Čínská pojízdná laboratoř Yutu přistála na Měsíci na odvrácené straně

Laboratoř Yutu, historicky první přistání na odvrácené straně zemské oběžnice

Čínské kosmické agentuře se povedl doslova husarský kousek - první přistání na odvrácené straně Měsíce. 3. ledna 2019, o čemž nakonec informovaly snad všechny české online deníky, přistála kosmická sonda Chang´e-4 v kráteru Von Kármán, který je pojmenován po americkém matematikovi maďarského původu.

Sonda přistála v plánovaném bodě na 177,6 st. východní délky a 45,5 st. jižní délky uvnitř kráteru s průměrem 180 km. Ten však leží v nitru mnohem větší impaktní struktury South Pole-Aitken s průměrem asi 2 500 km a hloubce až 13 km. Bazén South Pole-Aitken je považován za největší dochovanou impaktní strukturu v celé Sluneční soustavě, která vznikla před asi 3,9 miliardami roků.

Kosmická sonda Chang´e-4 odstartovala ze Země 8.12.2018. Protože ale s kosmickou sondou na odvrácené straně Měsíce nelze komunikovat přímo, vypustili Číňané již v předstihu (21.5.2018) retranslační satelit Queqiao, který "zavěsili" v libračním bodě L2 soustavy Země - Měsíc, která dokáže zajistit nepřetržité spojení se Zemí.

Čínští experti zvolili pro přistání na odvrácené straně Měsíce náročnější, téměř kolmé přistání. To z toho důvodu, aby se sonda vyhnula až 10 km vysokým horám, které celou oblast obklopují a zabránili tak případné kolizi během přistání. Rychlost kosmické sondy byla během přistávacího manévru snížena z 1,7 km/s na téměř nulu. K vypnutí motorů výsadkového modulu došlo dva metry nad povrchem Měsíce. Konečný náraz na měsíční povrch tlumily čtyři přistávací vzpěry.

Přistávací modul má hmotnost asi 1 200 kg. Je vybaven řadou přístrojů. Např. dozimetrem německé výroby, nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem čínské výroby či švédským přístrojem pro měření interakcí slunečního větru s měsíčním povrchem.

To ovšem není vše. Na palubě přistávacího modulu je i schránka s biologickými experimenty. Čínští raketoví inženýři dopravili na povrch Měsíce semena huseníčko rolního, hlízy brambor a vajíčka bource morušového ve zvláštní válcové schránce o průměru 16 cm a výšce 18 cm. Jejím cílem je zkoumat chování rostlin a hmyzu v podmínkách mikrogravitace.

Ale ani to není vše. Přistávací modul dopravil na povrch Měsíce i pojízdnou laboratoř. Jakousi obdobu ruských lunochodů. Čínský rover dostal jméno Yutu 2 a je již druhým čínským vozítkem na Měsíci. Laboratoř Yutu (Nefritový králik) je projektována tak, aby vydržela na povrchu Měsíce pracovat tři měsíce. Její max. rychlost je 200 metrů za hodinu a má být schopná překonávat terénní překážky vysoké až 20 cm.

Rover sjel po přistávací rampě krátce po přistání a popojel k blízkému kráteru. Na palubě nese řadu přístrojů, které slouží ke studiu chemických a fyzikálních vlastností měsíčního povrchu. Kosmická sonda pořídila i množství fotografií. Avšak na rozdíl od amerického NASA je čínská CNSA na informace i obrazový materiál poměrně skoupá. Po prvních pár snímcích z 3.1. uvolnila až dnes ráno panoramatickou fotografii místa přistání.

• Zdroj: http://www.cnsa.gov.cn/