Rostliny Dolomitů - horská květena v DolomitechRostlinný svět Dolomitů26.12.2006 | Václav Zelený
Do stejné skupiny patří svým obrovským rozděleným areálem i silenka bezlodyžná (Silene acaulis) místy porůstající skalní bloky, morény a sutě většinou až nad lesní hranicí; byla zjištěna až ve výšce 3 600 m n.m. V době květu ji nemůžeme přehlédnout, neboť tvoří nizoučké růžově červené polštářky výrazně odlišné od skalního podkladu. Nad hustými tuhými čárkovitými listy se široce rozevírají květy s pěti korunními lístky ve špičce mělce vykrojenými. Druh je dosti proměnlivý, má více poddruhů, některé výhradně vápnomilné, jiné naopak na kyselých horninách. Rostou i v Tatrách. Jen asi do 30 cm výšky dorůstá lýkovec Daphne striata, častý druh ve světlých lesů modřínů a limb i v porostech rododendronů. Má hustě rozvětvené větévky s nahloučenými obkopinatými listy a růžově červené, krátce stopkaté květy v okolících. Po odkvětu se vyvinou oranžově červené peckovice. V některých oblastech, např. poblíž Lago di Garda jižně od Trenta roste ve skalních štěrbinách a na sutích i bělokvětý druh lýkovce Daphne alpina. Nehezké jméno má všivec přeslenitý (Pedicularis verticillata), ačkoliv jeho nachově až purpurově červené květy v hustých krátkých klasech jsou ozdobou mokrých svahových luk, pastvin a obdobných stanovišť asi od 1 800 do 2 800 m n. m. Na dálku se trochu podobá prstnatci neboli vstavači májovému (Dactylorhiza majalis), ale odlišíme ho i v nekvetoucím stavu podle peřenodílných listů členěných v jemné úkrojky. Na vysokohorských loukách Dolomitů roste ještě několik jiných druhů všivců, některé s bledě žlutými květy. Při různých výstupech můžeme narazit i na některé houby, které vyžadují tak výživný substrát, jakým je trus krav či ovcí. Přímo z nich roste prstenovec vysoký (Anellaria semiovata), jehož zvonovité, slámově žluté lesklé kloboučky jsou v nízké trávě zdaleka nápadné. Vegetace na kyselých horninách je počtem druhů chudší než na vápencích a dolomitech a má rovněž typické vápnobojné druhy. K těm patří např. netřesk Sempervivum arachnoideum, sukulentní bylina tvořící malé polokulovité růžice dužnatých, v horních částech červenohnědých listů, na okraji žláznatě pýřitých. Ty vylučují bělavý sekret tvořící při otevírání růžice jemnou pavučinku vláken. Karmínově červené květy uprostřed se zeleným semeníkem vyrůstají na lodyhách pokrytých dužnatými šupinovitými listy. Tento velmi nenáročný druh roste i v nepatrných skalních štěrbinách, např. v okolí Bolzana, na Fassajoch nebo Fedaia Passo. Velmi hezké jsou trsy kopretinky alpské (Leucanthemopsis alpina), jejíž úbory rostou na lodyhách jen několik cm vysokých. Roste až v subalpínském a alpínském stupni na travnatých holích, skalách a sutích. Ve velkém areálu od Pyrenejí přes Alpy a Karpaty se rozlišuje několik poddruhů, jeden z nich roste i v Tatrách. K nejnižším kobercovitým druhům patří prvosenka nejmenší (Primula minima), kterou známe i z kamenitých holí a štěrbin vhlkých skal nad hranicí lesa v Krkonoších. Růžice drobných obkopinatých, na špičce zubatých listů jsou často zakryty velkými růžovými květy o průměru až 3cm; jejich korunní lísky jsou hluboce dvoulaločné, v ústí trubky žláznatě chlupat; také v Dolomitech roste až v alpínském stupni, na nízkostébelných loukách, sněhových políčkách apod. Až filigránským dojmem působí dřípatka Soldanella pusilla sdrobnými, okrouhle ledvinitými, na rubu tečkovanými listy. Je mnohem menší než naše modře kvetoucí, na Šumavě častá dřípatka horská (Soldanella montana); má květy trubkovitě zvonkovité, jen na okrajích mělce dřípené, jemně růžové, na stopkách jen asi 5 cm vysokých. Roste jen na mokrých humózních nevápenných půdách v blízkosti tajícího sněhu, a to až do 3 100 m n.m. Můžeme ji vidět např. v masívech Marmolata, Pala nebo Schlern. Kromě Alp roste i v Apeninách, ve východních Karpatech a na Balkáně. Uvedli jsme si jen několik příkladů rostlin z nepřeberného množství, které můžeme poznat v unikátním pohoří Dolomity. Jejich historie je nepoměrně starší než lidského rodu, ale jsou velmi citlivé na změny prostředí působené lidskými zásahy. Važme si proto všech přírodních krás a dodržujme zákonné předpisy v chráněných územích přírody, aby je mohly obdivovat i další generace. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
V Dolomitech roste spíš dřípatka alpská než horská
Další související články:+ Rastlinné endemity na Slovensku+ Via ferraty a outdoor + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + S medvědy v zádech II |
|