Treking > Treky, turistika > Trek, přechod krasových planin Slovenského krasu - z Jovic přes Silicu ke Gombasecké jaskyni
Trek, přechod krasových planin Slovenského krasu - z Jovic přes Silicu ke Gombasecké jaskyniSlovenský kras se vším všudy (1). Silická, Plešivecká, Zádielská, Hačavská, jakož i Jasovská planina20.12.2013 | Tomáš Fries
Národní park Slovenský kras se nachází na jihovýchodě země a jeho planiny se táhnou při hranici s Maďarskem od městečka Plešivec kolem Rožňavy až téměř do Košic. Sestává se z více či méně oddělených náhorních rovin či pahorkatin, a jak už sám název napovídá, je krasového původu s charakterickými vápencovými kameny ("škrapy"), nesouvislým zalesněním, jalovcovými keři, závrty a jeskyněmi. Přese všechna tato lákadla je to až na pár výjimek málo navštěvovaná oblast s mnoha nádhernými a Bohem zapomenutými místy. Tento trek jsme absolvovali v počtu deseti lidí v srpnu roku 2010 bez stanů, předpokládalo se spaní "pod širákem", popř. využití různých salášků, chat a útulen, o kterých jsme věděli z předchozího treku v roce 2004 nebo je vyčetli z mapy. Samozřejmě stany putování zjednoduší. Slovenský kras představuje s výjimkou výstupů na jednotlivé planiny málo kopcovitý terén, a tak jsou pochodové dávky velmi milosrdné, zvládnou to i starší a méně zdatní. Jídlo sebou stačí na tři dny, zásoby můžete doplnit v Silici na další dva dny, pak v Plešivci opět na dva dny a nakonec v Rožňavě na zbytek treku. Čtěte také: Přechod Slovenského krasu s bejbatama aneb po stopách diviakov K dalším možnostem stravování několik poznámek: V Silici a v Kečovu jsou pouze krčmy bez vaření, u jeskyně Domica funguje dokonce pouze "jeskynní" bufet. Starší mapy avizují restauraci u Gombasecké jeskyně - ta je však zavřená. Plešivec a Rožňava jsou města s více možnostmi stravování. Další "jídelny": Ferdi-Rancs v bývalém JRD u obce Dlhá Ves, penzion "Jozefína" v Krásnohorské Dlhé Lúce, motorest "Koliba Soroška" na Jablonovském sedle, chata "Bystrina" v Zádielské dolině, restaurace v místní části Drienovské kúpeľe. Doporučený itinerářPátek: Odjezd z Prahy hl. n. ve 22:29 h rychlíkem "Šírava" do Košic Sobota: Příjezd do Košic v 7:45 h, přesun na autobusové nádraží (cca 3 min) a odjezd autobusem v 8:45 h do Rožňavy (příj. 10:00 h). Pak už pěšky po modré značce do obce Jovice (0:50 h), rozloučení s civilizací v místní krčmě a stále po modré na Lukáčovu bučinu (2:50 h) a do obce Silica (4:50 h). Zde opět možnost občerstvit se v krčmě a dále pokračovat po červené značce Bukový vŕšok (5:05 h), a pak po žluté Silická ľadnica (5:20 h), Závozná (6:05 h), Gombasecká jaskyňa (6:20 h), nocleh - je tam veřejné tábořiště Neděle: První ranní prohlídka jeskyně, pak se vrátit po žluté značce na Závoznou (0:30 h), dále po zelené Lukáčova bučina (3:00 h), Pod Dievčenskou skalou (3:30 h), Skrídlový košiar (3:45 h), Zajačia brána (4:45 h), přejít na červenou Rakyta (5:15 h), možnost noclehu u poľovnícke chaty, kryté venkovní posezení, veranda a studna Pondělí: Dále po červené značce Silica (1:30 h), nákup a občerstvení, Bukový vŕšok (1:45 h), Silická Brezová (2:30 h), Pod Dlhým brálom (2:45 h), Kečovo (3:30 