Rozhledna Pastýřka na kole, Moravská Třebová

Cykloturistika na pomezí Moravy a Čech

Jsou to už asi dva roky, co jsem zaregistroval, že nad Moravskou Třebovou byla vybudována nová rozhledna. Teď jsem si na ni ani nevím proč vzpomněl a protože "tam" jezdím docela rád a taky to byla příležitost podívat se na další neznámá místa, jeden víkend jsem se za ní vypravil.

Hodil jsem si korunou, takže do Konice jsem vyrazil "horní" cestou, to je přes Hluchov, Přemyslovice atd. Vždy je to stejné, docela příjemný ranní chládek, nechápavé výrazy řidičů, kdo se to tam se… tak brzo ráno v neděli do takových krpálů. Opravdu je na cestě několik "osvěžujících" dvanáctkových stoupání, ona totiž ta rovinatá a placatá Haná je někde úplně jinde…

Čtěte také: Rozhledna Pastýřka, rozhledna na Pastvisku u Moravské Třebové

Za Konicí sjíždím do Kladecké doliny a najednou se dostavuje takový divný pocit, že něco je jiné. Znám to tu přece docela dobře, takže co? Zastavuji, koukám, popojedu, zastavuji, koukám, popojedu… No jasně, od Dzbele koleje začínají pomalu zarůstat a hlavně jsou úplně rezavé…

Prostě tato železniční trať (mezi Dzbelem a Chornicí) patří mezi ty smůlovaté úseky, které byly z nejasných a nepochopitelných důvodů zrušeny. Tím hlavním údajně bylo, že se nachází na hranici dvou krajů (Olomoucký a Pardubický) a ty se prostě mezi sebou nedohodly o financování provozu na ní. Nějaká potřeba dopravní obslužnosti, neustále proklamovaná podpora turistického ruchu, agroturistika, jakékoliv pokusy o využití tratě ve velmi pěkné krajině (třeba nostalgické jízdy s parní trakcí, spoje pro cyklisty např. ráno, v poledne a večer, na podzim pro houbaře, v zimě pro běžkaře, atd.), to vše zůstalo někde na patnácté kusé koleji…

Podle mě taková "malá železniční" doprava vždy bude muset být dotovaná, ale pokud se kdokoliv podívá do jízdního řádu a konec konců i na nabízené produkty dopravce a jejich ceny, je vcelku jasné, kam směřuje jeho hlavní úsilí… V tisku ale několikrát probleskly zprávy, že náměstek olomouckého hejtmana vyvíjí velké úsilí o její znovuzprovoznění (a také některé obdobné dříve zrušené úseky byly potichoučku znovu obnoveny), takže uvidíme.

Kolo je naštěstí spolehlivá technika, zatím provozně nezávislá na podivných procesech odehrávajících se v tomto státě a tak můžu relativně spokojeně pokračovat. Za Nectavou tedy odbočuji vpravo do Vrážného, po několikáté si ukládám do paměti, že tady někde na kopci je slovanské hradisko, kam už jsem se taky chtěl několikrát vypravit a odbočuji trochu do polí.

Přímo před nosem mi vyrostly prvé kopce Podorlické pahorkatiny, z nichž nejmarkantnější je trochu vlevo se tyčící Hušák (626 m n.m.). Kdysi v zimě jsem na něm byl, ale nenašel jsem žádné dobré výhledové místo a tak mě dnes ani neláká. Bezděčí, Unerázka, Plechtinec a Petrůvka. Přejíždím říčky Jevíčku i Třebůvku a začínám stoupat po východním úbočí Doubravice (477 m n.m.), na druhé straně tohoto kopce je hrad Cimburk.

Dosáhnout zemědělské samoty Nový dvůr člověka docela vyšťaví, navíc začíná být horko. Vzpomínám, jak mi kdysi jeden místní povídal, že tady je stále stavební uzávěra, protože tu někde měl (má) vést už dávno projektovaný průplav Labe - Dunaj - Odra a právě u Petrůvky byl údajně vyprojektován velký lodní výtah, který má překonávat převýšení 55 m. Ve své době se v tomto projektu významně angažoval i Baťa, který pochopil velikost, dosah a význam takového dopravního koridoru.

