do Německa. Dnes je tady klid a mír, nikde ani živáčka.

Lysečinská bouda, Malá Úpa

Po krátké zastávce pokračujeme po hranici po lesní cestě k vrchu Kopina (910 m). Užíváme si chladivého lesního stínu, byť cesta se vine cik cak nahoru a dolů po té, co můj návrh na sestup do Horních Albeřic neprošel. Nevadí, i naše trasa je pěkná, navíc ušetříme nějakou tu stovku výškových metrů.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po příjemném lesním úseku se objevuje asfaltka. Ta vede z Horních Albeřic k Lysečinské boudě a dále do Malé Úpy. Vyplašil jsem orla, jenž se líně zvedl a odletěl. Než jsem ale stihl z brašny vytáhnout foťák tak byl fuč. Šoda přeškoda, mohly to být skvělé záběry.

Zmíněná asfaltka není volně průjezdná, auta zde mohou jen s povolením. To však nebrání tomu, aby se tady nahrnul autobus, kterému ustupujeme z cesty aby z nás nebyla placka jako z několika mnohem pomalejších slepýšů, které jsem cestou viděl ve formátu 2D…

Lysečinská bouda (958 m) má zavřeno, jen nasucho polkneme a zamáčkneme slzu. Užijeme si alespoň krásných výhledů z laviček směrem k jihu. Krátkým stoupáním na rozcestí Cestník (1 003 m) s další boudou vhodnou k bivaku se přehoupneme přes hřebínek oddělující nás od horské obce Malá Úpa.

Zůstávám v zadu, "zdržuji" se focením. Však nakonec stejně není kam spěchat. Pod nohami se mi něco mihne, zavlní a slabě zasyčí. Koukám a ono to malá zmije s typickou lomenou kresbou. Taková malá a již je pěkně útočná, zaujímá typický výhrůžný postoj. Dělám pár obrázků a nechávám vystresovanou zmiji v klidu, ať se může chuděra někam schovat.

Za rozcestím Malá Úpa, hájovna (986 m) obdivuji nádhernou stavbu hájovny u kostela, která byla postavena někdy okolo roku 1825 a sloužila jako sídlo lesní správy. Hošani již samozřejmě sedí v hospodě. Pěkně ve stínu a u piva. Mají ale pochvalu, pivo tam již čeká i na mne. Rozhodně neodmítnu. Nakonec stejně dnes skutečně není kam spěchat, pod Sněžku je to již jen skok…

Pomezní boudy a Jelenka

Po dalším pivku a polévce zvedáme kotvy a jdeme na procházku Malou Úpou. Kolem řady dalších chat a penzionů míříme k severu pod Pomezním hřebenem s Lysečinskou horou (1 188 m) na Pomezní Boudy s dalšími penziony a boudami. A krásnými loukami a výhledy. Dnešní úsek je sice krátký, ale velice malebný. Okolní nádheru navíc dokresluje suprovní počasí. Den jako malovaný.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na Pomezních Boudách, kousek od přechodu do Polska, zapadneme na zahrádku Pomezní boudy. Dávám Rampušáka, pivo. Sice bych čekal Krakonoše, nuž ale co. Orlické hory jako Krkonoše. Kolegy však chytla nějaká mlsná, ti končí u zmrzlinového poháru. No ještě slunečníček za ucho a květinkované bermudy s žabkami a budou jako bíčbojs (rozuměj beach boys, pro neangličtináře - plážoví chlapci)…

Pomezní bouda byla poslední dnešní zastávkou. Po zaplacení zamíříme přímo od Pomezky po zpevněné cestě směr Sněžka. Nejprve k červené turistické značce pod sjezdovkou a přes Lesní hřeben do Sovího sedla (1 160 m) pod horou Skalní stůl (1 282 m). Ze Sovího sedla je to po široké a opravdu velice frekventované pěšině na chatu Jelenka, na které máme rezervován nocleh, již jen kousek.

Večeře, pivo a zelená ve stylové restauračce Jelenky, kterou sdílíme jen se skupinkou německých návštěvníků, uzavírají dnešní příjemný a vcelku nenáročný den, který bych si dovolil nazvat takovým bírtourem… Mnoho jsme toho neušli, mnoho jsme toho ale viděli a zažili.

Kilometráž desáté etapy Králicko-krkonošského sudetského treku

• Pokračování článku

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.