Krabí mlhovina (M1) v jasném zimní souhvězdí Býka v novém světle teleskopu Webb

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval Krabí mlhovinu, pozůstatek supernovy nacházející se 6 500 světelných let daleko v souhvězdí Býka. Od té doby, kdy byla exploze supernovy v roce 1054 n. l. zaznamenána astronomy 11. století, Krabí mlhovina nadále přitahovala pozornost a vědci se snažili porozumět podmínkám, chování a účinkům supernov.

Díky Webbovým NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (střední infračervený přístroj) je výzkum při hledání odpovědí o původu Krabí mlhoviny v plném proudu, protože jsou odhalovány nové detaily - včetně první kompletní mapy rozložení prachu.

Obecný tvar mlhoviny připomíná jeden ze snímků z roku 2005 z Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl pořízen ve viditelném oboru spektra. Při Webbově infračerveném pozorování je červeně a oranžově zobrazena ostrá klecovitá struktura načechraných plynných vláken. V centrálních oblastech však Webb poprvé mapuje emise z prachových zrn (žluto-bílé a zelené).

Další aspekty fungování Krabí mlhoviny se stávají výraznějšími a jsou vidět podrobněji v infračerveném světle zachyceném Webbem. Webb zdůrazňuje především to, co je známo jako synchrotronové záření: emise produkované nabitými částicemi, jako jsou elektrony, pohybující se kolem magnetických siločar relativistickými rychlostmi. Toto záření se zde objevuje jako mléčný kouřový materiál nitra Krabí mlhoviny.

Záření je produktem centrálního pulsaru, rychle rotující neutronové hvězdy. Silná magnetická pole pulsaru urychlují částice na extrémně vysoké rychlosti a způsobují, že emitují záření, když se vinou kolem magnetických siločar. Přestože je synchrotronové záření vyzařováno v celém elektromagnetickém spektru, stává se zvláště živým v infračerveném spektru, které se zobrazuje pomocí Webbova přístroje NIRCam. Zakřivené chomáče jsou těsně seskupeny a nastiňují strukturu magnetických polí pulsaru, která tvarují Krabí mlhovinu.

"Vítr" produkovaný pulsarem pokračuje v rychlém vytlačování obalu plynu a prachu směrem ven. Všimněte si, že vlákna mají tendenci být delší směrem k pravé horní straně mlhoviny, ve stejném směru se pohybuje pulsar neomezený pásem plynu. V další oblasti tvoří žluto-bílá a zeleně skvrnitá vlákna rozsáhlé smyčkovité struktury, které představují oblasti, kde patrně sídlí prachová zrna.

Hledání odpovědí o minulosti Krabí mlhoviny pokračuje, protože astronomové dále analyzují data získaná teleskopem Webb a srovnávají předchozí pozorování mlhoviny pořízená jinými dalekohledy. Vědci budou mít k dispozici také novější data z Hubbleova teleskopu během příštího roku, kdy jim byl přidělen pozorovací čas. To bude první pohled HST na Krabí mlhovinu po více než 20 letech a astronomům to umožní přesněji porovnat data Webba a HST.

• Zdroj: The Crab Nebula Seen in New Light by Webb

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.