Nemyslím, že bychom se v dohledné době dočkali jeho realizace, aspoň jsem nezaregistroval o něm jakoukoliv zmínku. Jinak ale právě tato Boskovická brázda, na jejímž západním okraji jsem se tak plus minus právě nacházel, byla vlastně již od pravěku významným dopravním koridorem, třeba středověká Trstěnická stezka je dodnes známým pojmem. A také jeden Rakušák, který chtěl vcelku nedávno ovládnou celý svět, tudy vedl úsek významné severojižní dopravní tepny (dálnici), jejíž těleso je dodnes např. u Chornice velmi dobře zachované.

Rozstání, několik stoupáčků na cestě a již jsem nad Moravskou Třebovou. Navrchu na hřebenu nad městem je již rozhledna pěkně vidět a já váhám, kudyma tam. Asi by to šlo zrovna odtud po louce až na okraj lesa a potom rovnou nahoru a později jsem viděl, že několik lidí takto opravdu i šlo.

Zvolil jsem červenou KČT, narazil jsem na ni dole ve městě kousek od nějakého vojenského vzdělávacího zařízení. Podél rychlostní komunikace až k benzínové pumpě a zde již vidím prvou infotabuli o rozhledně.

Přestože na mapě KČT je psáno, že kóta se jmenuje Nad Bošovem (516 m n.m.), zde uvádí název Pastvisko a na něm je logicky i Pastýřka (rozhledna). Technicky se jedná o dřevěnou stavbu s ocelovým vřetenovým schodištěm, vyhlídková plošina je 22 m vysoko, celková výška je 27 m a mě osobně se velmi líbila.

Podél bývalého lyžařského vleku těžce oblíbenou tlačnou metodou stále vzhůru, nebylo to až takové zlé a od okraje lesa prvé krásné výhledy nad Moravskou Třebovou, na Třebovské hradisko, Zábřežskou vrchovinu na východě.

Kousek lesem a nacházím zajímavé stavby. Koryto s klopenými zatáčkami, velmi solidně vybudované až 3 m (!) vysoké skoky a podobné prvky. To vše na velmi strmém svahu a mě dochází, že zde jezdí asi hodně dobří "borci downhilláci", tedy sjezdaři. Kdo chce vědět, co je ve věci, ať se podívá na internetu např. na film VAST.

Podnikal jsem kdejakou ptákovinu, ze světa chci odejít v rámci možností přirozeně a tak trať nezkouším a po chvíli dosahuji vrcholu s rozhlednou. Malá sváča a už dupu nahoru po schodech. Paráda, docela paráda, ale - známá bolest, opary v dáli, chtělo by to mrazivou zimu a jasný den. Vidím, vidím Hřebečovský hřbet a jeho Hřívy, v dáli někde Králičák a Hrubý Jeseník, Hanušovickou vrchovinu, Zábřežskou a Drahanskou vrchovinu, do Boskovické brázdy, na Českomoravskou vysočinu.

Překvapuje mě, jak se v krajině zvedá jeden kopec za druhým (prostě jsem je tak "hustě" ani nečekal), člověk musí být opravdu dobrý znalec této krajiny. Vidím i silnici, po které jsem přijel a od ní loukou capou mnou původně zamýšlenou stezkou nějací turisté. Po chvíli dosupí nahoru otec ze synem a ještě se sem nějak dostanou i nějací mladí s kočárkem. Moc se mi líbí, že sem prostě kde jaký… nemůže přijet svým drahým vozem až před rozhlednu, že se každý, kdo se chce pokochat výhledem, musí o to aspoň trochu přičinit.

Potom mě napadá, jak sem vlastně šikulové stavebníci dopravili cement a štěrk do základové desky, železo na schodiště a montážní prvky a dřevěné dlouhé stožáry, když sem nevede "rozumná" cesta… Pofotím, potom ještě posedím trochu v přístřešku, zopakuji svačinku a posléze se spouštím lesem vcelku strmě po červené do údolí směrem k rozcestí Nad Peklem. Odtud vlevo po zelené až ke studánce V Pekle.

