Treking > Naše vrcholy > Malchor (1 219 m n. m.), výšlap na opomíjenou horu v Moravskoslezských Beskydech
Malchor (1 219 m n. m.), výšlap na opomíjenou horu v Moravskoslezských BeskydechMalchor, mohutná opomenutá hora v Moravskoslezských Beskydech2.5.2012 | Ivan Zajíček
Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, známá Lysá hora (1 323 m n. m.), je tvořena holým vrcholem s klečí a čtyřmi rozsochami - k jihu směřuje Čupel (943 m n. m.), k jihovýchodu Zimný (1 080 m n. m.), k severozápadu Lukšinec (953 m n. m.) a k severu Malchor (1 219 m n. m.). Tyto rozsochy se dále dělí na řadu dalších hřebenů a hřebínků s četnými horskými potoky. A právě tato severní rozsocha Malchoru se jeví nejmohutněji, a když jedeme směrem od Frýdku - Místku k severu vidíme např. z Raškovic jen mohutnou kopuli Malchoru, která z tohoto úhlu zcela zastiňuje nejvyšší Lysou horu i s jejím sedmdesáti osmi metrovým vysílačem. Malchor se dále dělí na hřebeny Kykulky (996 m n. m.) a Šebestýnky (1 057 m n. m.) a od samotné Lysé hory ho odděluje ploché sedlo. I z protějšího Travného (1 203 m n. m.) na východě působí velmi majestátním dojmem, stejně tak jako ze západnějšího mohutného masivu Ondřejníku (nejvyšší bod Skalka - 964 m n. m.). Čtěte také: Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku? Proč tedy "opomenutá" hora? Když pomineme skutečnost, že se na její vrchol vůbec nechodí - je zcela zalesněná, tak je zde ještě jeden, řekl bych slušně řečeno "úřednicko - byrokratický" problém a tím je definice vrcholů našich horstev. Dle tohoto hodnocení není Malchor zařazen při své uváděné výšce 1 219 m n.m. mezi tři sta devadesát jedna tisícimetrových vrcholů proto, že nesplňuje jedno z kritérií pro definici vrcholu. Tato jsou dle autorů, kteří s velkou pečlivostí tento seznam v oné pozoruhodné, velmi zajímavé i užitečné knize "Tisícovky - průvodce po tisícimetrových vrcholech", následující:
A protože naše horské sedlo (rozcestník modré a žluté turistické značky) mezi Malchorem a Lysou horou se nachází ve výšce pouze 1 206 m n. m., chybí nám dle definice "tisícovky" dva metry. Je zřejmé, že nějaká pravidla existovat musí a v tomto případě měl diskutovaný Malchor smůlu, ale jemu je to asi srdečně jedno - nadále se pyšně tyčí nad údolím řeky Ostravice na západě i údolím Mohelnice na východě a svým mohutným tvarem dává najevo poutníkům svou majestátnost. Navíc ho nikdo neumí pořádně změřit - v knize "Tisícovky" je udáváno 1 219 m n. m., v mapě "KČT Moravskoslezské Beskydy, 2004" jen 1 212,6 m n. m. a ve staré mapě "Beskydy, 1971" dokonce zase pro změnu 1 217 m n. m. Takže - babo raď! Ať je to jak chce, pro mě je to "dvanáctistovka" a "basta fidli" - ať si každý zkusí výstup z Krásné po žluté značce přes Šebestýnku s nádhernými výhledy na Slovensko nebo na opačné straně od Janovic nebo z Malenovic - jeho výšku poznáme na vlastní kůži podle množství energie a potu, jež cestou vydáme. I když to prý vlastně žádná "tisícovka" není! Malchor, turistická mapaAle nedávno jsem šel (spíše se belhal s berlemi) od Korýtka (550 m n. m.) v Malenovicích přes tzv. Vyhlídku (660 m n. m.) nad malenovickou sjezdovkou traverzem na nedaleké hezké Albínovo náměstí (750 m n. m.), bylo jasno - klasické dubnové "azuro" a Lysá hora se svou rozsochou Malchoru i Kykulky s Kyčerou (906 m n. m.) byla jako na dlani. Snažil jsem se promítnout vodorovnou přímku ze sedla směrem k vrcholu Malchoru a připadalo mi to určitě více, než oněch patnáct metrů. Přítel horolezec a fotograf Karel N. (1956) z Petřvaldu se nad oním problémem hluboce zamyslel a pravil, že ti, co to tenkrát stanovovali, měli "polský metr". Nebylo co řešit! Geomorfologicky se Malchor nachází v Karpatském systému - v oblasti Západní Beskydy, v celku Moravskoslezské Beskydy, v podcelku Lysohorská hornatina, v okrsku Lysohorská rozsocha a v podokrsku Lysohorský hřbet. Na západní straně vrcholu se nachází pod horou Kykulkou na Ivančeně (925 m n.m.) známá mohyla, kterou vytvořili trampi a i ostatní poutníci postupným vynášením kamenů na počest našich zastřelených skautů v Českém Těšíně na konci druhé světové války. Mohyla stále roste a zdobí ji spousta pamětních desek. I když byla před léty nějakými debilními vandaly zcela zničená. Přes Ivančenu pod Malchorem vede také lyžařský běžkařský okruh, který odtud směřuje v "rozumném" terénu až na Albínovo náměstí nad dřevěnicí "U zbuja" (710 m n. m.). Ale pro začátečníky to není! Již samotný výstup na sedlo Malchor je zážitek, z obou stran máme při výstupu četné výhledy a pár metrů za sedlem na rovince již bývají na severovýchodě vidět Oravské Beskydy (Babí hora, Pilsko) a Západní i Vysoké Tatry. V sedle v zimě značně vyfukuje, místo mezi "kosovkou" je