h), jaskyňa Domica (4:00 h), v pondělí mají zavřeno, nocleh někde v okolí Úterý: První ranní prohlídka jeskyně (trvá zhruba hodinu), pak bez báglů kolečko po naučné stezce Domické škrapy, poté už v plné polní cca 2 km po silnici směr Plešivec na zastávku Dlhá Ves, Ferdi-Rancs, oběd v závodní kuchyni bývalého JRD, co si teď říká "ranč", odjezd autobusem ve 12:43 h do Plešivce (příj. 13:04 h), nákup - zejména balenou vodu (!), ve 14:10 h odjezd autobusem do obce Slavec (příj. 14:20 h), odtud pak po žluté značce Plešiveckou planinou, na rozcestí Farkašova samota (2:15 h) odbočit k vlastní samotě, nocleh, velké kryté posezení s krbem, ale voda pouze dešťová v barelech Středa: Vrátit se na žlutou značku a pokračovat na Veľký vrch (1:00 h), pak po zelené Gerlašská skala (1:30 h) a nakonec po modré Veľký vrch - horáreň (3:15 h), poľovnická chata Ďulová (3:45 h), nocleh - je tam nedávno vybudovaná útulna, s vodou je to horší Čtvrtek: Stále po modré značce Plešivec (1:15 h), odjezd autobusem v 9:25 h do Rožňavy (příj. 10:05 h) Varianta 1: Pokračovat autobusem v 10:45 h do obce Krásnohorská Dlhá Lúka (příj. 11:00 h), prohlídka Krásnohorské jaskyně (pozor, trvá cca 2,5 hodiny, je dobré si ji předem objednat na tel. č. 00421 905 412 048 - penzion "Jozefína"), pak návrat autobusem ve 14:20 h zpět do Rožňavy (příj. 14:35 h) Varianta 2: Pokračovat autobusem v 10:35 h do obce Krásnohorské Podhradie (příj. 10:43 h), prohlídka hradu Krásná Hôrka, pak návrat autobusem ve 14:01 h do Rožňavy (příj. 14:10 h) A dále již společně odjezd autobusem ve 14:55 h směr Jablonov nad Bodvou, vystoupit na Jablonovském sedle (příj. 15:13 h), občerstvení v motorestu Koliba Soroška (špičkové halušky a jiné místní speciality!), pak pokračovat po červené značce Mútna studňa (2:30 h), nocleh u poľovnícke chaty Hubertus a osvěžující koupel v korytech kravského napajedla Pátek: Dále po červené značce Lúčanské jazierko (1:00 h), Zádielská dolina - horáreň (3:30 h), pak po zelené značce Na Skale (4:00 h) (nezapomenutelný výhled skrz Zádielskou dolinu na vápenku), Bezvody (5:00 h), Hačavské sedlo (5:15 h) a nakonec po modré značce Krížna Poľana (6:00 h), nocleh někde v horách a lesích Sobota: Stále po modré značce do sedla Železná brána (0:30 h), kde se nabízejí dvě možnosti: Varianta 1: Přejít na zelenou značku Horný les (1:30 h), Ladislavova Vyvieračka (2:05 h), dále po žluté značce Drieňovské kúpele (2:35 h), Drienovec (3:05 h) Varianta 2: Přejít na žlutou značku Vyvieračka Miglinc (1:00 h), dále po modré značce Drieňovské kúpele (2:30 h), Drienovec (3:00 h) Pak obě varianty společně - odjezd do Košic (autobus odj. 12:49 h a 16:34 h, vlak odj. 19:24 h) a dále domů buď rychlíkem "Slovakia" (odj. 21:06 h, příj. do Prahy 6:44 h) nebo rychlíkem "Šírava" (odj. 22:15 h, příj. do Prahy 7:36 h). Pátek - VyrážímeV pátek se pouze vyjíždí, a tak jen několik poznámek k dopravě. Na Slovensko je nejlepší cestovat přes noc lehátkovým či lůžkovým vlakem. V Košicích je trochu rezerva na případné zpoždění rychlíku, autobusové nádraží je hned u toho vlakového. Z Rožňavy do obce Jovice už doprava (rozumně) nenavazuje, ale vyplatí se tam dojít i pěšky - volba tohoto výchozího bodu vám umožní projít celou Silickou planinu, aniž byste museli dvakrát po stejné cestě. Jízdní řády se bohužel každý rok mění, a tak se nakonec budete muset obrátit na portál www.idos.cz, který obsahuje i spoje na Slovensku. Sobota - Z Jovic přes Silicu ke Gombasecké jaskyniPěší část treku jste zahájili vlastně už na cestě z Rožňavy do obce Jovice. Směrem k severu se otevřel výhled na hrad Krásná Hôrka a na jihu se rýsuje masiv Silické planiny s vysílačem na kopci Dievčenská skala. V krčmě se můžete rozloučit s civilizací (i když ne na dlouho) a po modré značce přes pás políček a poté lesem vystoupat úbočím Silické planiny. Na hřebeni se cesta protáhne mezi dvěma skalkami a terén se příjemně narovná jen s mírným stoupáním a klesáním tak, jak to bývá u náhorních planin zvykem. Brzy přijdete na křižovatku se zelenou značkou s názvem Lukáčova bučina. Tudy budete procházet ještě zítra právě po té zelené. Modrá značka pokračuje dále lesem protkaným širšími cestami i pěšinami, které se dost často střídají, a tak je nutné věnovat dostatek pozornosti značení. Z lesa vyjdete do takové té typické krasové krajiny - osamělé stromy a keře, jalovce, trčící vápencové kameny a závrty. Můžete narazit i na stádo krav, v této části krasu se kupodivu ještě pase. Příjemné putování krasovou krajinou vydrží až do obce Silica, kde je možné se občerstvit v místní krčmě a doplnit vodu. Dále pokračujete po červené značce na rozcestí Bukový vŕšok, kde změníte značku na žlutou a dojdete k Silické ľadnici. Je to malá jeskyně se zajímavou atrakcí - ledovým krápníkem, který nerozmrzá ani v létě. Další cesta vede příjemným jehličnatým lesem, minete samotu Závozná a přijde sešup ke Gombasecké jeskyni. Úzká pěšina je kamenitá, po deštích bývá mokrá a pěkně kluzká. Místo samé kromě vstupu do jeskyně je vedené jako "verejné táborisko" s jakousi recepcí a restaurací s velkým krytým venkovním posezením. Restaurace je ovšem zavřená, a tak je možné využít jen její terasu. Z jeskyně vyvěrá vydatný potok, takže o vodu také nouze není, a to včetně koupele. Neděle - Severním okrajem Silické planiny ke studni RakytaRáno můžete absolvovat návštěvu Gombasecké jeskyně, kterou doporučuji - mají tam raritu - tenké duté krápníky zvané "brčka". Pak se vrátíte k samotě Závozná (klidně po silnici, která tam také vede, pokud nechcete znovu absolvovat ten příkrý a kluzký chodník) a pokračujete po zelené značce směr Lukáčova bučina. Cesta vede lesnatým okrajem Silické planiny, značení není příliš dobře udržované, a tak každý dřevorubecký zásah zkomplikuje váš postup. Budete střídat pěšiny i vozové cesty, projdete znovu rozcestím Lukáčova bučina až vyjdete z lesa do známé krasové krajiny. Rozcestník pod Dievčenskou skalou nabízí odbočku na vrchol s vysílačem a výhledem na Plešiveckou planinu a hřeben Volovských vrchů. Projdete lesem a objeví se Dlholúcky salaš (mimochodem pustý a bez střechy), za kterým je nedlouhý pás luk a cesta znovu zaleze do lesa. Asi po hodince dojdete na rozcestí Zajačia brána, kde zaměníte zelenou značku za červenou a vydáte se opět směr Silica. Cesta se po pár stech metrech vyhoupne z lesa do