Jeseníky a Dlouhé stráně, trek v pohoří Hrubý Jeseník za letního slunovratu (1)

Dvoudenní procházka v Pradědské hornatině

Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím ČR. Na svém území, které činí asi 530 km², nabízejí Jeseníky (Hrubý Jeseník) nepřebernou paletu túr i vícedenních treků. Mezi dvěma velice silnými bouřkami, ba přímo extrémními bouřkami, přesně za letního slunovratu, tak sáhneme při plánování dalšího dvoudenního treku (delší túru nám počasí neumožní) opět po oné jesenické paletě a zamíříme do nejvyššího geomorfologického podcelku pohoří, do Pradědské hornatiny.

Na okružní túru vyrážíme od motorestu nedaleko sedla Skřítek (867 m) od silnice spojující Rýmařov a Šumperk. V motorestu již sice mají otevřeno, avšak polévka není zatím k mání. Nu což. Nahazujeme batohy a vyrážíme na 44 km dlouhý přechod s převýšením asi 1 400 metrů, snídani si dáme později.

Po lesní cestě okrajem NPR Rašeliniště Skřítek (asi 167 ha) s bohatými porosty rašeliníku, který dokáže absorbovat asi 30× více vody, než kolik sám váží, míříme k rozcestí Nad Skřítkem (890 m). Z něj budeme pokračovat úboční cestou vpravo po červené turistické cestě procházející, zhruba, po pradávné hranici mezi panstvím Žerotínů a janovického panství (Herrschaft Rabenstein). Však nakonec dodnes tady nalezneme řadu starých hraničních kamenů, nejčastěji s vytesaným letopočtem 1740.

Milíře u chaty Hubert, Mravenčí sedlo a Alfrédka

Přes rozcestí Žlutý potok (815 m) a za výhledů k vrchu Ostružná (1 184 m) pokračujeme na rozcestí U Huberta (798 m) u stejnojmenné lovecké chaty. Odskočíme se juknout na milíře co by připomínku toho, že se v těchto místech v minulosti pálilo dřevěné uhlí. Za potokem odbočíme vlevo a po neznačené lesní cestě stoupáme k rozcestí Medvědí skály (893 m) u Medvědích skal, hezkých skalních útvarů v této nejjižnější části Hrubého Jeseníku. Cestou nacházíme množství hub - modráky, růžovky aj. To by bylo papáníčko… Avšak na sběr nemáme čas, necháváme je na místě, houby bychom dnes nezpracovali a do zítřejšího večera by stejně nevydržely…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

U Medvědích skal nás dohání hlad, takže dojde na lehkou snídani. K Alfrédce to již sice máme jen pár kilometrů, ale co se dá dělat. Hlad je strašněj prevít… Prvotní zataženo se mění na "poloroztaženo", zlepšují se výhledy a zvyšuje se teplota. Vzduchu. Na sluníčko je pak přímo vedro, takže dojde i na převlékání. Ráno, když jsme vyráželi, bylo docela chladno.

Za výhledů ke Ztraceným skalám, k vrchu Pecny i k Jelení studánce, jižněji pak až k Orlickým horám, stoupáme širokou lesní cestou přes rozcestí Junačka (1 010 m) do Mravenčího sedla (1 105 m). I v tomto úseku nacházíme spoustu modráků a růžovek, jedněch z nejchutnějších hub.

Cestou ze sedla přemítáme, bude-li na Alfrédce vynikající zelňačka, kterou si tady pravidelně dáváme. Ne, nebude. Tedy někdy možná ano, ale dnes rozhodně ne. Je totiž zavřeno. Nemilé to zjištění. Kiosek u bývalé chaty Alfrédka (1 081 m) má podle cedulky na dveřích otevřeno pouze v sobotu od 10.00 do 16.00. Ne ve čtvrtek, ne v pátek a dokonce ani v neděli ne. Pouze a jedině v sobotu. Od 10.00 do 16.00.

Nu což, uzobneme něco z vlastních zásob a pokračujeme dále. Polomy a kůrovcem zkoušeným lesem s občasným přelézáním stoupáme k rozcestí Pod Jelení studánkou (1 203 m) a dále na Jelení studánku (1 311 m) se známou kamennou útulnou. Pod hřebenem slyšíme brumlání motoru. Co za pitomce sem vyrazilo na čtyřkolce? No není to pitomec, je to maník v červené bundě z horské služby. Veze na hřeben nové kůly zimního tyčového značení. Nuž dobrá, to se dá pochopit. Jen nechápu, proč se na hřeben dere zrovna tudy po úzkém chodníku, kde se těžko vyhne turistům.

