Treking > Cykloturistika > Rychlebské hory a Králický Sněžník, výlet na kole
Rychlebské hory a Králický Sněžník, výlet na koleHorké Rychlebky a lov vlků (2)18.11.2013 | Josef Hebr
Bleskově balím, sám sebe chválím za to, že jsem se tahal s igelitem (vše mám suché) a kopu do vrtule. Nádherná cesta, samota, čistý a chladný vzduch, horský les… Konečně se začínají otevírat výhledy "vpravo" na východ na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Míjím rozcestí Jasanní hřbet, chvíli se zdržuji u strže Prudkého potoka, hore dole mají být krásné vodopády. Dnes na ně nemám čas, ale dobře si je vrývám do paměti. Zastavuji až u vleku nad Hynčicemi. Krajina pode mnou je jako poházená cucky vaty, v dáli Jeseníky, jak by řekl Julo Satinský - prudká nádhera. Čtěte také: Horké Rychlebky a lov vlků (1) Určitě je pro někoho vrcholem blaha prodírat se davy křenících se konzumentů cykloturistiky na Gardě, Podunajské cyklostezce či nějaké jiné profláknuté "fajnovosti", ale tohle je prostě neskonale lepší. Něco mi chybí ke spokojenosti, aha, od včerejška oběda jsem nic nejedl… Doháním skluz a nerad pomaličku vyrážím dál. Na chatě Návrší mě přivítá malá koza, ze které se potom vyklube pěkná somračka. Je už otevřeno, hrnu se dovnitř. Pane, podáváme pouze snídaně… ovšem, když jsem si "na snídani" objednal pivo, jinak vcelku sexy kočka mě hnala ven… a nějací paďouři, požírající zde koláčky a bílou kávičku, či co to bylo, na mě hleděli jako na vraha… Ale je zase fakt, že to pivo jsem dostal velmi brzo okýnkem. Za chvíli se přihrnuli ještě nějací sympatičtí Slováci, že jdou nahoru na Králičák. Když jsem jediného chlapa z jejich společnosti přesvědčil (bez jakékoliv námahy, asi jsem mu přišel velmi vhod), ať si také dá pivo a ne nezdravou a lehce jedovatou limču, přítomné dámy ke mně zaujaly velmi "rezervovaný" postoj. Prostě nechápou, že tento druh ionťáku večer chutná a ráno pomáhá… S 4071, s kterou jsem navázal "hluboký vztah", jsem se s hlubokým dojetím rozloučil u hospody V Kladské bráně. Hned se mi začala hlavou honit myšlenka na další parádní cyklonářez kolem Králičáku, při kterém bude určitě tato trasa hrát významnou úlohu. Když jsem později už doma povídal známému o této cestě a přesvědčoval ho na svou vymyšlenou novinku, pouze se zeptal, doslova: "Seš blbé, vole, kdo se má s tebou po těch grbélach drbat?" Ale k tomu teprve dojde, takže nejprve musím dojet pro změnu příjemným a kultivovaným asfaltem do Kladského sedla k bývalému hraničnímu přechodu do Polska. Hned za čárou mě překvapí dramatická změna povrchu komunikace (samozřejmě k horšímu), jak by řekl Kohn, "cizina je holt cizina"… Pouštím se dole serpentinami a než se aklimatizuji na zdejší nevýrazné cykloznačení, už jsem v Nowe Morawe, prostě jsem někde přehlédl odbočku, na kterou jsem měl původně zálusk. Pružně měním plán, Góry Zlote mám stejně v dlouhodobém plánu, takže civilizovaně mířím přes Boleslawow a Starou Morawu na Stronie Ślaskie. Vlevo Śniežnik, vpravo Góry Zlote, relaxuji pěknou dolinou, však období lízání medu zase brzo skončí… Dotazem u místních správně nasměrovaný odbočuji vpravo, přes Goszów, Stary Gieraltow do velmi pěkné Doliny Bialej Ladeckiej. Rekreační střediska, apartmány, restaurace, lyžařské vleky ale i spousta realit na prodej. Ale každopádně velmi pěkně je tu (tam). V Nowem Gieraltowě mě na správnou cestu nasměrovala tak minimalisticky oblečená velmi pěkná cca třicítka, že člověku bylo moc líto škrabat se na hraniční hřeben. Nesmírně vtipně trasovaná asfaltečka (kolmo na vrstevnice, tedy neskutečný záhul), ale po chvíli proklínání je zdolán i tento zádrhel a už je tu Przelecz Gieraltowska, prostě sedlo na hřebeni Rychlebek nad bývalou osadou Hraničky. Se zájmem čtu na pomníku, že tady se kdysi vcelku nedávno scházeli disidenti. Zřejmě jsou míněni hlavně ti dva páni, z nichž jeden kutálel sudy v pivovaru a druhý makal v loděnicích. A ti potom tady v temně totalitních dobách připravovali pro nás skvělou a zářivou demokratickou přítomnost. Opět za čárou z původní osady Hraničky zůstalo jediné stavení a na veliké louce navíc ideální přespávací přístřešek. Louku sice protíná Rychlebská cyklomagistrála, ale protože je s ní počítáno v "dlouhodobých plánech", mířím rovnou dolinkou kolem krásného pstruhového potůčku s malebnými kaskádkami směr Nová Véska. Slunce dnes těžce vycenilo zuby, vedro začíná být neúnosné. Rozhlížím se, nikde nikdo, neváhám a tak jak