Koukám, nejsem sám, nějaký domorodec. Ukázal mi kolem v lese pozůstatky několika stavení, jejichž obyvatelé byli po skončení II. sv. války násilně deportováni. A taky mi řekl, že i zde se těsně po válce odehrávaly mnohé hodně nepěkné věci, na které snad nejlépe co nejrychleji zapomenout…

S čerstvou vodou a smutnými myšlenkami pokračuji velmi pěknou pasáží stále po zelené, odbočku k další studánce - Na Kvíčalce míjím a pokračuji dál až do Ludvíkova. Vyjíždím z lesa, za malou vesničkou si nějaká partia nadšenců buduje vojenskou vesnici, objekt možná bude jednou zajímavý, ale zatím tak nejvíce ze všeho připomíná kovošrot, smetiště, východoslovenskou cigánskou osadu, to vše proložené starými stavebními buňkami a několika kusy ne zas až tak moc staré vojenské techniky, prostě podle mě dost solidní bordeláři, ale možná se pletu.

Před Pacovem odbočuji vlevo a přes Borovou a Starou Trnávku přijíždím do Městečka Trnávky, nahoře nad lesem je pěkně vidět část zříceniny hradu Cimburk. Překvapuje mě množství pěkných domků a statků na prodej, asi zde není moc jednoduchý život.

Nemám důvod se zde zdržovat a tak přes Lázy se pomalu blížím k Chornici. Zdáli je vidět charakteristická věž zdejšího pozdně gotického kostela sv. Vavřince, vysoká 64,5 m. Původně to byla snad věž tvrze, později byla "použita" na výstavbu kostela, údajně je v ní někde kámen s letopočtem 1043, což by na naše poměry byla opravdu bomba.

Mě ale zajímá jiná věc, k vrcholu věže po obvodu jsou "přidělány" čtyři další malé věžičky což údajně mělo ve středověku symbolizovat, že toto město mělo právo kata. To se dá vysvětlit tak, že zde si dokázali měšťané velmi rychle sjednat pořádek v případě potřeby.

Přítomnost této tvrdé instituce si zřejmě vyžádala existence mnoha obchodních stezek a křižovatek na ní v blízkosti a tím pádem i velkého počtu lapků, které evidentně vždy láká přítomnost snadné kořisti. Panovníci ve všech dobách měli eminentní zájem na tom, aby tudy procházející kupce a dopravce mohli odírat sami a legálně, samozřejmě formou daní, cel, mýta, což známe dodnes.

Tyto čtyřvěžičkové věže bývají občas k vidění, třeba takové Dřevohostice kousek od Přerova ji mají také a zdejší obecní úřad vysloveně poukazuje na tento fakt a právo kata. Viděl jsem ji také ještě v Čáslavi, Humpolci, Telči a možná někde jinde. Ale na to "katovské téma" ještě určitě kouknu, myslím, že čím dále v naší společnosti absentuje rychlá a výkonná instituce, která by novodobým lapkům okamžitě vyměřila a zrealizovala tvrdý postih za jejich skutky…

Do ústí Nectavské doliny je to už jen kousek a pak mě napadá, že tady vlastně byl také přemyslovský strážní hrad - Plankenberg, jehož osádka střežila kupeckou stezku v dolině. No a když vojáci padoucha dopadli, nešpinili si ruce, ale předali dotyčného odborníkovi do Chornice…

Rezavějící a zarůstající koleje - pohled z druhé strany. Konice. Ráno jsem si házel korunou, takže domů pokračuji spodní cestou přes Stražisko. Nevadí, v Dvorku u Winklerů jsou odborníci, kteří prodávaný litovelský produkt mají vždy ve vzorném pořádku. Chvíle potěšení, osvěžení, doplnění vitamínů, minerálů atd. A za další chvíli už doma zjišťuji, že dnes jsem "natočil" docela pěkných 120 km. Doporučuji mapy KČT 1:50 000 č. 50 Svitavsko a č. 51 Haná - Prostějovsko, Konicko a Litovelsko.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.