otevřené krajiny a pokračuje po loukách, mezi keři a kolem osamělých stromů a závrtů až k cíli dnešního dne, poľovnícke chatě Rakyta (někdy psáno Rakata). Ta nabízí velké venkovní kryté posezení s kamenným krbem a poměrně velkou verandu s betonovou podlahou a střechou z drátěného skla. Bohužel sklo je plné prasklin, takže střechou protéká. Dá se to vylepšit překrytím velkou folií, pokud ji ovšem máte sebou. Za stromy na louce se nachází velká studna s dřevěnou nástavbou připomínající africkou domorodou chýši. Ale to není vše. Na neznačené odbočce zhruba severním směrem se po asi 100 m objeví další chata s krytou verandou, tak pro pět spáčů. Račte si vybrat. A ještě jedna poznámka ke studni. Je to opravdu klasická kamenná studna, ale na nějaký okov nebo něco podobného zapomeňte. Pokud nemáte sebou pár metrů provazu a vhodnou nádobu na nabrání, tak se nenapijete. Pondělí - Přes Silici k jeskyni DomicaRáno pokračujete dále po červené značce typickou krajinou Silické planiny s rozlehlými travnatými úseky, velmi řídkou nebo vůbec žádnou vegetací a možná potkáte i baču se stádem ovcí. Mírně zvlněným terénem se závrty dojdete do obce Silica a po doplnění zásob v místním obchodě, popř. lehkém občerstvení v krčmě nad ním, pokračujete na Bukový vŕšok a stále po červené směr jeskyně Domica. Přes louky a pole se vyhoupnete na malé návrší porostlé lesíkem a za ním pozvolna sestoupíte podél sloupů elektrického vedení do obce Silická Brezová. Značka vede jen okrajem obce a zase mizí v polích a lukách. Jestli odoláte lákadlu navštívit krčmu i v této vesnici, je na vás. Dále pokračujete směr Kečovo. Cesta opět zamíří do kopce a brzy budete v lese. Minete rozcestí pod Dlhým bralom a znovu vyjdete z lesa na louky, kde se kdysi pásávaly krávy a bývalo tu i velké napajedlo. Kdeže ty loňské sněhy jsou… Nic takového tam už není a navíc je třeba dávat pozor na značení. Další související články:+ Slovenský kras - krajina jeskyní a propastí - turistika a turistické trasy, jeskyně+ Treking planinami Slovenského krasu + Jasovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně Slovenska + Hučiaca vyvieračka, objev desetiletí; Slovenský kras + Kros - Kras cez Slovenský kras na bicykli + Bicyklom na Gerlach, severnými planinami Slovenského krasu Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Slovensky kras je moj takmer rodny kraj, kedze pochadzam z Kosic. Mam ho prechodeny krizom-krazom, najviac ma bavi vyhladavanie a identifikovanie nepristupnych jaskyn a priepasti v terene. Niektore su pritom skryte iba par metrov od turistickych chodnikov, chce to studovat mapy a speleologicku literaturu, mnohe som nasiel a mnohe su este stale dobre "ukryte", takze je stale dobry dovod sa tam vraciat. Mozem spomenut mohutne otvory Sovej priepasti, Bezodnej ladnice, Velkej zeleznej priepasti, Obrovskej priepasti, Sneznej diery a pod.
Preto vdaka za clanok, ale trochu by som poopravil ten popis Silickej ladnice ako "malej jaskyne" - je to 110m hlboka a 1100m dlha jaskyna s mohutnym priepastovitym vstupnym portalom, kde okrem par visiacich cenculov, je aj podlahovy ladopad vysoky 12m, padajuci do tmavych hlbok jaskyne.
|
|