jsem oblečený si lehám do nejbližší tůňky. Až když jsem začal drkotat zuby, neochotně pokračuji v jízdě. Popravdě od teď do večera a celý druhý den jsem si hrál na přejezd rovníkové Afriky, aspoň, co se teploty týče. Vojtovice, Petrovice, Skorošice a Žulová. Tady chvíli obdivuji "kostelovou nástavbu" na původně hradní věži, zřejmě tu bydlel původně nějaký spořivý koumák. Chvíli koketuji s myšlenkou, že bych se zajel podívat do Černé Vody na dnes už slavné Rychlebské stezky a potom to domů dotáhl nějak vlakem. Po realistickém zvážení momentální situace (hlavně klimatické) se rozhoduji, že pro dnešek si společnost DH maniaků odpustím a mrknu tam, až mě napadne vyrazit např. na Rejvíz nebo do Zlatých Hor. Tudíž odírám dále švalbky o žvejkačkový asfalt, připečený mozek registruje Vápennou, vstup do jeskyně Na Pomezí. Sjezd do Lipové Lázní ani nechladí, o to se postaral až další kvalitní nápoj v Horní Lipové. Za chvíli přikulili dva borci na karbonových celopérech, zcela na lehoučko, také z nich silně kapala vlastní šťáva. Drbárna nahoru na Ramzovou, kupodivu velmi málo aut, ještě jednou ionťák a o něco později už zalézám silně zdevastovaný pod spacák na kraji malé louky už nad Ostružnou… Ranní chladný vzduch mě perfektně probírá, rychle balím a už valím, abych za ještě příznivé teploty ujel co nejdál. V busové budce zlikviduji "bezostyšně" před čeklajícími bábinami zbytek proviantu, jsem si plně vědom, že cestou mě budou pomlouvat, až se CHKO Jeseníky budou zelenat…Lehce posilněn valím přes Brannou a Jindřichov na Hanušovice. Zde se chytám Moravské cyklostezky nebo též cst "51" , teplota narůstá ne lineárně ale parabolicky… Vůbec nechápu sadomasochisty, kteří si libují v cyklovandrování v obdobných nehumánních podmínkách, promlouvám sám k sobě, ke spisovné češtině mají mé výroky silně daleko… Zdravá chuť k jídlu mě neopouští, v Sudkově si dávám oblíbenou kombinaci (a v praxi mnohokráte ověřenou) cca 6 koblih, 2 jogurty a ještě 1 čokopuding se šlehačkou, o několik kilometrů dále mě překvapuje prudká reakce trávícího traktu, naštěstí jsem byl zrovna díky cst "51" na silně zarostlém místě, takže následný proces proběhl bez rušivé asistence veřejnosti. Další kilometry až domů proběhly stylem "courat se jako smrad ", zajímavé byly pouze zastávky všude u pump, namočit bavlněné triko a ještě mokré na sebe a fofrem dál (za 20 minut bylo suché!). Uznávám, že už v jedné hanácké vesnici jsem dvěma (zřejmě hanáckým) starším ženám, které na mě na hřbitově vyjeveně u pumpy koukaly , co to s tím tričkem tropím, nemusel zrovna radit, ať to zkusí taky, že je to perfektní… Ale když je horko… Takže takhle jsem to dotáhl až domů a můžu říct, že kdyby nebylo to šílené vedro, bylo by to úplně super. Příště ale změním taktiku a např. do Hanušovic nebo až do Staráku (protože se mi tu všude šíleně líbí a brzo sem vyrazím znovu) se svezu vlakem, tím pádmo ušetřím aspoň 250 plonkových kilometrů a ušpórovaný čas se budu raději devastovat na těchto krutých ale nádherných horách, opravdu to stojí za to! Jo, a ti vlci. Tohle léto se chytali opravdu dobře. Bavil jsem se se známýma, taky si chytili toho svého, nebyl to fakt žádný problém. Akorát třeba poznamenat, že to byl ten vlk na třináct… Měl jsem s sebou akorát dvě mapy KČT 1:50 000, 53 a 54, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Lázně Jeseník. Další související články:+ Okolo Králického Sněžníku za výhledy snů+ Na kole na Pastýřku, cykloturistika na pomezí Moravy a Čech + Na kole na Bradlo, Cykloturistika v Hanušovické vrchovině + Bouzovsko na kole, krajem pohádkového hradu Bouzov + Na kole na Javořici, Javořická vrchovina a cyklotrasy + Cyklovandr kolem Slezské Harty + Mohelnicko cestou - necestou, na kole na skok za Jirkou Kájínkem + Osoblaha, Bohem zapomenutý kout naší vlasti na kole + Praděd a Dlouhé Stráně, dva nejznámější cyklistické výšlapy v Jeseníkách Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Koukám, že jsme tam byli zhruba ve stejné době (viz můj článek ze září). Krásně jste popsal moje oblíbené trasy, začínám se těšit na jaro :-) Jinak dopravu vlakem opravdu doporučuju, já to tak praktikuju už dávno, člověk si mnohem víc užije těch hor (a navíc pohled z vlaku na ubíhající krajinu je silně návykový).
Ahoj, neměla by jste chuť na "lehký" nářez příští rok v těch končinách ? Mám dva namyšlené , a myslím, že toto ještě nikdo takhle nejel. Písněte, třeba se domluvíme. PH.
|
|