Treking > Cestování > Korsika, historie a příroda hornatého ostrova nazývaného také jako pohoří v moři
Korsika, historie a příroda hornatého ostrova nazývaného také jako pohoří v mořiKorsika: Paglia Orba a Monte d´Oro, hrdé vrcholy střechy Korsiky (1)2.11.2011 | Ivan Zajíček
Motto: "Korsiku bych poznal kdykoliv i ze zavřenýma očima podle její vůně" - Napoleon Buonaparte I. (1769 - 1821). Jestli měl tento generál, diktátor a současně francouzský císař na mysli vůni moře, kaštanů, borovic, olše se silnou sladkou vůní či macchie se již dnes asi nikdo nikdy nedoví, ale zkusme mu věřit. Slaná voda a vonná společenství různorodých dřevin i dalších rostlin jsou skutečně pro ostrov, o kterém autor Malého prince Antonie de Saint Exupéry pro změnu napsal, že vznikl tak, že se pomilovalo moře a slunce, velmi typické. Mne však na Korsice přitahovaly hory a to již pěkně dávno. Bohužel jsem se k jejich návštěvě dopracoval až ve svých 63 letech, kdy jedu již "sedmé gumy" a mám tělo poněkud zdevastováno. Šlo to letos zkrátka poněkud ztuha. Důvod povzdechu je také v tom, že zde na ostrově, kterému se také říká "Pohoří v moři" či "Ostrovní perla Středozemního moře", hory vyrůstají skutečně z mořské hladiny. Některé teorie hovoří dokonce o pokračování vrásné zóny španělské Sierry Nevady - kdo ví…! Sedla, na které se dá dojet, nejsou příliš vysoká a tak je výstup na většinu nejvyšších štítů, kterými jsou postupně od severu k jihu slavné Monte Cinto (2 706 m), Paglia Orba (2 525 m), Monte Rotondo (2 622 m), Monte Oro (2 389 m), Monte Renoso (2 352 m) i Monte Incudine (2 136 m) docela slušná "prasárna", zvláště když korsické slunce, které se tady miluje s mořem od rána do večera , pere po celý den jako sedlák cepem. I když se ráno objeví na obloze mráček, při kterém tulák rád zahálí, počasí se pak hroutí jako domeček z karet a zase je jako na Sahaře. Zase je hezky, že se dá jezdit s hnojem…! I když i zde prý bývají nepříjemné větry, od východu vane z moře Levante, z jihu Scirocco a až stokilometrovou rychlostí se chlubí na východních svazích ostrova padavé větry Libeccio. Při našem pobytu však byly větry v klidu, i když na vrcholech občas foukalo asi jako na Pradědu. Ale slunce zářilo na nebi stále a neúnavně. Korsické Alpy a GR 20Pohoří je orientováno SSZ - JJV, ale jednotlivé hřebeny stojí k této ose příčně. Proto ani jedna z vyjmenovaných dvoutisícovek, kterých je na ostrově mimochodem okolo dvaceti, neleží na centrální proslavené GR 20 (Sentier de Grande Randonnée de la Corse), která vede nebo se spíše kroutí jako had od severu z Calezany za Calvi a směrem na jih, kdy končí ve vesnici Conca u St. Lucie. Pokud tedy nechceme jít opačně. Dle různých průvodců by červeno - bíle značená, 160 km dlouhá cesta, měla trvat bez vrcholů asi 95 hodin chůze. S absolvováním uvedených hlavních vrcholů by pak převýšení dosáhlo cca 15 000 m, což je zajisté údernický počin i pro hutníky, zocelené žárem oceláren či vysokých pecí. Cesta GR 20 je značená velmi dobře, což je asi na Korsice téměř výjimka. Bohužel…! Prvním Čechem na vrcholu Korsiky byl R. Pilát, jenž v roce 1937 vylezl na Paglia Orbu. Na Monte Cinto vystoupili jako první Češi v roce 1966 publicista A. Černík (1926 - 1970) a geniální horský fotograf V. Heckel (1918 - 1970), kteří bohužel tragicky zahynuli s dalšími horolezci 