Hubble objevil první měsíc (avšak velikosti Neptunu) mimo Sluneční soustavuMěsíc velikosti Neptunu obíhá planetu Jupiterova typu11.10.2018 |
Dvojice astronomů za využití dat kosmického teleskopu Hubble a starších dat dalekohledu Kepler objevila první přesvědčivý důkaz existence měsíce mimo naší Sluneční soustavu. Data ukazují, že měsíc velikosti Neptunu obíhá kolem planety Jupiterova typu v hvězdném systému vzdáleném asi 8 000 světelných let od Země. Výsledky studie byla publikovány v časopise Science Advances. Pátrání po exoplanetách - planetách mimo naši Sluneční soustavu - přineslo první výsledky před 30 lety. Zatímce exoplanety dnes astronomové objevují téměř jako na běžícím páse, hledání měsíců obíhajících kolem exoplanet nebylo úspěšné - až do současné doby. V roce 2017 zjistil vesmírný teleskop Kepler náznaky přítomnosti exoměsíce obíhajícího kolem exoplanety Kepler-1625b. Nyní použili dva badatelé z Kolumbijské univerzity ke studiu hvězdy Kepler-1625 nesrovnatelně lepších údajů kosmického teleskopu HST. Nová pozorování z HST přinesla přesvědčivé důkazy o existenci exoměsíce obíhajícího kolem planety Kepler-1625b. Pokud bude objev potvrzen, bude se jednat o první objev měsíce mimo naší Sluneční soustavu. Kandidátský měsíc s označením Kepler-1625b-i je neobvyklý svou velikostí; je srovnatelný s průměrem planety Neptun. Takovéto gargantuovské měsíce v naší Sluneční soustavě neznáme. Tento objev může vést k novým pohledům na vývoj planetárních systémů a k revizi teorií o vzniku měsíců. I přes své velké rozměry má měsíc jen asi 1,5 % hmotnosti své mateřské planety. Tento poměr je blízký hmotnostnímu poměru v systému Země - Měsíc. Stejně jako měsíc, je i mateřská planeta větší, než jejich protějšky v naší Sluneční soustavě. Kepler-1625b je plynný obr několikrát větší než planeta Jupiter. Planeta kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti menší, než je vzdálenost Země od Slunce. To tuto planetu i s kandidátským měsícem umisťuje na vnitřní okraj tzv. zeleného pásu, tedy zóny příznivé pro existenci života. Badatelé pozorovali planetu během jejího tranzitu před diskem mateřské hvězdy. To má za následek pokles jasnosti centrální hvězdy. HST pozoroval planetu před i během jejího 19hodinového tranzitu. Po skončení tranzitu HST detekoval druhý a mnohem menší pokles jasu hvězdu, přibližně o 3,5 hodiny později. Pozorování bylo bohužel ukončeno dříve, než bylo možné zachytit úplný tranzit měsíce. |