Čína na odvrácené straně Měsíce, čínská kosmická sonda Chang'e-4 úspěšně přistála

V kráteru South Pole - Aitken má přistát kosmická sonda Chang'e-4

V pátek 7. prosince 2018 v 19.24 středoevropského času odstartovala z čínského kosmodromu Si-čchang raketa CZ-3B/G3Z, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla kosmickou sondu Chang'e-4. Ta má zamířit k Měsíci a přistát na jeho povrchu. Nikoliv však na přivrácené straně, na které dosedly všechny dosavadní kosmické sondy, nýbrž na straně odvrácené.

A protože plány Číňanů, a to nejen při výzkumu vesmíru, jsou velice ambiciózní, nese kosmická sonda Chang'e-4 nejen robotické vozítko, ale také semínka rostlin. Čínští vědci chtějí zjistit, zda-li se dá zelenina pěstovat v uzavřeném prostoru v podmínkách mikrogravitace.

Cílem nejnovější mise k Měsíci je kráter South Pole - Aitken. Jedná se o obří impaktní strukturu u průměru asi 2 500 km a hloubce neuvěřitelných 13 kilometrů. Jedná se o největší impaktní bazén nejen na Měsíci, ale v celé Sluneční soustavě.

Čínští vědci nevybrali místo k přistání sondy Chang'e-4 náhodně. Jedná se o pro vědu mimořádně zajímavou oblast. Díky tomu, že dávný obří impakt obnažil velice hluboké vrstvy měsíčního pláště, může zde robotické vozítko nalézt horniny, které se jinde na povrchu Měsíce nenacházejí. Jejich analýza pak může napomoci k odpovědi na otázku, jak se formoval systém dvojplanety Země - Měsíc.

Pokud vše půjde podle plánu, přistane kosmická sonda Chang'e-4 na odvrácené straně Měsíce již počátkem ledna 2019. Přenos dat na Zemi bude zajišťovat retranslační družice, kterou již dříve zavěsili čínští raketoví inženýři v Lagrangeově bodě L2. Číňané tak navazují na své předchozí mise k Měsíce, při nichž, mimo jiné, vysadili kosmické vozítko v Moři dešťů (viz poslední snímek). To se však bohužel záhy po přistání porouchalo a mohlo provádět výzkum Měsíce pouze v omezené míře.

Použité zdroje:

• Chang'e-4 far side Moon-landing Mission of China
• China's mission to the far side of the Moon will launch in December