Friedrich Simony - z Čech na rakouský Dachstein

Nejpopulárnější alpský badatel 19. století

Nejvýznamnější a nejpopulárnější alpský badatel 19. století Friedrich Simony, přítel "básníka Šumavy" Adalberta Stiftera a zejména inspirátor jeho povídky "Horský křišťál", nebyl vůbec odchovancem nebetyčných ledovcových vrcholů. Pocházel z Chrudimska, kde se v Hrochově Týnci v budově bývalého kláštera narodil 30. listopadu 1813.

Dětství plné záhad

Základní životní údaje o jednom z milovníků alpských velikánů zůstanou obestřeny lehkým nádechem tajemnosti. Příčiny těchto nejasností spočívají v jeho nelegitimním původu, což v oněch časech byla jistě nepřekonatelná překážka uplatnění ve vědecké kariéře i ve společenském životě vůbec.

V matričním zápisu Knihy pokřtěných, která byla přemístěna z fary Simonyho rodiště do Státního oblastního archivu v Zámrsku, byl totiž narozený chlapec zapsán při křtu do rubriky "nevdaný", tj. nemanželský, neboť v kolonce "otec" zeje velká nula.

V životopise Friedricha Simonyho, vydaném dva roky po smrti (zemřel roku 1896) se dočteme, že otec, který byl původně armádním lékařem, přežil narození syna jen o několik let. Matka dítěte zemřela také pár let po chlapcově narození. Porodila své dítě v klášterních zdech jen proto, že sem byla přijata z křesťanského milosrdenství? Proti tomu ovšem hovoří fakt, jde o klášter mužský, avšak matka tu mohla být zaměstnána jako služebná síla.

Čtěte také: Fridtjof Nansen (1861 - 1930), polární badatel a diplomat

Pokud však otec byl skutečně vojenským lékařem, nebylo pro něho jistě žádným problémem, aby matčin pobyt v klášteře zařídil. A aby záhad kolem Simonyho dětství nebylo málo, zmiňuje se Kniha pokřtěných ještě o kmotře, jíž byla sestra jednoho z řeholníků. Ve svých vlastních pozdějších hojných písemných projevech se Simony o svém dětství zmiňuje snad jen jednou, a to v souvislosti se vzpomínkou na dědečka, který prý "dokázal vyprávět příběhy ze všech dob a zemí před tváří Hospodinovou".

Slavný český Rakušan

Při dalším zkoumání životních osudů Friedricha Simony narážíme však na další, snad ještě podivnější skutečnosti. Podle dochovaných dokumentů strávil v jihomoravském Mikulově několik školních let v řádovém gymnáziu. Nemanželské dítě v církevní škole? To bylo tedy naprosto vyloučené - leda by to zprostředkoval chlapcův strýc, který se sirotka ujal jako svého a umožnil mu i vyučení za lékárnického asistenta.

Ve světle těchto skutečností se Simonyho vzestup od dětství až k univerzitní profesuře jeví ještě závratnější. V péči milovaných příbuzných strávil Simony prvá léta života v Čechách, na Moravě, pak i v Uhrách, aby nakonec odešel do Vídně, kde díky neobyčejné píli si doplnil gymnazijní vzdělání, takže v 38 letech dosáhl císařským jmenováním titulu prvního řádného profesora zeměpisu na vídeňské univerzitě.

Smutný jako začátek byl i konec Simonyho života. Po ztrátě manželky a pak i dospělého syna byl ve stáří zcela osleplý upoután na pojízdné křeslo. Zemřel 20. července 1896 ve štýrském St. Gallen před tím, než mohl dovršit 83 let svého plodného života.

Simony uskutečnil jako první zimní výstup na Hoher Dachstein. Když jako 27letý mladý přírodovědec přišel v roce 1840 do Hallstattu, neplatil vrchol sice za nepřekonatelný, nicméně ještě za osm let byla cesta sem považována místními lidmi za téměř nemožnou.

Usedlíci proto jen udiveně kroutili hlavami, když se dozvěděli, že nějaký přistěhovalec chce tento výstup podniknout. Tehdy ovšem ještě nemohli tušit, že o tomto vrcholu se bude mluvit v souvislosti právě se jménem Simonyho!

Svůj výstup uskutečnil 31letý Simony společně s hallstattským horským vůdcem Johannem Wallnerem po pokusu v září 1843 strávit noc zcela sám na dachsteinském ledovci. Úkolem expedice na Dachstein bylo dokázat, že vystoupit v zimě na horský ledovec nemusí vždy znamenat jistou smrt.

Simony postupem času prozkoumal horu do nejmenších detailů jako vědec i praktický alpinista, prošel a vyznačil stezky k ní a po ní, vybudoval tu nouzové útulky a později i horské chaty, byl předchůdcem snah o ochranu zdejší přírody a krajiny. Dachstein se stal námětem jeho literárních črt, obrazů a kreseb. Svá vědecká bádání o zdejším rostlinstvu, zvířeně i meteorologických poměrech zdokumentoval Simony ve stovkách záznamů a grafů. Dachstein tak dostal prvního objevitele, s jehož jménem je spojen dodnes např. díky známé horské chaty Simony hütte.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.