Treking > Naše vrcholy > Říp (459 m n. m.), památná hora českého dávnověku v Dolnooharské tabuli a Praotec Čech
Říp (459 m n. m.), památná hora českého dávnověku v Dolnooharské tabuli a Praotec ČechŘíp, ohlédnutí za dějinami posvátné hory Říp4.2.2018 | Lumír Kothera, ilustrační foto Otakar Brandos
V široké roudnické rovině se na katastru obce Vražkova zvedá hora Říp jako osamocený větší ostrov zeleně. Vévodí daleko přes sousední přírodní oblasti: dolní Povltaví, Slánskou plošinu i střední Polabí. Nejvyšší bod jeho plató na temeni dosahuje 459 metrů nadmořské výšky. Říp je za průzračných dnů viditelný z Doupovských hor, Krkonoš, z pražských, středočeských a jiných výšin. Návštěvníci Petřínské rozhledny podléhají jeho kouzlu stejně jako turisté na Děčínském Sněžníku. V lidové pranostice je hora prorokem povětrnosti; je-li zahalena mlhou, bude pršet, naopak pokud je jasně vidět, lze očekávat pěkné počasí. Říp se každoročně stává v dubnových dnech místem svatojiřských poutí. A právě v předvečer svátku sv. Jiří vystoupil 23. dubna 480 n. l. na vrchol podle historické dedukce praotec Čech, rozhlédl se, a jak pověst vypráví, spatřil zemi, kterou svému lidu častokrát sliboval a rozhodl, že už nebude pokračovat dál. Pro něho a celý kmen Čechů skončilo toho dne velké stěhování národů. Tak alespoň uvádí ve Starých pověstech českých Alois Jirásek. Čtěte také: Říp, hora s nejasnou minulostí Avšak o Řípu se zmiňují mnohem starší písemnosti: Česká kronika ze 12. století našeho prvního kronikáře a pražského kapitulního děkana Kosmy, dvě století po Kosmovi ví o hoře autor tzv. Dalimilovy kroniky, i známá Česká kronika Václava Hájka z Libočan, vytisknutá pražským tiskařem Pavlem Severinem v roce 1541. I když o věrohodnosti všech lze pochybovat, je prokázáno, že v okolí Řípu bylo jedno z prvních slovanských sídlišť na našem území. Hora a její proměnyVznik hory Říp souvisí se sopečnou činností v době třetihorní, která byla v severních Čechách velice intenzivní. Osamocená kupa, jako daleko do roviny vysunutý člen velkého množství vyvřelých kopců České středohoří (Říp náleží do geomorfologického celku Dolnooharská tabule, pozn. red.), přitahovala odpradávna pozornost lidí. Už staří Bójové viděli v Řípu sídlo bohů. Díky této pozornosti v dřívějších dobách se nám dochovaly zprávy o přírodních poměrech Řípu v minulosti, a tedy i o lese kryjícím jeho svahy. Například Bohuslav Balbín uvádí, že v 17. století žila na Řípu "dravá zvěř", zejména dravci z říše ptactva. Balbín sám se zde setkal s ptáčníkem, který na Říp jezdil až z Burgund chytat dravé ptáky, které cvičil pro lov. V 18. století byl Říp holou, bezlesou kupou. Teplé čedičové skály se střídaly s travnatými stráněmi. Později byl na jižním úpatí menší dubový háj; les však v bouřlivém roce 1848 vykáceli vzbouření sedláci jako protest proti pánům. Brzy však sami poznali, že nebylo moudré ničit les na místech, která tehdy nemohla skýtat jiným způsobem užitek. V roce 1879 požádal tedy hospodářský spolek v Roudnici nad Labem tehdejšího majitele Řípu, Mořice Lobkowitze, aby dal svahy hory zalesnit. Velkým nákladem byly svahy osázeny letními i zimními duby, buky, jasany, javory, osikami i břízami. Na severním svahu se dařilo smrkům, na okraji lesa modřínům a okraje skalních ostrohů byly osázeny borovicí černou. Ujala se též horská kleč, která si zde kupodivu dlouho podržela svůj charakter. Obraz Řípu se mírně změnil v první polovině 19. století, kdy úbočí, porostlá dnes listnatými, místy smíšenými porosty, byla pokryta vinicemi, zakládanými o něco později než mělnické. V roce 1850 byl z východního úpatí těžen kámen ke stavbě železnice z Prahy do Drážďan. O osmnáct let později byl kámen použit ještě jednou, a to ke stavbě mnohem důležitější. 