Na Velkou Javořinu (970 m), mrazivá túra v Karpatech za Sluncem

Turistika v Bílých Karpatech, túra na Velkou Javořinu

Je mrazivé ráno předposledního dne v roce 2010 a já vyrážím do potemnělých brněnských ulic s cílem vyšlápnout si na nejvyšší vrchol Bílých Karpat - Velkou Javořinu 970 m n. m. a porozhlédnout se po tomto zajímavém koutu naší země, ležícím přímo na česko - slovenských hranicích.

Předpověď počasí na dnešní den opět slibuje oblohu zataženou nízkou oblačností, s ranní teplotou atakující hranici 20° pod nulou, v horských oblastech by však mělo být krásně slunečno a to je hlavní důvod, proč jsem si jako cíl dnešního výletu vybral právě Velkou Javořinu.

Jakožto nemotorizovaný cestovatel využívám služeb IDS JMK a nasedám do vlaku linky S6 z odjezdem z Brna v 04:25. Přestože se jedná o vlak osobní, cesta utíká docela rychle a do Veselí nad Moravou přijíždíme překvapivě načas. Autobusový terminál se nachází hned před východem z vestibulu nádraží.

Mám 10 minut na přestup, autobus linky 932 do Nové Lhoty odjíždí v 06:17 a tak hledám nějaké potraviny v okolí nádraží. Díky brzké hodině je všude zavřeno, nezbývá mi než se smířit s tím, že čerstvé pečivo dnes nebude a vzít zavděk aspoň vyhřátým autobusem. Po půlhodině jízdy přestupuji v zastávce Suchov - Suchovské mlýny na linku 930 a za dalších 10 minutek už jsme na konečné ve Vápenkách.

Vápenky (490 m n. m.), resp. Nová Lhota - Vápenky, protože katastrálně spadají od roku 1972 právě pod Novou Lhotu vznikly jako dělnická osada koncem 18. století, pojmenovaná podle těžby vápence pro potřeby sklárny v Květné. Díky zachovaným malebným domkům místních zemědělců a dělníků, jsou chráněny jako památková zóna. Bohužel nemám čas na jejich prohlídku a navíc je ještě tma.

Přejeme si s řidičem vše nejlepší do nového roku, vyskakuji z autobusu a jelikož hodinky ukazují pár minut po sedmé, tak mám co dělat, abych se dostal na vrchol před východem Slunce, který v dnešní den připadá na 07:42. Pohled k nebi mě naplňuje optimismem - zatímco směrem do údolí je zataženo, nad hřebenem Javořiny svítí hvězdy.

Přecházím mostek přes potok Velička a okolo hájenky vstupuji do hlubokých karpatských lesů. Čelovka je zbytečná, sněhová pokrývka a jasná obloha zaručují dostatečnou viditelnost. Teplota je opravdu hluboko pod bodem mrazu a tak se snažím alespoň zahřát rychlou chůzí, kterou mi ulehčují teleskopické hůlky. S běžkami či sněžnicemi by to šlo lépe, ale co už, musím to zvládnout i bez nich.

Trasa modré turistické značky stoupá společně s cyklostezkou č. 5052 (Hradčovice - Velká Javořina http://cyklotrasy.cz) pohodlnou lesní cestou a po necelé půlhodince mi ukazatel v místě zvaném Rubaně oznamuje, že k vrcholu zbývá 2,5 km. Otvírají se první výhledy do údolí, ale spěchám a tak foťák zůstává ukryt v teple batohu.

Stezka je dále již poněkud užší, ale stále velmi dobře schůdná. Po necelých dvou kilometrech se napojuje na lesní silničku, prochází kolem odpočinkového altánku u zabitého, aby ji po zhruba 350 metrech opět opustila. Tuto odbočku však nacházím až poté, co ztrácím spoustu času a výškových metrů pobíháním po silničce dolů a nahoru, marně hledajíc místo, kde značka mizí do lesního porostu směrem k vrcholu. V době kdy zdejší svahy nepokrývá sníh by se tahle situace zřejmě nestala, ale pokud zde procházíte ve chvíli, kdy čerstvý prašan zahladil veškeré stopy turistů jdoucích před Vámi, je celkem obtížné ho najít.

Následuje prudký výstup pralesem NPR Javořina. Ta je tvořena jak lesním porostem na severním svahu, tak i vrcholovou loukou v nadmořské výšce 835-970 m n. m. Byla vyhlášena v roce 1951 a její výměra činí 79,29 ha. Bořím se do sněhových závějí, proplétám se mezi stromy a toužebně očekávám moment, kdy les skončí a já se ocitnu právě na oněch vrcholových loukách. Konečně mezi stromy prosvítá rudé ranní slunce a já si připadám jako v pohádce. Tentokrát už putuje foťák ven a pořizuji první snímky.

Za několik málo minut stojím na samotném vrcholu nejvyšší hory Bílých Karpat, tedy ne úplně doslova, neboť ten okupuje retranslační stanice se stožárem čnícím do výšky téměř 135 metrů. Technické informace a zajímavosti o stanici jsou dostupné na webu: http://www.tvcentrum.sk.

Více než svou nadmořskou výškou, proslul vrchol Velké Javořiny jako místo setkávání Čechů a Slováků, a to již od poloviny 19. století. Dnes se zde konají např. červencové Slavnosti bratrství Čechů a Slováků a Česko-slovenský Silvestr. Já mám to štěstí, že na vrcholku není ani živáčka a můžu si tak dosyta užít pocitu malosti člověka v horském měřítku.

Okouzlen výhledem a to na kteroukoliv světovou stranu cvakám spoušť jako blázen. Nebe bez mráčků a sluncem ozářený hřeben Velké Javořiny pod nímž se rozlévá inverzní moře na moravské straně narušené Vizovickými vrchy, hraničním vrcholem Jelence (925 m n.m.), Koprníku (911 m n. m.), v dálce jsou spíše jen tušit Jeseníky. Na straně slovenské z něj vystupují hřebeny Považského Inovce, Strážovských vrchů, dokonce jsou zřetelně rozeznatelné nejvyšší malofatranské vrcholy Kriváň a Velký Rozutec.

Modrou značku zde protíná červená dálková trasa "Cesta hrdinů SNP", která je se svou délkou cca 750 km nejdůležitější turistickou magistrálou na Slovensku, táhnoucí se od Dukelského průsmyk na východě až po Bradlo na západě, odkud pokračuje na Devín jako Štefánikova magistrála. Pokud by ji chtěl někdo absolvovat celou nebo případně její část, pak doporučuji navštívit web http://cestasnp.sk, který se jí věnuje velmi podrobně.

Přestávám cítit prsty u rukou a tak nasazuji zmrzlé rukavice a sestupuji 50 výškových metrů okolo lyžařského areálu k Holubyho chatě, jejíž základní kámen byl položen již v roce 1923 a která je ze směru Od Staré Turé, případně Nového Mesta nad Váhom snadno dostupná i autem. Pěší turista využije i zelenou značku z Květné - Strání (5 km, 350 m n. m.), žlutou ze Staré Turé (12 km, 279 m n. m.) a modrou z Cetuny (6 km, 350 m n. m.). Nabízí ubytování s kapacitou 50 lůžek, stravování i prodej lístků do lyžařského areálu rozkládající ho se v nadmořské výšce 940-822 m n. m., já se však občerstvuji z vlastních zásob a za kus salámu získávám i přízeň zprvu nepřátelsky se tvářícího ochránce chaty - vlkodava. Informace o ubytování, sjezdovkách i cenách lístků najdete na www.velkajavorina.sk.

Posilněn se vracím zpět na vrchol, obcházím retranslační stanici a pokračuji potkávajíc skupinky turistů, převážně běžkařů po "Cestě hrdinů" holým hřebenem na 600 metrů vzdálené rozcestí Velká Javořina, hřeben, odkud následuje prudší sestup na křižovatku cesty do Strání, mimochodem se jedná o stejnou silničku, ze které jsem před pár hodinami marně hledal odbočku k vrcholu.

Trasa vede dále lesem po hraničním hřebeni přes vrcholy Durda (842 m n.m.) a Kašpariskův vrch (777 m n. m.) ke 2,5 km vzdálenému Dibrovovu památníku, kde se napojuje zelená značka z obce Poriadie (405 m n. m., 10 km), kde je i železniční zastávka ŽSR na trati mezi Myjavou a Starou Turou, na opačnou stranu vede přes Kubikův vrch a Filipovským údolím k zastávce ČD v obci Javorník (312 m n. m., 11,5 km).

U Dibrovova památníku po krátkém odpočinku v altánku měním červenou za zelenou i když zatím jen obrazně, neboť pokračují asi 400 metrů společně k dalšímu rozcestníku. Zde se již zelená odpoutává definitivně a pozvolna sestupuje lesem na kótu 707 m n. m. pojmenovanou Šibenický vrch. Odtud se přes louky otevírají pěkné výhledy směrem k Javorníku a údolí Veličky, z nichž vystupuje z levé strany Kubíkův vrch (683 m n. m.), Grúň (589 m n. m.), Klokočník (543 m n. m.) a Hradisko (636 m n. m.).

Zelená se ubírá dále k Javorníku, já však sestupuji po okraji louky, okolo sjezdovky k silničce do Nové Lhoty, cesta je to neznačená, ale ušetří docela dost času. Sjezdovka, vlek, parkoviště i provozní budova areálu nacházejícího se v nadmořská výšce 603-695 m n. m. ještě září novotou, bohužel jeho webová adresa www.skinl.cz je zatím nefunkční.

Po silničce scházím do cíle dnešního výletu, nejvýše položené obce Horňácka i Hodonínska - Nové Lhoty (500 m n. m.). Do odjezdu autobusu zbývá necelá půlhodinka a tak navštěvuji místní COOP market, který se nachází i s restaurací přímo u autobusové smyčky a nabízí možnost občerstvení po túře, případně dokoupení zásob před cestou.

V 15:05 nasedám do autobusu linky 932 a nechám se unášet do Veselí nad Moravou. Cestou pozoruji pomalu zapadající Slunce a rekapituluji dnešní výlet s tím, že to stálo i za to šílené ranní vstávání a moc rád se do těchto končin vrátím. Po padesáti minutách jízdy opět přesedám na vlak, abych v 17:48 dorazil zpátky do Brna.

Výlet v kostce:

• Doprava: Brno - Veselí nad Moravou - Suchov - Suchovské mlýny - Vápenky / Nová Lhota - Veselí nad Moravou - Brno
• Náklady na dopravu: 150 Kč ( jednodenní jízdenka, platná 24 hodin, na všechny zóny vyjma 100+101, v pracovní dny pro jednoho, o víkendu a svátcích však platí až pro dva dospělé a tři děti, což je za takový výlet naprosto zadarmo, odkaz zde: http://www.idsjmk.cz
• Trasa: Vápenky, rozc. - Rubaně - U zabitého - Velká Javořina, vrchol - Velká Javořina, Holubyho chata - Velká Javořina, vrchol - Velká Javořina, hřeben - Křižovatka do Strání - Durda - Kašpariskův vrch - Dibrovov památník - Šinebický vrch - Nová Lhota
• Obtížnost túry: středně lehká
• Délka túry: 7,5 hodiny i s přestávkami a focením
• Vzdálenost: cca 16 km
• Převýšení: cca 500 m
• Mapy: 1:50 000 č. 92 Slovácko - Bílé Karpaty, VKÚ Harmanec

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.