Turistika s malými dětmi: Říkám vám, jde to!

Říkám vám, jde to IV! aneb turistika s mrňaty

Ahoj. Tak mě tady máte opět. A to po pěkně dlouhé době, neviděli jsme se totiž celé léto i část podzimu. Tedy pokud jsme se nepotkali někde na horách či v přírodě (před taťkou psst, také jsme se mohli potkat někde v obchodě). Od minula uplynula spousta času, já o pár centimetrů povyrostla, snědla hromadu malin a ostružin, mňam, při túrách na různé vršky i vršíčky. Dokonce jsem si posunula svůj osobní výškový rekord.

Opravdu byste chtěli vědět, kde jsem se to v létě toulala? No dobře, pokusím se na nic nezapomenout. Hned na začátku prázdnin jsme byli s taťkou na Velkém Rozsutci na Malé Fatře. Prý je to nejkrásnější hora Slovenska.

Trochu jsem se bála, hlavně na těch řetězech. Ale potkali jsme spoustu strejdů a tet, i v tom hrozném horku jich tam bylo opravdu hodně, a všichni mě chtěli rozmazlovat. Pořád na mě dělali tuťu, ňuňu, jako kdybych byla nějaký prcek…

Jedna teta taťkovi říkala, že je tatínek hrdina, když vyšel s prckem až na Rozsutec. Pche, nevíte o kom to zase mluvili? On ale říkal, že nejsem prcek a že to nic není, že takto chodí spousta lidí. Tak mi ale řekněte, že jsem za celý den nepotkala žádného kámoše či kámošku, kterým také teprve rostou zuby?!

Velký Rozsutec byl moc pěkný, páni, ty výhledy. Tolik kopců, na kterých jsem ještě nebyla, dalších pár desítek let budu mít kam chodit. Později jsme jeli na jih Slovenska na Santovku. Tam vám byla prima voda, ve které se dalo čachat. Měli tam i vodní stěnu. Té jsem se ale trochu bála. Ale nejeli jsme sem přece jen kvůli čachání.

Podruhé jsem se byla podívat na nedaleké Sitno. Tady měli výborné maliny a také malé červené kuličky, prý se jim říká lesní jahody. Hrozná dobrota. Výletovali jsme ale i u nás, kolem Ostravy. Na rybnících, v Hradci nad Moravicí, na Skále ve Vřesině s malým jezírkem.

Tam to asi bylo nejlepší, tam bylo černých kuliček. Taťka říkal, že jsou to ostružiny a že ty druhé černé kuličky, černý bez nemám strkat do pusy. Kdo se má v tom vyznat? Navíc když jsme tak dlouho museli čekat na strejdu Kamila a kamarádku Leničku, kteří se tak trošku ztratili… Pak jsem byla na rozhledně Háj, kde jsme sbírali hříbky a na hradě Sovinec.

Po prázdninách jsme byli u nás v Beskydech na Smrku, ohromný kopec. Mnohem menší pak byl Čertův stolec naproti Kněhyně u Pusteven a nebo Bílá hora u Štramberku. Ve Štramberku mají móóóc dobrou zmrzlinu a na Bílé hoře zase rozhlednu. Dokonce jsem na tu rozhlednu vyšlapala úplně sama! Jen taťka mě držel za ruku. Fakt jsem to celé vyšla sama. Přísahám na holý pupek! Zeptejte se klidně mamky, která tam s námi také byla.

Nebojte se, začátkem září mě hory neomrzely. Byla jsem na horách i později. Ve Vysokých Tatrách i Nízkých Tatrách, bohužel nám nepřálo počasí. Dokonce jsem vám zmokla na hřebeni Brankova. Ale i tak jsem si udělala "osobák", byla jsem na Králové holi v Nízkých Tatrách.

Tam vám byla ale pořádná zima, mnohem větší než později v Rychlebských horách, ve kterých jsem si pěkně došlapala až na Smrk i pod Polskou horu. No asi jsem ve svém výčtu ještě na některý vršek zapomněla, snad se neurazí, ale už vás nechci déle zdržovat, ať si můžete v klidu přečíst i další články. Tak ahoj zase příště.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.