Treking > Vesmír > Nejdelší den v roce a nebo nejkratší noc roku, na které datum připadají nejkratší dny
Nejdelší den v roce a nebo nejkratší noc roku, na které datum připadají nejkratší dny
Na které datum připadá nejdelší den a nejkratší noc v roce
Nejdelší den a nejkratší noc v roce nastává v den
letního slunovratu neboli v den, kdy
začíná astronomické léto. To na severní polokouli, na jižní to je přesně naopak. Tam
totiž začíná astronomická zima. Nejdelší den (a nejkratší noc) v roce tedy připadá
obvykle na 21. června.
To slovíčko obvykle je velice důležité, neboť letní slunovrat nemusí být vždy jen
21. června. Jeho termín se díky ne zcela rovnoměrnému pohybu Země
po oběžné dráze kolem Slunce a jisté nepřesnosti
kalendářního roku může posouvat. Kalendářní rok má sice 356 dnů, ale Země kolem Slunce
oběhne za 365 dnů, 5 hodin a 49 minut.
To jsou důvody, proč letní slunovrat (podobně jako rovněž pohyblivý
zimní slunovrat)
a s ním související nejdelší den a nejkratší noc mohou nastat nejen 21. června, ale
také 20. června a nebo 22. června. Jednou za uherský rok nastává letní slunovrat dokonce
19. června. Na ten nejbližší si ale musíme počkat až do roku 2488! Trochu lépe je na
tom letní slunovrat připadající na 22. června. Na ten si musíme počkat "jen" do roku
2203. Ten poslední jsme mohli prožít v roce 1975.
Čtěte také: Nejkratší
den a nejdelší noc. Kdy Slunce vychází nejpozději a…
V souvislosti s letním slunovratem sice hovoříme o nejdelším dni a nejkratší noci,
avšak přesnější by bylo hovořit o nejdelších dnech v období okolo letního slunovratu.
Kolem něj je totiž pár dní, jejich délka je až na pár sekund stejná, jen se o fous
posouvá čas východu a západu
Slunce.
Nejdelší den dosahuje v našich zeměpisných šířkách délky 16 hodin a 22 minut, noc
pak jen 7 hodin a 38 minut. V severních polárních šířkách (nad 66,6° severní šířky)
pak noc vůbec nenastává, mají tady polární den.
V jižních polárních šířkách přesně naopak, tam mají polární noc. U nás Slunce zapadá
pod obzor jen kousek. Astronomická noc vlastně vůbec nenastává, nejtemnější částí
"noci" je astronomický soumrak, kdy je Slunce
méně než 18° pod obzorem.
Další související články:
+ Polární záře, aurora borealis a aurora australis
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
|