31.5.1970 při zemětřesení pod Huascaránem v Peru. Tehdy to na Korsice nemohli pochopitelně tušit, hory se jim staly osudné. Ale dle jiných pramenů zde stanuli již v roce 1963 cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Tak si vyber! Nejhorší je možnost volby. Geografie Korsiky, přírodaOstrov má délku 183 a šířku 83 km s plochou 8 682 km2. Pevnina v moři má tvar semknuté pěsti se vztyčeným palcem k severu, prst zde připomíná náš Ašský výběžek na západě naší vlasti. Žije zde cca 250 000 obyvatel, z toho polovina v městech Bastii a Ajacciu. Průměrná nadmořská výška dosahuje 568 m a nejdelší vodní tok je řeka Golo s 84 km. Cesty se odvážně vinou napříč ostrovem s nekonečnými zatáčkami nad roklemi a kdo chce projet ostrov vlastním autem, musí mít k tomuto kličkování mezi skalami řidičské schopnosti i odvahu, protože kdykoliv se může potkat s autobusem (nejčastěji českým či linkovým) a pak nastupuje couvání v nejrůznějších situacích. Je zde také 300 km železnic, z Ajaccia do Bastie jezdí téměř romantická úzkokolejka přes Vizzavonu a Corte (tajné hlavní město Korsiky). Kromě z moře vystupujících horských štítů Korsických Alp, které jsou v zimě půl roku pokryté sněhem, je ostrov charakterizován také divokými soutěskami, vytvořenými horskými toky, horskými jezery (Melo, Capitello, Nino, Creno, Oriente a další), divokými peřejemi mezi skalami a borovicemi, exotickými terény se strmými stěnami, v létě neustále modrou oblohou, blízkostí moře či zelenými údolími, kde se macchie střídá s černou borovicí "larcio" (velmi tvrdé dřevo dříve vhodné ke stavbě lodí). Dále k ostrovu patří polodivoká prasata, která se s oblibou vyskytují v kaštanových lesích, ale i kdekoliv na cestě a hrdí Korsičané tvrdí, že právě jejich šunka je ta nejlepší na světě. O prasečí chřipce jsme se nedozvěděli nic - naštěstí. Kromě prasat se zde chovají ovce, pěstuje se vinná réva, významný je i rybolov a chov ústřic. 17 % plochy je pokryto lesy (borovice, jedle , smrky, duby, buky, nízké olše). Předěl žuly na severu a vápence na jihu je právě v místě Vizzavona pod horou Monte Oro (Zlatá hora). První mapa oblasti byla zhotovena v roce 1899, autor byl Němec. V květnu 1972 byl založen Národní park Korsika o ploše 2 500 km2, rozdílnost krajiny vynesl ostrovu další název "Ostrov protikladů" - Divoká Korsika a Něžná Korsika na západním pobřeží fjordového typu. Říká se, že hory jsou pro Korsičany domov a pestrá macchie laskavá matka. Je to však téměř neprostupný val o výšce až 4 m, který nádherně voní pryskyřicí a květy. Je ideálním místem pro nejrůznější místní hmyz. Podivná matka! Pro poutníky spíše působí svými trny a ostny jako železobetonový trojúhelníkový zátaras vůči obrněným transportérům OT - 64. Macchie se vyskytuje do výšek až 1 500 metrů nad mořem. Roste tu však naštěstí pro pocestné i zcela neškodná aromatická majoránka, rozmarýn, mateřídouška, levandule, tymián a kalina. Místní kuchaři tedy mají z čeho vybírat, aby šťavnaté masité pokrmy, zapíjené skvělým korsickým vínem, měly pro gurmány z celého světa ten správný "šmrnc" a vůni. Dějiny KorsikyI dějiny hrdých snědých Korsičanů jsou zajímavé. Ve starověku se jednalo o obchodní středisko Féničanů, od 3. století př. n. l. byla Korsika součástí římské říše, v 6. století Byzance a od roku 1300 Janova. Od roku 1768 se jedná již o