Františkova Myslivna, Dlouhé stráně a Medvědí bouda

Na Jelení studánce se zdržíme jen krátce. Opláchnout se ve vydatném prameni studené vody, napít se a za výhledů do Malého kotle, k Nízkému Jeseníku se sopkami u Bruntálu a Slezskou Hartou můžeme pokračovat po hlavním hřebeni pohoří po úbočí Jeleního hřbetu (1 367 m) k severu. Avšak je kousek, po rozcestí Nad Malým kotlem (1 335 m). Na něm totiž hlavní hřeben opustíme a budeme pokračovat vlevo dolů. Okolo zaniklých stájí, kde se naši předci krátce pokoušeli o chov skotu ve zdejších drsných podmínkách, dalšího vydatného pramene, sestupujeme na rozcestí U Františkovy myslivny (1 185 m). Cestou se můžeme pokochat pohledy na Dlouhé Stráně, Mravenečník, Vřesník, ale také na Praděd (1 492 m), nejvyšší horu celého pohoří.

Františkova myslivna je jednou z nejstarších staveb svého druhu v Jeseníkách. Postavena byla v závěru údolí Divoké Desné již roku 1865, v roce 1897 byla rozšířena. Pod Františkovou myslivnou se nachází Přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou (25,5 ha), která má chránit zbytky původního bukového lesa s javory a smrky na strmých suťových svazích.

Neznačenou cestou míříme k vrcholu Velká Jezerná (1 248 m). Stromy tady opět povyrostly, brzy to bude v tomto malebném úseku zcela bez výhledů. Následují krásná rašeliniště, na nichž byl po několika letech obnoven povalový chodník, s kvetoucími suchopýry. Opravdu kouzelné místo. Fotíme a pokračujeme na rozcestí Malá Jezerná (1 265 m), na kterém se napojíme na jednu ze značených lyžařských tras.

Vrch Vřesník (1 343 m) tentokráte vynecháme. Jednak nás tlačí čas, protože spěcháme na Dlouhé stráně na bezovku, jednak borůvky jsou ještě beznadějně zelené, letos tady budou dozrávat snad tak koncem července. Za výhledů k Pradědu proto míříme po lesní cestě k rozcestí U Okenní štoly (1 265 m), která sloužila k budování podzemních objektů horní nádrže PVE Dlouhé stráně, ze kterého pokračujeme vlevo nahoru po červené turistické značce. Následně nás čekají obligátní schody, necelá dvoustovka, a již je tady hrana horní nádrže PVE Dlouhé stráně.

Nyní se ale nebudeme zdržovat, pokračujeme přímo k občerstvení Dlouhé stráně, které zavírá v pět odpoledne. Nechceme si nechat ujít výbornou bezovku, lahodnou bezovou limonádu. Lepší než pivo a nebo přeslazené a předražené utrejchy od koly. Vždyť proto jsme sem nakonec přišli… Míjíme chumel výletníků, kteří záhy odjíždějí autobusem a my tady zůstáváme skoro sami. S hezkým hafanem, asi strážcem občerstvení, kterému se také něco ujde… Občerstvení má otevřeno denně od 10.00 do 17.00, ceny jsou vzhledem k místu, návštěvnosti a Fialovému kleptokratickému a chorobně prolhanému signalisticko-dozimetrickému režimu docela ucházející.

Po bezovce nás již nic nehoní. Hezky v klidu si užijeme horní nádrže, kterou celou obejdeme. Vždyť obvod nádrže o rozloze 15,4 ha a hloubce do 26 m je jen 1 750 m. Objem zadržované vody je asi 2,7 miliónů metrů krychlových. Zdržíme se i na vrcholu Dlouhé stráně (1 353 m) se skalkami a parádními výhledy. Jako na dlani máme velkou část Jeseníků, ale i Orlických hor a Hanušovické vrchoviny. Pokocháme se pohledy na oblíbený Mravenečník (1 344 m), který nás čeká až zítra. Jsme tady úplně sami, společnost nám dělá jen linduška horská (Anthus spinoletta).

Na závěr dnešního dne nás již čeká jen sestup do bivaku, do "Medvědí boudy", v mapách uváděné jako bouda Na Medvědí (1 180 m) pod horní nádrží PVE Dlouhé stráně. Tento krásný srub byl postaven v roce 2012, tedy před 12 lety. A doufám, že minimálně ještě dalších 12 let bude sloužit svému účelu. I tady jsme sami, trekery jsme dnes v Jeseníkách dnes nepotkali žádné. Máme za sebou 22 kilometrů, jsme tedy přesně v polovině našeho putování a můžeme tak být docela spokojeni.

• Dokončení článku
• Trasa treku (pouze orientačně) na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie