Děvín (555 m n. m.), nejvyšší vrchol v Pavlovských vrších na Pálavě

Děvín, nejvyšší vrch Pavlovských vrchů a CHKO Pálava

Děvín (555 m) na Pálavě svou nadmořskou výškou zřejmě nikoho neohromí, přesto je Děvín docela impozantní hora. To díky tomu, že val Pavlovských vrchů přečnívá okolní roviny Dolnomoravského úvalu a Dyjsko-svrateckého úvalu o 200 až 300 výškových metrů. Však také Pavlovské vrchy (geomorfologický podcelek Mikulovské vrchoviny) jsou vrchovinou, nikoliv pahorkatinou…

Vrch Děvín (555 m, na tabulce na vrcholu 554 m, přesně 554,5 m) je vrchem opravdu mimořádným. Z vrcholu se otevírají krásné výhledy do okolních rovin a za hezkého počasí a dobré viditelnosti i na vzdálenější pohoří. Např. na Malé Karpaty, Drahanskou vrchovinu. A dokonce i na Alpy v blízkém Rakousku.

Děvín je nejvyšší horou krátkého hřebene Pavlovských vrchů a zároveň nejvyšším bodem CHKO Pálava. O mimořádném významu vrcholu, jehož bělostná svrchněkřídová vápencová skaliska jsou viditelná již z velké dálky, i jeho okolí svědčí skutečnost, že je Děvín součástí NPR Děvín - Kotel - Soutěska. Jedná se o vůbec nejcennější území v Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Čtěte také: Soutěska a naučná stezka Děvín - Kotel - Soutěska, Pálava

Vrchol Děvína sice hyzdí budova a stožár vysílače, avšak okolní stráně jsou domovem bezpočtu rostlinných a živočišných druhů. V Národní přírodní rezervaci Děvín - Kotel - Soutěska je evidováno přes 600 druhý vyšších cévnatých rostlin. Z toho je řada druhů chráněných a ohrožených či edemitních. Jedná se o unikátní mix panonské a karpatské a snad i dealpinní flóry, která nalezla příhodné podmínky na zdejších skalních stepích a lesostepích či suťových lesích.

Jen pro přehled si uveďme alespoň pár zástupců zdejší unikátní flóry. Jako první si zmínku jistě zaslouží písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), neboť svahy Děvína jsou zřejmě jediným místem v ČR, kde tato bíle kvetoucí rostlinka roste, a nebo svízel rakouský (Galium austriacum). Z dalších zajímavých druhů jsou to áron karpatský východní (Arum alpinum besseranum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec trávovitý (Iris graminea), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) či kavyl Ivanův (Stipa pennata) aj.

Podobně bohatá je i fauna Děvína. V jarních a letních měsících tady spatříte obrovské množství motýlů či brouků. Od běžných druhů až po druhy skutečně zřídkavé. Z těch nejvzácnějších si zmínku zaslouží žluťásek úzkolemý (Colias chrysotheme), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) či střevlík uherský (Carabus hungaricus) a roháč obecný (Lucanus cervus). Pozorný návštěvník může spatřit kudlanku nábožnou (Mantis religiosa) či vzácnou kobylku ságu (Saga pedo).

Bohatě je zastoupena i malakofauna. Badatelé tady evidují asi 42 druhů měkkýšů. Stejně hojně jsou zastoupeni plazi, ptáci a dokonce okřídlení savci. V puklinách ve skalách tady našel vhodné útočiště vzácný netopýr pestrý (Vespertilio murinus) aj.

Vrchol hory Děvín je přístupný po červené turistické značce či po naučném chodníku. Výšlap na tento vrchol lze spojit s návštěvou blízkých a velice malebných zřícenin hradů Děvičky či Sirotčí hrádek, Mikulova, Dolních Věstonic, Pavlova či řady dalších mimořádných míst v okolí.

Děvín, turistická mapa