Vesmírný teleskop Jamese Webba
pozoroval nám dobře známou Prstencovou mlhovinu s nebývalými detaily. Prstencová mlhovina,
tvořená hvězdou na konci svého aktivního života, která odhazuje své vnější vrstvy,
když jí dochází palivo, je archetypální planetární mlhovinou. Objekt nese označení
M57 a NGC 6720 a je relativně blízko Země, ve vzdálenosti jen asi 2 500
světelných let.
Nové snímky poskytují bezprecedentní prostorové rozlišení a spektrální
citlivost. Odhalují jedinečné detaily napříč oběma infračervenými pozorováními.
Například nový snímek z NIRCam (Near-InfraRed Camera) zachycuje složité detaily
struktury, vlákna vnitřního prstence, zatímco nový snímek z MIRI (Mid-InfraRed Instrument)
přibližuje konkrétní detaily v soustředných částech ve vnějších oblastech. prstence
mlhoviny.
V Prstencové mlhovině
je asi 20 000 hustých globulí, které jsou bohaté na molekulární vodík. Naproti
tomu vnitřní oblast vykazuje velmi horký plyn. Hlavní plášť obsahuje tenký
prstenec zesílené emise z molekul na bázi uhlíku známých jako polycyklické
aromatické uhlovodíky. Zhruba deset soustředných oblouků se nachází těsně
za vnějším okrajem hlavního prstence.
Předpokládá se, že oblouky pocházejí z interakce centrální hvězdy
se společníkem o nízké hmotnosti, který obíhá ve vzdálenosti srovnatelné se
vzdáleností mezi Zemí a trpasličí planetou Pluto. Tímto způsobem mlhoviny jako
Prstencová mlhovina umožňují určitý druh astronomické archeologie, protože
astronomové mlhovinu studují proto, aby se dozvěděli něco o hvězdě, která
ji vytvořila.
Mlhovina má tvar deformované koblihy. Díváme se téměř přímo dolů na jeden
z pólů této struktury, s jasně zbarveným shlukem materiálu, který se od nás
vzdaluje. Ačkoli střed této koblihy může vypadat prázdný, ve skutečnosti je
plný materiálu s nižší hustotou, který se pohybuje jak směrem k nám, tak od
nás, a vytváří tvar podobný ragbyovému míči zasunutému do středové mezery
koblihy.
Barevný hlavní prstenec se skládá z plynu vyvrženého umírající hvězdou
nacházející se ve středu mlhoviny. Tato hvězda je na cestě stát se
bílým trpaslíkem - velmi malým,
hustým a horkým tělesem, které je konečným vývojovým stádiem hvězdy, jako
je naše Slunce.
Prstencová mlhovina je jedním z nejpozoruhodnějších objektů na naší obloze.
Byla objevena v roce 1779 astronomy Antoine Darquier de Pellepoixem a Charlesem
Messierem a byla zapsána do Messierova katalogu.
Oba astronomové narazili na mlhovinu, když se snažili sledovat dráhu komety
v souhvězdí Lyry, která tehdy
procházela velmi blízko Prstencové mlhoviny.
Ewa zomrela pätnásť splnov a štyri dni po tom, čo sa svet
zbláznil a spáchal sebevraždu. Že to svet urobil, sme zistili až dva dni po
tej hroznej tragédii, ktorá nás uväznila na našej chate a ktorá sa tak stala
záchrancom našich životov
…
Letos v létě jsme s manželkou a našimi česko-rakouskými přáteli
Danem a Janou absolvovali velice populární trek ve Východních Alpách v oblasti
Hohe Tauern. V této oblasti se nalézá řada impozantních vrcholů s nadmořskou
…
Krátká odpolední zastávka náleží obci Kärimäki, již založili
v roce 1642 a od roku 2013 tvoří součást Savonliny (je vzdálena dvacet kilometrů).
Ani tentokrát nezastavujeme bezdůvodně, v osadě stojí nej
…
Na Malé Fatře, na Martinských holích, se objevila nová
horská chata - Javorina. Chatu Javorina najdeme prakticky na hřebeni, malý
kousek pod TV vysílačem na Krížave na SV úbočí Velké lúky (1 476 m), nejvyššího
…
Když jsem byl poprvé v Americe ještě jako student v roce 1991
podařilo se mi s pomocí autobusů Greyhound a autostopu projet podstatnou část
národních parků na západě USA. Krátce jsem na své cestě zavítal také
…
Ráno je jako malované. Blankytně modrá obloha s bezstarostně
plujícími bílými obláčky dokreslují nádherná panoramata Velkého Choče a Malé Fatry,
které se rýsují západním směrem. Na východě se naopak zvedají roze
…
Přemýšlela jsem, kam vezmu dcery na dovolenou. Jedna chtěla
k moři, druhá do Dolomit. Já jsem po výletu ve Velké Fatře měla dlouho v hlavě
horu Čierny kameň, a tak mi z toho nakonec vyšla Černá Hora. Čím více
…
Lebka nalezená v Koněpruských jeskyních v kopci Zlatý kůň,
jejíž genom před dvěma lety datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti
neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky, už má i svou
…
Jedna z pranostik sice říká, že co červenec neuvaří, srpen
nedopeče, avšak letošní srpen se této pranostice dosti vymknul a dopekl mnoho
z toho, co studený červenec neuvařil. Pořádně peklo i během našeho přechodu
…
