Exoplaneta VHS 1256 b obíhající okolo dvou hvězd s pomocí výkonné optiky JWSTWebb zkoumal vířící mraky na vzdálené planetě VHS 1256 b11.4.2023 | Otakar Brandos
Astronomové s pomocí výkonné optiky JWST (Jamess Webb Space Telescope) zkoumali silikátová oblaka v atmosféře vzdálené exoplanety. Atmosféra se během 22hodinového dne neustále promíchává, teplejší hmota stoupá vzhůru a chladnější klesá dolů. Výsledné změny jasnosti exoplanety jsou tak dramatické, že se jedná o nejproměnlivější objekt planetární hmotnosti z doposavad známých objektů této kategorie. |
|
Vědecký tým také přinesl jasné důkazy o detekci vody, metanu a oxidu uhelnatého, našel také důkazy o oxidu uhličitém. Jedná se o největší počet molekul, které byly na planetě mimo naší Sluneční soustavu identifikovány najednou. Planeta s označením VHS 1256 b je od nás vzdálena asi 40 světelných let a obíhá najednou ne jednu, ale hned dvě hvězdy. Její oběžná doba je asi 10 000 let. VHS 1256 b je od svých mateřských hvězd asi 4× více vzdálena než Pluto od Slunce, což je skvělý cíl pro Webbův teleskop, který exoplanetu může pozorovat přímo a nikoliv jen metodou tranzitů. Světlo planety totiž není smícháno se světlem blízkých hvězd. Teplota v atmosféře exoplanety, v níž kolotají silikátové mraky, dosahuje spalujících 830 °C. JWST v těchto oblacích zjistil menší silikátová zrnka, jejichž otisk je jasně zobrazen ve spektru. Průměry těchto částic odpovídají velikosti částic v kouři. Větší zrna mohou být velice horké, drobné částice písku. Ve srovnání s hnědými trpaslíky má VHS 1256 b menší gravitaci, tudíž silikátová oblaka se mohou dostat a udržet i ve vyšší atmosféře, kde je může Webbův dalekohled detekovat. Dalším důvodem je nízké stáří planety, která se zformovala teprve před asi 150 milióny lety. Líbil se vám tento článek? |