Rydbergova konstanta je empirickou konstantou rovnice pro spektrum atomů v Bohrově modelu

Konstantu, jejíž hodnota činí 1,096 776 . 10⁷ m^-1, zavedl J. R. Rydberg

Rydbergova konstanta je důležitou konstantou rovnice pro spektrum atomů v Bohrově modelu. Tuto empirickou konstantu zavedl švédský fyzik Johannes Robert Rydberg a její hodnota činí

R_h = 1,096 776 . 10⁷ m^-1

Spektrum atomu vodíku

Na základě důkladného studia rozptylu částic alfa zformuloval britský fyzik novozélandského původu Ernest Rutherford planetární model atomu. Jeho model však byl v rozporu s elektrodynamikou, podle které by musel elektrický dipól, tvořený záporně nabitým elektronem (elektronovým obalem) a kladně nabitým jádrem, vyzařovat energii spojitého spektra. To by vedlo ke zmenšování poloměru oběžné dráhy elektronů a k jejich brzkému splynutí s jádrem. Podle výpočtů by životnost atomu byla pouhých 10^-16 sekundy, což je v rozporu s pozorovanou skutečností.

Rozpory Ruthefordova modelu atomu dokázal odstranit dánský fyzik Niels Bohr. V roce 1913 formuloval základní postuláty na základě kvantové teorie a zákonitostí spektra atomu vodíku a z nich vyvozoval další důsledky:

• Neutrální atomy se nacházejí v ustálených energetických stavech, ve kterých neabsorbují a ani neemitují žádnou energii.
• 2π násobek momentu hybnosti elektronu se rovná celistvému násobku Planckovy konstanty h.
• Atom při přechodu z jednoho stacionárního stavu do druhého emituje a nebo absorbuje záření po kvantech. Toto záření je monochromatické a jeho vlnová délka je dána rozdílem energie počátečního a konečného kvantového stavu atomu.

Bohrův model atomu dokázal vysvětlit zákonitosti spektra atomu vodíku doutnavého výboje, ve kterém byly pozorovány čtyři spektrální čáry ve viditelné oblasti. Již v roce 1889 odvodil Balmer empirický vztah pro vlnové délky jednotlivých čar této série (dnes nazývané Balmerova série):

1/α = R_h (1/m² - 1/n²)

kde R_h je Rydbergova konstanta. Později byly v infračervené a ultrafialové oblasti spektra objeveny ještě další série spektrálních čar. Podle zkracující se vlnové délky jsou jednotlivé série označované následovně: m=1 (Laymanova série), m=2 (Balmerova série), m=3 (Paschenova série), m=4 (Bracketova série) a m=5 (Pfundova série).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.