5. dubna 1868 byl vybrán balvan kolem dvaceti tun, který po svém uvolnění se kutálel ze svahu a roztříštil se na menší kusy. Největší z nich o hmotnosti čtyři až pět tun se dovalil k cestě u obce Rovná. Tady byl zpracován a v neděli 10. května 1868 po velkém shromáždění lidu, manifestujícího proti zavedení rakouské ústavy a daním, byl věnci ozdobený kámen naložen na selský vůz v národních barvách, a tažen třemi páry koní se za doprovodu tříset jezdců vydal do Ctiněvsi na pouť ku Praze. Po noční přestávce ve Veltrusích se slavností průvod cestou rozrůstal, až ke staveništi Národního divadla za zpěvu písně "Hej Slované" dorazil v počtu 80 tisíc lidí. Říp v dějináchO románské kapli na hoře Řípu se dovídáme z historických pramenů prvně v roce 1126, kdy tu olomoucký biskup Jindřich Zdík posvětil nový kostel, zbudovaný na paměť vítězné bitvy u Chlumu nedaleko Ústí nad Labem nad německým císařem Lotharem knížetem Soběslavem I. na místě staršího chrámu, který byl nepochybně dřevěný. Nejstarší zmínka o zasvěcení sv. Jiří se objevuje až počátkem 16. století. Od husitských válek se na Řípu podávalo pod obojí - ostatně jako všude na Roudnicku. Náboženský ohled kolátora však skončil rokem 1577, kdy strahovský opat Jakub ze Štarnovic, který ostatně i jinak se osvědčil jako špatný hospodář, "dvory, dědiny i luka s podacím kostelíkem sv. Jiří na Řípu" prodal zámožnému Vilému z Rožmberka, který majetek připojil k roudnickému panství. Po Vilémově smrti jej zdědila vdova Polyxena, rozená z Pernštejna, která se později provdala za nejvyššího kancléře Vojtěcha Zdeňka z Lobkowitz. Horlivá katolička začala na Podřipsku protireformaci tím, že dosadila do Roudnice Joachima Petronela a mimo jiné pečovala o povznesení řípských poutí. Ještě roku 1602 si Petronelův nástupce Kirchperger u arcibiskupa stěžoval, že "nebezpečnou službu v Roudnici, též na Řípu snáší, nejsa téměř nikdy hrdlem jist…" V 18. století se dostalo osamělému řípskému kostelíku na dočasnou dobu strážce, od roku 1715 do roku 1784 sídlil při něm poustevník. Za Josefa II., který společně s generálem Laudonem vyjel koňmo až na vrchol Řípu, byla řípská poustevna zrušena. Došlo i ke zrušení řípského farního hřbitova a k zákazu poutí, které Říp pravidelně oživovaly. Avšak zákaz svého císařského původce o mnoho nepřežil. Romantická nálada éry poosvícenské učinila Říp v očích obrozujícího se národa místem nad jiné památným. Pokud víme, přicházeli do 19. století na Říp - kromě účastníků svatojiřských poutí - jen vzácně jednotlivci zaujetí národní nebo náboženskou myšlenkou. Takovým poutníkem byl na sklonku 14. století pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který podle vlastního životopisu putovával za noci z Roudnice na Říp, aby bděním přemáhal své tělo. Před rokem 1679 navštívil místo vlastenecký kněz Bohuslav Balbín. Roku 1826, u příležitosti 700. výročí Soběslavovy přestavby kostela, došlo k obnově svatyně. Zasloužil se o to tehdejší roudnický kaplan a pozdější českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který k slavnosti konané 3. září 1826 vydal vlasteneckým duchem naplněný svazek o "Řípu a jeho chrámu". Když skončila bachovská éra, uspořádaly roku 1862 pražské vlastenecké spolky velkou pouť na Říp na památku příchodu našich praotců. O pět let později, když v noci z 27. na 28. srpna 1867 po skončení rakousko-pruské války byla vezena z Vídně do Prahy Svatováclavská koruna, vzplanul mohutný oheň i na Řípu. Dnes kromě slavných poutí v dubnu plní Říp v roli národní kulturní památky vlasteneckou povinnost, kterou mu svěřila naše vůbec první pověst. Nikdy se na něm neválčilo, nebyla tudíž zničena ani jeho románská rotunda, která tak hoře stále dodává podobu do proslulé siluety, půvabně starosvětské a vlídné jako pohlazení. Rady na cestuŘíp je přístupný cestou přes obec Rovné nebo ze zastávky ČD Ctiněves na trati Vraňany - Libochovice - Louny, která odbočuje ve Vraňanech z trati Praha - Děčín. Z Vraňanvede turistická trasa na Černouček - Ctiněves - Říp - Roudnice nad Labem (celkem 15 km). Vyhlídka z vrcholu do kraje je jednou z nejrozsáhlejších, nejrázovitějších a nejmalebnějších v Čechách. Severozápadní obzor lemuje České středohoří, jehož západní skupině vrcholů dominuje Milešovka, východní část zdobí hora Sedlo. Přes labská úbočí zahlédneme za jasných dnů dvouhrbý Bezděz se zříceninou starého královského hradu. Vpravo odtud se rýsují Krkonoše se Sněžkou, opodál Mužský u Mnichova Hradiště, splývající s vrchy na Turnovsku a Jičínsku, Děčínský Sněžník a Doupovské hory. A není výjimkou, že se objeví i některé výšiny středních Čech. Návštěvu hory Říp lze spojit s prohlídkou zámku v Libochovicích, Mělníku, Kokoříně a Liběchově. Na konci pouti je možno navštívit Roudnici nad Labem na hlavní trati Praha - Děčín. Hora Říp, turistická mapa
Líbil se vám tento článek? |
|