jinak úplně holé. Rozcestník bývá v zimě zcela nečitelný - je obalen ledem a sněhem. Výzva pro fotografy! Když napadne čerstvý sníh, tak projít po žluté značce od hájenky v Krásné je mnohdy nereálné, chodník nebývá vůbec prošláplý, na rozdíl od cesty z Malenovic, kde chodí díky hotelu Petr Bezruč, kam jezdí z Frýdlantu nad Ostravicí autobus, daleko více turistů. Ale ani to vždy neplatí, asi před patnácti roky jsme vydali na královnu Beskyd - Lysou horu se třemi kamarády - hutníky, z nichž Ing.Zdeněk M. (1945 - 2000) byl vysoké mohutné postavy s bříškem. Přes noc napadl čerstvý prosincový prašan a my jsme vyrazili nebojácně a srdnatě od hotelu Petr Bezruč (620 m n. m.) v Malenovicích. Napřed to bylo v pohodě, pak sněhu přibývalo a museli jsme se v čele střídat. Zatímco my tři s Mirkem G. (1946) a Pavlem J. (1949) jsme se bořili nad kotníky, Zdeněk při své váze bohatýra po kolena. Pak jsme s Mirkem trochu zrychlili a šli sami, Pavel se Zdeňkem kráčeli rozvážně pomalu asi dvě sta metrů za námi. V našich prošlápnutých stopách. S potížemi jsme vylezli na rovinku od Ivančeny a tam byly takové hluboké závěje, že jsme museli cestu potupně vzdát. Zkoušeli jsme se i plazit ve sněhu, válet sudy, abychom závěj překonali, ale marně. Sněžnice jsme tehdy ještě neměli, ale pochybuji, že by nám v té téměř metrové návěji k něčemu byly. Když jsme se pak se smutkem v horské duši nedůstojně vraceli, naši dva opozdilci byli nesmírně šťastní, že se nemusí dále brodit nahoru - měli toho oba již plné zuby. Mám pocit, že mi tehdy Zdeněk alias Meloun dal z radosti pusu. A to byl prosím prokazatelně heterosexuálně orientovaný jedinec! Pak jsme se asi dvě hodiny sušili v teplých útrobách chaty Poma a při tom k tomu pili s láskou na zahřátí nejrůznější nápoje. Tuším, že to bylo pivo a rum, ale možná i borovička. Již si přesně nevzpomínám a je to vlastně jedno. Bylo to poprvé a naposled, co mě Lysá hora nepustila do své horské náruče - k vytouženému vrcholovému cíli. A to jsem tam byl za posledních čtyřicet roků asi třistakrát. Kdybychom však tehdy vyrazili po červené značce z Ostravice (415 m n. m.), určitě bychom sněhem prošli, skupiny "Lysařů" (Klub přátel Lysé hory) startují již i v pět hodin ráno a stopa by byla prošlápnutá. Holt - vždycky není posvícení! To platí i pro hory. Takže vězme, že i opomíjený, byť mohutný, "Malchor Peak", jenž vlastně prý ani není českou "tisícovkou", má mnohdy v zimě své kouzlo nedobytného beskydského vrcholu! A něco na konec…Aprílová zpráva roku 2012: "Malchorská výzva"V dnešní současné svérázné době našeho "Českého Absurdistánu" - v čase nejrůznějších reforem a současně tak i protestů, manifestací a výzev nechme vzniknout Hnutí přátel Malchoru, s cílem tuto beskydskou "dvanáctistovku" povýšit na "tisícovku". Jeví se hned tři možné varianty:
Ve slovníku dnešních politiků nebo stejně tak i jejich odpůrců nechme zaznít Malchorskou výzvu v tomto následném znění: "My - členové Hnutí přátel Malchoru z Moravskoslezských Beskyd a jeho širokého okolí jsme hluboce znepokojeni tím, že tato naše dvanáctistovka není vlastně ani tisícovka. Toto se jeví jako zcela likvidační pro milované beskydské kopce a kopečky. Vždyť česká část Karpat je nejvyšší na našem území právě na Lysé hoře - rodné vyšší sestře Malchoru. Již to, že ze tři sta devadesáti jedna tisícovek v České republice je v Karpatech naměřeno jen dvacet osm, považujeme za zcela skandální! Dovedeme si představit, že budou provedena opatření, jež tuto nepříznivou situací zvrátí. Nechme tedy okamžitě zaznít Malchorskou výzvu v tisku i ve všech sdělovacích prostředcích a pak si užívejme si její výsledek - zvyšme vrchol a snižme sedlo o jeden výškový metr a situaci průběžně podrobme monitoringu. Tím bude Malchor měřit 1 220 m n. m. a sedlo 1 205 m n. m. Náš milovaný Malchor bude opět českou tisícovkou!" Avšak my, normální horalé se zdravým rozumem, však berme tuto "výzvu" jen jako možný aprílový žert! Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Připojuji se k Malchorské výzvě a budu snižovat sedlo a zvyšovat vrchol o jeden metr dorovolně. Každá nová "tisícovka" v dnešní době je i v pomyslné "kapse" dobrá! I ta "beskdyská"! Při tom se v létě najím zadarmo borůvek -ale nevím, jestli se to vlastně ještě vůbec smí...?
Je tomu skutečně tak, samotný vrchol Malchoru je zcela zarostlý bez výhledů. proto se tam ani nechodí-ale z cesty nahoru od údolí Mohelnice a od Jestřábího údolí je cesta za odměnu. Ať žije hora Malchor!
Další související články:+ Skály na Mazáku pod Lysou horou+ Ondřejnická skalka, nejvyšší vrchol Podbeskydské pahorkatiny + Město Štramberk, městská památková rezervace + Hranická propast, za tajemstvím nejhlubší propasti ČR |
|