Treking > Vesmír > Portrét Jupiteru i se známou Velkou rudou skvrnou pořídil Hubbleův kosmický dalekohled
Portrét Jupiteru i se známou Velkou rudou skvrnou pořídil Hubbleův kosmický dalekohledFotografie bouřlivé Jupiterovy atmosféry s Velkou rudou skvrnou12.8.2019 | Otakar Brandos, foto NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center) a MH Wong (University of California, Berkeley)
Dne 27. června 2019 pořídil HST (Hubbleův kosmický dalekohled) s pomocí kamery WFC 3 ze vzdálenosti 644 miliónů kilometrů fotografii planety Jupiter, která odhaluje krásu složitých struktur Jupiterových mraků. Snímek zachycuje bohatší paletu barev v mracích kolotajících v turbulentní atmosféře planety, než tomu bylo v předchozích letech. K nejvýraznějším rysům fotografie patří bohatá paleta barev mraků, které se pohybují směrem k Velké rudé skvrně, největšímu hurikánu ve Sluneční soustavě. Tato ohromná bouře se valí proti směru hodinových ručiček mezi dvěma pruhy mraků, které se vzhledem k ní pohybují v opačném směru. I nový snímek planety Jupiter z HST potvrzuje předchozí pozorování, která uvádějí, že obrovská bouře na Jupiteru, která zde zuří minimálně 150 let, se i nadále zmenšuje. Důvod zmenšování průměru Velké rudé skvrny je stále neznámý, takže HST bude Jupiter pozorovat i nadále v naději, že se podaří vyřešit tuto bouřlivou hádanku. Na Jupiteru se objevují mnohem menší bouře, které v podobě hnědých nebo bílých oválů mohou existovat hodiny až staletí. Ovál nacházející se jižně od Velké rudé skvrny je bouře, obří vír točící se v opačném směru než Velká rudá skvrna. Další dva bílé ovály jsou cyklónami, zmenšenými verzemi Velké rudé skvrny. Astronomové pozorovali cyklóny různých podob a barev po celém povrchu planety Jupiter. Snímek zobrazuje i odlišná pásma mraků. Tyto pásy sestávají z plynů proudících v různých směrech a různými rychlostmi. To je způsobeno rozdílnou tloušťkou a výškou mraků s amoniakem. Světlejší pásy atmosféry mají silnější vrstvu oblaků a stoupají výše než tmavé atmosférické pásy. Toto zvrstvení je udržovány rychlými větry, které mohou dosahovat rychlosti až okolo 650 kilometrů v hodině. Pozorování planety Jupiter s pomocí HST jsou součástí programu OPAL (Orbiter Planet Atmospheres Legacy), který byl zahájen v roce 2014. Tento program umožňuje HST věnovat čas pozorování planet a poskytuje tak vědcům přístup ke sbírce snímků, které jim pomáhají porozumět nejen atmosférám obřích planet Sluneční soustavy, ale také atmosféře naší planety i planet v jiných planetárních soustavách. |