Prstencová mlhovina (M57, NGC 6720), duch v malém letním souhvězdí Lyra

Fotogenická planetární mlhovina v souhvězdí Lyra (M57)

Oblíbený cíl amatérských astronomů - planetární mlhovina M57 (NGC 6720) patří k nejznámějším a nejjasnějším a nejfotografovanějším planetárním mlhovinám na severní obloze. I tak ale k jejímu pozorování potřebujete alespoň malý astronomický dalekohled, který vám tento útvar přiblíží jako fluoreskující skvrnku mezi hvězdami u "zadních koleček" souhvězdí Lyry, tedy mezi hvězdami Sheliak a Sulafat.

Prstencová mlhovina M57 zvaná také jen Prstenec dosahuje zdánlivé jasnosti 8,8^m je od Země vzdálena asi 705 pc, tedy asi 2 300 světelných let. Fyzický průměr mlhoviny činí asi 0,3 pc, zdánlivý 1,4 × 1´, tedy pouhá 1/30 zdánlivého průměru Měsíce v úplňku.

Za svitem mlhoviny stojí horký plyn, který k záření excituje ultrafialové záření horké centrální hvězdy zdánlivé jasnosti 14,7^m a s povrchovou teplotou 75 000 K. Tato hvězda zřejmě přechází do stadia bílého trpaslíka. Rychlost rozpínání obálky mlhoviny M57 činí asi 20 - 30 km / s. Stáří mlhoviny je odhadováno na asi 4 000 let, jedná se tedy o (z astronomického hlediska) velice mladý objekt. Její krásy budou moci astronomové obdivovat po dalších asi 10 000 let, než se Prstencová mlhovina rozplyne.

Čtěte také: Mlhovina-omega, Messierův objekt v souhvězdí Střelce

Prstencovou mlhovinu objevil v roce 1779 Antoine de Darquier Pellepoix. Modrou barvu na snímku má plyn s nejvyšší teplotou "poblíž" ústřední horké hvězdy. Ten postupně chladne (zelená barva), až se na snímcích jeví ve žluté a červené barvě (nejchladnější plyn). Na okraji planetární mlhoviny se pozorují další jemné struktury.

Další související články: