Emisní mlhovina Laguna (NGC 6523) ve zvířetníkovém souhvězdí Střelce dalekohledem VST

Mlhovina Laguna, prohlídka pokladnice přehlídkového dalekohledu VST

Přehlídkový dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO Paranal v Chile pořídil detailní snímek mlhoviny Laguna (M8). V tomto mohutném oblaku plynu a prachu vznikají hvězdokupy s intenzivně zářícími mladými hvězdami. Uvedený snímek představuje pouze drobný kousek oblohy snímaný v rámci jedné z jedenácti přehlídek oblohy, které v současnosti probíhají pomocí dalekohledů ESO. Tyto přehlídky společně vytvářejí rozsáhlý cenný archiv veřejně přístupných dat, který je k dispozici astronomické komunitě celého světa.

Mlhovina Laguna je působivý objekt, který se nachází asi 5 000 světelných let od nás. Na obloze ji nalezneme v souhvězdí Střelce. Tento mohutný oblak plynu a prachu, známý také pod označením M8, má průměr kolem 100 světelných let a v jeho nitru vznikají nové hvězdy [1]. Originál uvedeného snímku má na šířku 17 tisíc pixelů a pochází z dalekohledu VST (VLT Survey Telescope), jednoho z přehlídkových teleskopů pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Zvětšovatelná verze snímku umožňuje nahlédnout do všech zákoutí tohoto fascinujícího objektu.

Dalekohled VST se na mlhovinu Laguna nezaměřil cíleně. Pole, ve kterém se objekt nachází, je zařazeno do rozsáhle přehlídky VPHAS+, která pokrývá značnou část Mléčné dráhy. VPHAS+ je však pouze jednou ze tří obrazových přehlídek oblohy ve viditelném světle, která využívá služeb dalekohledu VST. Další přehlídky v infračerveném oboru spektra provádí dalekohled VISTA.

Čtěte také: IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka

Přehlídky přinášejí odpovědi na mnohé důležité otázky současné astronomie a astrofyziky. Ať již jde o povahu temné energie, hledání kvasarů v raném vesmíru, zkoumání struktury Mléčné dráhy, hledání neobvyklých a skrytých objektů, detailní studium sousední galaxie Velkého Magellanova oblaku a mnohé další. V minulosti se ukázalo, že právě takovéto přehlídky často odhalí neočekávané objekty i efekty a tato překvapení jsou velmi důležitá pro pokrok astronomického výzkumu.

Společně s devíti přehlídkovými projekty prováděnými pomocí dalekohledů VISTA a VST probíhají s použitím dalekohledů ESO ještě další dvě přehlídky. Gaia-ESO survey využívá dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal k mapování vlastností více než 100 tisíc hvězd v naší Galaxii. Přehlídka PESSTO slouží k následnému pozorování přechodných jevů, jako jsou například supernovy. K tomuto účelu využívá dalekohled NTT (New Technology Telescope) na observatoři La Silla [2].

Některé ze jmenovaných přehlídek pracují od roku 2010, jiné zahájily svůj program zcela nedávno. Všechna data však budou nyní zveřejněna a budou přístupná astronomům na celém světě prostřednictvím archivů ESO [3].

Přestože tyto projekty stále probíhají, již nyní astronomům umožňují učinit řadu nových objevů. Jen pro zajímavost několik výsledků: objev nových hvězdokup v datech VVV, nejlepší mapa centrální části Galaxie, velmi hluboký snímek oblohy v infračerveném světle a zcela nedávno objev několika extrémně vzdálených kvasarů (VISTA VIKING survey).

Veřejné přehlídky ESO budou pokračovat i v následujících letech a jejich vědecký přínos bude patrný po několik příštích desetiletí.

Poznámky

[1] ESO publikovala v minulosti řadu působivých snímků tohoto objektu - zmínit je potřeba především 370megapixelový záběr, který vznikl jako součást projektu GigaGalaxy Zoom (eso0936). Zároveň poskytla i úplně jiný pohled pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) v rámci přehlídky VVV, který odhalil tajemství mlhoviny Laguna v oboru infračerveného záření (eso1101).

[2] Další informace o všech jedenácti probíhajících přehlídkách jsou k dispozici zde a detailní popis jejich současného stavu včetně speciální sekce věnované výsledkům byl zveřejněn v posledním vydání ESO Messenger.

[3] Přehled zveřejněných dat ze všech jedenácti přehlídek ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

• snímky dalekohledu VST
• snímky dalekohledu VISTA

Kontakty

Viktor Votruba, národní kontakt, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika, Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba, překlad, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika, Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook, ESO Public Information Officer, Garching bei München, Germany, Tel.: +49 89 3200 6655, Mobil: +49 151 1537 3591, Email: rhook@eso.org

Další související články: