Ze Skřítku na Rabštejn, nenáročná turistika v neprávem opomíjené Hanušovické vrchovině

Turistika v Hanušovické vrchovině

Jeseníky mají sice řadu pěkných zákoutí, ale většina turistických aktivit se soustřeďuje na hlavní hřeben, případně na jeho blízké okolí. Na jeden pěkný a nenáročný okruh, vhodný i pro rodiny s dětmi, bych chtěl v tomto článku upozornit, i když přísně vzato se už nebudeme procházet po Hrubém Jeseníku, ale v Hanušovické vrchovině.

Start i cíl je u motorestu Skřítek, takže trasa je ideální pro motoristy, kteří mohou nechat auto na velkém parkovišti. Kdo nemá auto, může se dopravit autobusem, který má zde zastávku. My, tedy můj kamarád Martin s manželkou a já, jsme využili první možnost.

Od motorestu začínáme lesem po souběžně vedené trase zelené a modré značky až na rozcestí Pod Bílým kamenem, kde se značky rozdělují. My se dáváme na cestu po zelené až k vyhlídkovému bodu Krtinec, odkud jsou výhledy na oblast Šumperska a také lze odtud spatřit masiv Kralického Sněžníku.

Čtěte také: Rabštejn, úchvatná skalní vyhlídka v Hanušovické vrchovině

Pak pokračujeme po lesní asfaltce mírně a postupně i více s kopce až na rozcestí turistických značek Hvězda, odkud se dá pokračovat do několika směrů, například na Kamenný vrch.

Na Hvězdě je přístřešek s posezením, který využíváme ke krátkému odpočinku a občerstvení. Ač je nádherná jarní sobota, kromě několika cyklistů nepotkáváme nikoho. Z Hvězdy se dáváme lesní svážnicí po souběžně vedené červené a žluté značce směrem na Rabštejn.

Cesta lesem stále mírně klesá a ubíhá velmi rychle, takže brzy vidíme před sebou náš dnešní hlavní cíl - vrcholové skalisko Rabštejna se zbytky hradu.

Nejprve ale docházíme k horské chatě Rabštejn, která vznikla rekonstrukcí bývalé hájenky. Rekonstrukce sice neproběhla bez komplikací, v roce 2002 dokonce objekt těsně před dokončením vyhořel, ale od roku 2005 už chata nabízí celoročně ubytování i restaurační služby.

Restauračních služeb také využíváme k doplnění tekutin oblíbeným českým iontovým nápojem zvaným pivo. Po krátkém odpočinku ale pokračujeme vstříc setkání s Otou Brandosem. XXXIV. setkání na vrcholech, pořádané Trekingem, je totiž tentokrát přímo na hradě Rabštejn.

Ten byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století. Již ve století šestnáctém, ale začal pustnout a byl využíván jen jako obydlí služebníků (například lesníka), ale také jako vězení. Částečně byl opraven za třicetileté války, ale po ní už začal opět chátrat. Od poloviny 18. století byl definitivně opuštěn a zdivo bylo postupně rozebíráno na stavební materiál. Do dnešních časů se zachovaly jen zbytky zdí a málo znatelné stopy hradního příkopu.

Zvedáme se tedy od venkovního posezení u chaty a pokračujeme z rozcestí významovou odbočkou po louce a pak lesem na hrad. Stoupání nabírá na strmosti, ale celkem rychle se dostáváme až k závěrečnému výšvihu, na němž už vidíme Otu Brandose a další účastníky. Naštěstí si Ota včas rozmyslel variantu setkání na nejvyšším vyhlídkovém bodě, na který vede žebřík. Tam bychom se všichni nevešli.

Zdravíme se, vyhříváme se na jarním slunci a debatujeme o všem možném. Protože se ale blíží další zájemci o setkání, po nějaké době se loučíme a uvolňujeme místo na skále. Sestup je samozřejmě rychlejší než výstup, takže jsme brzy zpět na rozcestí značek.

Odtud pokračujeme do nejnižšího bodu dnešního putování, kterým je RTZ Pod Rabštejnem. Zde se od modré značky odděluje žlutá, která míří do Janovic. My ale po lesní asfaltce začínáme stoupat až na sedlo Skřítek, kde modrá těsně před frekventovanou komunikací č. 11 Rýmařov - Šumperk uhýbá ostře vlevo.

Zpočátku je sice lesní cesta rozbrázděna těžební technikou, ale pak už pokračuje pohodově až k rozcestí Pod Bílým kamenem, kde se opět shledáváme se zelenou značkou a již známou cestou docházíme na parkoviště před motorestem, v němž náš dnešní okruh uzavíráme.

Popsaná trasa měří něco málo přes 16 kilometrů, převýšení nepřesahuje 400 metrů, z čehož je skoro 100 metrů stoupání od chaty na hrad Rabštejn. Kromě pěší turistiky pro všechny věkové kategorie je velmi vhodná (samozřejmě s výjimkou výstupu na hrad) v zimě pro běžkaře, kteří najdou na většině trasy upravenou stopu, mimo zimní měsíce je také hojně využívána cyklisty. Určitě zde ale potkáte daleko méně lidí, než na hlavním hřebeni Jeseníků.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.