francouzský ostrov, kromě let 1794 - 96 a 1814 -15, kdy byl ostrov obsazen Brity a v letech 1940 - 43 pro změnu fašistickými Italy. Holt - pořád se něco děje a to platí i zde na ostrově ve Středozemním moři, který je v něm čtvrtý největší po Sicilii, Sardinii a Kypru. A ještě něco k počasí - i když průměrná roční teplota na pobřeží se pohybuje okolo 16 stupňů, v horách bývá v zimě pod nulou a co bylo pro mne nejpodstatnější - v červenci jsou pravidlem obrovská vedra s teplotou vzduchu okolo třiceti stupňů i ve výškách nad 1 000 m a vyskytuje se dle statistik pouze jeden deštivý den v měsíci. To sice zní příjemně , ale někde u moře pod slunečníkem nebo v hospůdce u vychlazeného kaštanového piva. I když v horách občas foukal větřík, slunko pralo nemilosrdně s neúprosnou intenzitou po celou dobu našeho pobytu a můj šedobílý klobouk díky slunci a potu z šedivého vlasu lehce změnil svou původní barvu. Bez něho bych ale asi zahynul. Asi ne asi, ale určitě. Vůbec jsem ho z hlavy v terénu nesundával, tak jako jsem nepřetržitě nosil ochranné brýle proti slunci. A mazal se pořád krémem s ochranným faktorem 50. Tak jsem si to odskákal pouze s opětovnou recidivou trombózy levé nohy bez úžehu. Stručná charakteristika naší akceObě hory jsem navštívil v průběhu čtrnáctidenního zájezdu vysokohorských turistů z Frýdku - Místku pod vedením nestárnoucího osmdesátiletého náčelníka Vlastíka Mokroše (1929), který jako vždy projevoval ve svém khaki úboru nevšední imunitu vůči všem vnějším pozemským vlivům, mezi které jde započítat převýšení, únava, slunce, stresové situace nejrůznějšího druhu, hledání noclehů, alkohol i spaní pod širým nebem. Pravda je, že vzhledem k tomu, že byl před dvěma měsíci v Bílých Karpatech pokousán zlým psem, neabsolvoval výstupy na vrcholy, které pro účastníky zájezdu pečlivě naplánoval, ale přesto je jeho výkon ve zrádné korsické hoře pozoruhodný. Díry po vlčákových tesácích si nepravidelně mazal hojivou mastí, která mu snad hojila i ostatní části těla. Jak tvrdí můj přítel Zdeněk F. alias Šakal (1946), je Vlastík svérázným představitelem nositele Churchillova genu, což se nedá říci o každém člověkovi ani vzdáleně. Po trajektu z Livorna do Bastie jsme se přesunuli do Corte (400 m), kde jsme se aklimatizovali ve sluncem rozžhaveném údolí Travigano, dále dalšího dne zaútočili ze sedla Col de Vergiho na Paglia Orbu a po přespání v přírodě z chaty Thighiettu na Monte Cinto se sestupem do Lozzi, kdy dále následujícího dne místo odpočinku nastoupil třídenní pochod z Castellu di Vergia přes Rotondo do Canaglie. Této "jižní šestidenní" jsem se chytře nezúčastnil. Abychom náhodou nevychladli, pokračoval příštího dne okruh z Vizzavony přes Monte d´Oro a po návštěvě rodiště bojovníka Napoleona I. - Ajaccia další přesun do sedla Bavella, kde byl připraven šestihodinový pochod mezi "Korsickými Dolomity" a jejich věžemi i štíty. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Jeden den na GR20: ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká - Treking s Tilakem 2010+ Trek k jezeru Nino a do Ortu s pláčem a skřípěním zubů + Capo di Muro, Korsika + Za výhledy na Capu Rossu, Korsika + Výstup na Monte Cinto, Korsika + Monte d´ Oro (2 389 m), Korsika + Vzpomínky na Korsiku; Korsika a Korsické Alpy (1) + Vzpomínky na Korsiku; Korsika a Korsické Alpy (2) |
|