Treking > Vesmír > Velká rudá skvrna Jupiteru objektivem neúnavné kosmické sondy Juno hezky zblízka
Velká rudá skvrna Jupiteru objektivem neúnavné kosmické sondy Juno hezky zblízka
Velká rudá skvrna: kosmická sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova hurikánu
10. července proletěla kosmická sonda Juno těsně na největším hurikánem
Sluneční soustavy - Jupiterovou
Velkou rudou skvrnou.
Tento obří vír v atmosféře planety Jupiter
byl prvně pozorován v roce 1830, bouří však zřejmě déle než 350 let.
Rozměry této obří bouře jsou impozantní. Přestože se Velká rudá skvrna v posledních
letech zmenšuje, její průměr i tak činí 16 350 km. To je asi 1,3× více, než kolik činí
průměr planety Země. Sonda Juno prolétla nad vrcholky
mraků Velké rudé skvrny během 6. vědeckého obletu Jupiteru.
Perijov oběžné dráhy se nacházel ve vzdálenosti pouhých 3 500 km nad povrchem planety.
Jednalo se tak o zatím nejtěsnější přiblížení kosmické sondy k této obří plynné planetě.
Za dalších 11 minut a 33 sekund kosmická sonda urazila dalších 39 771 km a dostala se
přímo nad vířící purpurové mraky Velké rudé skvrny. Sonda Juno se v tom okamžiku nacházela
ve vzdálenosti asi 9 000 km.
Čtěte také: Jupiterova
Velká rudá skvrna se smršťuje
Příští průlet kolem planety Jupiter se uskuteční 1. září tohoto roku. V nejbližších
dnech má však NASA uvolnit další snímky z průletu kolem Velké rudé skvrny, které budeme
postupně k textu doplňovat.
Další související články:
+ Změny Velké rudé skvrny: Portréty planety Jupiter z HST přibližují proměny v čase
+ Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy
+ Měsíc Io, Vulkánova dílna
+ Měsíce planety Jupiter
+ Ganymedes - největší měsíc Sluneční soustavy
+ Callisto, třetí největší měsíc Sluneční soustavy
+ Titan, největší měsíc Saturnu a kolébka života?
+ Enceladus, gejzíry - co způsobuje ledové gejzíry na Enceladu?
|