Sněžka (1 603 m n. m.), nejvyšší hora v Krkonoších i v České republice

Sněžka - nejvyšší vrchol nejen Krkonoš, ale Česka

Nejvyšší hora Krkonoš a České republiky zvaná Sněžka je horou opravdu zajímavou. Skalní turisty Sněžka (1 603 m) asi příliš nenadchne svým zastavěným vrcholem a davy výletníků, které sem nejčastěji chrlí lanovka (vystavěna v letech 1949 až 1951), avšak z většího nadhledu se hora skutečně jeví hodnou zájmu.

Sněžka (1 603 m, německy Schneekoppe, polsky Śnieżka) má tvar trojbokého jehlanu, který výrazně převyšuje své okolí. Sněžka, podobně jako blízká Studniční hora, je jedinečným dokladem ledovcové činnosti ve střední Evropě. V pleistocénu (starších čtvrtohorách) totiž pod úpatí Krkonoš doputoval kontinentální ledovec a mocným ledovým štítem se pokryly i horské svahy.

Čtěte také: Výstup na Sněžku, Krkonoše

Ledovce se pochopitelně nevyhnuly ani Sněžce, hora byla ze tří stran obrušována ledovci, které stékaly a přehloubily údolí Lomničky, Jeleního dolu a Obřího dolu, jenž má typický ledovcový profil tvaru písmene "U". Ledovce po sobě zanechaly mohutné ledovcové kary - Úpské jámy, Studniční jámy a kary, na jejichž dnech dnes leží největší krkonošská plesa - Maly Staw a Wielki Staw. Samotný vrchol Sněžky však zaledněn nebyl.

Sněžka, turistická mapa

• Sněžka (1 603 m) na turistické mapě

Sněžka tak získala v dobách ledových velice unikátní tvar, který vědci nazývají karling (či matterhorn). V horách střední Evropy budeme hledat podobný tvar velice těžko, možná jen hora Borišov (1 510 m) na Velké Fatře se může svým tvarem Sněžce vzdáleně podobat. A hodně vzdáleně pak tuto podobu má Goverla (2 061 m), nejvyšší hora Ukrajiny. Další vrcholy mě nenapadají, možná někdo případně doplní dole v diskusi.

Slovenští čtenáři se nyní možná pousmějí a řeknou si, že takové hory jako Krkonoše by se na Slovensku ani nepojmenovávaly. Ale pojmenovávaly, ono Krkonoše by na žebříčku výšek slovenských pohoří obsadily solidní šesté místo. Ano, Krkonoše byly za Československa šestým nejvyšším pohořím země.

Po glaciálech nalezneme na Sněžce ale i další stopy. Mrazivé arktické počasí přispělo ke vzniku mrazem tříděných půd, kryoplanačních teras, brázd, ale i periglaciálních kamenných sutí. Po ústupu ledovce pak na úbočích Sněžky i v dalších polohách nalezly vhodné životní podmínky četné rostlinné a živočišné druhy, které jsou dnes spíše typické pro severskou tundru.

Přírodovědci tady dosud popsali na 300 druhů vyšších rostlin, přes 200 druhů lišejníků a okolo 350 druhů mechorostů, řas a sinic, stovky druhů bezobratlých, 70 druhů ptáků, přes 30 druhů savců a čtyři druhy obojživelníků a plazů. A tato čísla nejsou pravděpodobně konečná.

Těleso Sněžky budují převážně svory a ruly, tedy velice staré horniny. Úbočí hory jsou holá s množstvím svahových sutin a kamenných moří. Hora totiž výrazně přesahuje horní hranici lesa. Plochý vrchol hory, jenž byl silně pozměněn rozsáhlou stavební činností, dosahuje rozlohy asi 30 arů. Nachází se tady známý hřib - Polská bouda s meteorologickou stanicí, které minulou zimu těžký sníh a námraza poničily střechu, kaple sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou na vrcholu, Poštovna na Sněžce a konečná stanice lanovky.

Sněžka jako předmět zájmu horníků, přírodovědců a turistů

Z vrcholu Sněžky, který je vynikajícím výhledovým bodem, můžeme za dobrého počasí přehlédnout velkou část České republiky a Polska. Vidíme Jizerské hory, Orlické hory, dokonce i Králický Sněžník a Jeseníky, samozřejmě přehlédneme velkou část Vysočiny, polských nížin aj.

První zaznamenaný výstup na vrchol Sněžky podnikl neznámý benátský kupec v roce 1456. Je však pravděpodobné, že již předtím byl vrchol Sněžky navštěvován, protože v útrobách Sněžky kutali horníci, kteří tady hledali měď, železo, ale i drahé kameny. Ložiska rud má na svědomí průnik žhavého žulového tělesa v karbonu (asi 300 mil. let), které svou teplotou a tlakem přeměnilo horniny v nadloží.

Dávní havíři vykutali v nitru hory mnoho chodeb, dnes je probádáno na 1,5 km chodeb, z nichž je pro veřejnost zpřístupněno asi 250 metrů. Dnes Sněžku navštíví až 3/4 miliónu lidí ročně…

Později do Krkonoš zavítali i první badatelé. V roce 1786 botanizoval na Sněžce Tadeáš Haenke, jenž popsal pro světovou vědu nový druh trávy - lipnici plihou (Poa laxa Haenke). Tato 10 - 20 cm vysoká tráva je dnes na území ČR zařazena mezi silně ohrožené druhy.

Sněžka je horou s poměrně drsným klimatem. Roční průměrná teplota dosahuje na jejím vrcholu pouze 0,2 °C, vítr zde duje s průměrnou rychlostí 11,5 m/s a roční úhrn srážek činí 1 250 mm.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.