Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 7.10.2024 |
GN-Z11, galaxie na samých hranicích známého a dnes pozorovatelného vesmíruGN-Z11 - kosmický teleskop Hubble láme rekordy5.3.2016 | Otakar Brandos, foto NASA, ESA, P. Oesch (Yale University) a A. Feild (STScI)
Astronomům se s využitím hraničních možností HST podařilo objevit dosud nejvzdálenější galaxii ve vesmíru. Tato galaxie existovala pouhých 400 miliónů let po velkém třesku a dnes skýtá nový pohled na první generaci galaxií. Poprvé se rovněž podařilo analyzovat spektrum takto vzdálené galaxie v době, kdy věk vesmíru dosahoval jen 3 % současného stáří. 
Přestože objekt GN-Z11 je extrémně slabý, přesto je vzhledem ke své mimořádné vzdálenosti neočekávaně jasný. Podobně jasné galaxie ve velkých vzdálenostech se nalezly i na starších snímcích HST. Určení vzdálenosti však v těchto případech bylo nepřesné. Až nyní se astronomům s využitím HST (WFC3) a Spitzerova kosmického teleskopu podařilo změřit vzdálenost spektroskopicky z rudého posuvu. U dosud nejvzdálenějšího známého objektu ve vesmíru, galaxie EGSY8p7 činil rudý posuv 8,68. Nyní se badatelům podařilo určit rudý posuv u GN-Z11 na 11,1, což odpovídá stáří asi 400 miliónů let po velkém třesku. Rudý posuv je důsledkem rozpínání vesmíru, kdy u vzdálených objektů se spektrum posouvá do červenějších vlnových délek. Čtěte také: Gravitační vlny: Detekce gravitačních vln 100 let po Einsteinově… Nová pozorování odhalila, že galaxie GN-Z11 je asi 25× menší než naše Mléčná dráha a její hvězdy mají pouze jedno procento hmotnosti naší Galaxie. Počet hvězd v této galaxii však narůstá rychlém tempem díky kondenzaci z plynoprachových mračen. Tempo růstu nových hvězd je asi 20× vyšší než v naší Galaxii, což odpovídá asi 24 hmotnostem našeho Slunce. 
Objev takto velké galaxie v tak raném vesmíru je ale pro astronomy překvapením. Podle původních galaxií takto velké objekty tak krátce po velkém třesku neměly vůbec vznikat. Ukazuje se, že naše dnešní znalosti o raném vesmíru jsou velice omezené. Jak mohla GN-Z11 vzniknout tak dosud zůstává záhadou. Další odhalení se očekávají od kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope), jenž by měl začít pracovat v roce 2018. 
Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor
Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné… 
Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino
Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu… 
Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů
Javorníky jsou pohoří, jehož větší část se nachází na Slovensku, menší na Moravě. Nejvyšší hora tohoto… 
Dutá skala, utajený vápencový vrchol a jeskyně Malé Fatry
Dutá skala (1 054 m) je nádherný skalnatý vápencový vrchol, který leží mimo hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry vysoko… Další související články:+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu… + Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie + NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou + Trpasličí galaxie NGC 5477 + Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547 + Podzimní hvězdná obloha + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru + Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze + IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka |
|
||||
