Lofoty a Vesterály, nádherné ostrovy v Norsku - Austvagoy, Vestvagoy, Moskensøya, Vaeroy a Rost

Ano, existují kouzelné ostrovy - Lofoty a Vesterály

Věřím, že podle druhé části nadpisu si každý z vás určitě představí korálové ostrovy v Tichomoří, s palmovými háji a věčně modrým nebem. Budu však muset čtenáře zklamat. Ostrovy o kterých budu psát neleží na rovníku, ale naopak daleko za polárním kruhem.

Ano, tyto ostrovy se jmenují Lofoty, norsky Lofoten a tvoří konec onoho ostrovnatého výběžku táhnoucího od severonorského Tromsø k jihozápadu. Větší část ostrovů blíže k Narviku se natývá Vesterály a Lofoty tvoří pouze několik ostrovů na konci této šňůry perel. Jmenovitě jsou to ostrovy Austvagoy, Vestvagoy a Moskensøya, dále malé ostrůvky Vaeroy a Rost.

Mně se na Lofoty podařilo dostat trajektem z města Bodø, ležícího za polárním kruhem, odkud trajekt jezdí do městečka Moskenes na ostrov Moskensøya. Již samotná čtyřhodinová plavba přes Vestfjord oddělující Lofoty od Skandinávského poloostrova je velký zážitek a naskytne se vám krásný pohled z moře na hornaté pobřeží. Dalším zážitkem mohou být i poměrně velké vlny, které si s lodí pohrávají, takže chvíli okusíte jak vlastně vypadá mořská nemoc.

Čtěte také: Kinnarodden - konec Evropy, túra na nejsevernější bod Evropy

Přístav Moskenes leží takřka na konci ostrova, pár kilometrů od vesnice A, kde končí i silnice vedoucí podél pobřeží celých Lofot hojně využívaná turisty v karavanech. Jelikož jsme karavan nevlastnili a naše finanční situace nám ani nedovolila přejet autobusem všechny ostrovy Lofot a Vestarálů až do Narviku, volil jsme možnost jedinou - pěší výlety do zdejších hor, sousedních vesnic podél pobřeží a stejnou cestu lodí zpět do Bodø.

A teď něco o samotných Lofotech. Žije zde na celkové ploše 1 227 km² 24 500 obyvatel, což představuje vzhledem k Norsku poměrně husté zalidnění (20 obyv. / km²). Je to paradoxní když si uvědomíme, že svými 68° severní šířky se Lofoty rovnají prakticky neobydlenému centrálnímu Grónsku nebo Aljašce.

Vysvětlení je ale jednoduché - teplý Golfský proud. Tato ohromná masa teplé vody proudící z oblasti Karibských ostrovů a omývající celé západní pobřeží Norska ovlivňuje počasí i zde na Lofotech. Bohaté srážky rovnoměrně padající po celý rok umožňují rozvoj zemědělství a chov skotu, o čemž svědčí výborné sýry zde vyráběné a známé po celém Norsku.

Většina zdejších obyvatel je však odnepaměti spjata s mořem, které je zde hlavním zdrojem obživy. Vestfjord oddělující Lofoty od pevniny je totiž jedním ze světově nejbohatších míst na ryby. Hlavní rybářská sezóna probíhá od ledna do dubna a sjíždějí se sem rybáři z celého severního Norska. Ti zde loví tresky a ostatní druhy arktických ryb stahujících se sem v zimě ze severu.

Moře a rybolov vtiskly také tvář zdejším rybářským vesničkám, velké to podívané lahodící oku každého turisty. Dřevěné domky převážně červené barvy postavené na kůlech, jednou stranu opírajících se o pevninu a na druhé straně ústící přímo do vody - resp. do rybářské loďky, dřevěné konstrukce sušáků na ryby, množství lan a rybářských sítí tvoří typický kolorit těchto ostrovů. Neméně důležitý je i pach ulovených ryb mísící se se slanou vůní moře, který také neodmyslitelně patří k atmosféře rybářských vesnic.

Druhým velkým lákadlem Lofot jsou hory, ohromné příkré šedavé skalní stěny vyrůstající přímo z moře a dosahující výšky přes 1 000 metrů. Díky velkému množství srážek jsou porostlé bujnou vegetací a hojně obývány ptactvem.

Tyto hory tvoří jedny z nejstarších hornin, se kterými se můžete na povrchu Země setkat. Byly formovány ledovcem ustupujícím před 10 000 lety na konci doby ledové, který po sobě zanechal také množství krásných, temně šedých jezer. Pokud budete mít štěstí na počasí a vystoupíte na některý ze zdejších přístupnějších vrcholů, nemusím snad ani popisovat, co vás při pohledu na okolí čeká.

Ještě bych se rád vrátil ke zdejšímu počasí, které je také zvláštností Lofot. Pomineme-li deštivé počasí s rychlými změnami, opravdovou kuriozitou jsou zdejší teplé zimy. Turistický průvodce udává dokonce vyšším průměrnou teplotu než u nás v Praze. Zatímco dlouhodobá průměrná pražská teplota v lednu je ±0,5 °C, na Lofotech je to asi +1 až +3 °C. Léta jsou tu samozřejmě chladnější, průměrné červencové a srpnové teploty se pohybují mezi 11 až 14 °C. Nejsušším měsícem je červen, který je spolu s červencem nejvhodnějším obdobím pro návštěvu Lofot.

Nakonec připomenu ještě jednu podívanou, o kterou by se návštěvník zdejšího kraje neměl nechat připravit. A tou je půlnoční slunce. Pojedete-li sem mezi 26. květnem a 9. červencem, naskytne se vám zde podívaná, která je dopřána je málokomu na Zemi.

Díky své poloze nad polárním kruhem jsou tu v tuto dobu tzv. polární dny, kdy Slunce o půlnoci sejde nízko nad obzor a vůbec nezapadne. A pokud oželíte trochu spánku a vylezete o půlnoci na nějaký zdejší vrchol, budete v tu chvíli nejšťastnějším člověkem pod sluncem.

Co se týče naší návštěvy, štěstí na počasí jsme moc neměli. Ještě v Bodø bylo slunečné počasí, ale na Lofotech se zkazilo. Během tří dnů jsme podnikli dvě túry do hor a návštěvu severně ležící vesnice Reine, administrativního centra ostrova Moskensøya. Za návštěvu také stojí vesnice A, asi hodinu pěšky z Moskenes.

Otužilejším a podnikavějším turistům doporučuji vzít si na Lofoty kolo. Přejezd všech ostrovů Lofot a Vesterálů na kole z A až do Narviku by byl určitě obrovský zážitek. O tom svědčí množství turistů zde na kole jezdících. Silnice vede pouze po rovině - podél moře, čímž odpadá šlapání do kopců. Musíte však počítat s častým deštěm. Takže nezapomeňte, že existují kouzelné ostrovy…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.