Prachovské skály, pohodová turistika v největším pískovcovém skalním městě Českém ráji

Fototoulky pískovcovým skalním městem v Českém ráji

Horko až k zalknutí. Asfalt se pod nohama roztéká stejně dychtivě jako zmrzlina v kornoutu, kterou ani za urputného lízání v něm ne a ne udržet v původním chladivém a krémovém stavu. Rtuť teploměru již dopoledne citelně překračuje třicítku, takže během návštěvy Rumcajsova města (Jičína) plánujeme co dál. No přece do skal, tam bude příjemný chládek!

Dopoledne se oddáváme lenošení a sběru razítek do Michalčina vanderbuchu. Touláme se pomyslnou vstupní bránou do Českého ráje, jenž je jednou z turisticky nejatraktivnějších turistických oblastí České republiky.

Vznik pískovcových skalních měst

Turistická oblast Český ráj patří do geomorfologického celku zvaného Jičínská pahorkatina. A Český ráj to jsou přece především skály a pískovcová skalní města. Malá skála, Hrubá skála, Besedické skály či Klokočské skály, ale především Prachovské skály, které jsou v Českém ráji bezesporu největším a nejnavštěvovanějším skalním městem.

Původ pískovcového skalního města (i toho v Prachovských skalách) musíme hledat až v druhohorách, kdy byla deprese České tabule zaplavena mělkým a teplým svrchněkřídovým mořem. Na dně tohoto moře se postupně začaly usazovat mocné nánosy písku, které místy dosahovaly až několika set metrů.

Později (v třetihorách) dochází v důsledku srážky litosférických desek dnešní Evropy a Afriky k regresi moře a k pomalému vyzdvižení hor České tabule. Nesourodá deska České tabule je následně rozlámána a vznikají četné tektonické zlomy. Těmi se později na povrch prodrala žhavá magma a vytvořila dnešní dominanty Českého ráje - Trosky, Velíš, Zebín a řadu dalších sopouchů.

Čtěte také: Skalní města Českého ráje, česká skalní města (5)

Nic ale není v přírodě věčné a neměnné. Následně dochází k erozi pískovcových náhorních plošin a k vymodelování (vyerodování) dnešního typického reliéfu Českého ráje se skalními věžemi, skalními bloky a převisy, skalními bránami a hlubokými stržemi. I těch v Prachovských skalách, které se staly našim dnešním cílem.

Túra v Prachovských skalách

Parkujeme u hotelu Pod Šikmou věží. Nelze než chvíli spočinout. Na pivo a na nanuk. Nemůžeme tady ale lelkovat celý den, takže vyrážíme. Ovšem nevybrali jsme si ideální čas, trochu jsme jej prokaučovali. Díky horku se daly do pohybu silné termické proudy, které vyhnaly teplý a vlhký vzduch do velkých výšek a daly vzniknout četným cumulonimbům. Bouřkovým mrakům.

A co by to byl za bouřkový mrak, když by z něj nezabouřilo a nezapršelo. Hned vzápětí tak hledáme šikovné místo v lese, kde bychom se ukryli před deštěm. Ve skalách jej ale není problém najít, schováváme se pod šikovným převisem jedné z věží. Pěkně v zákrytu vyšších věží, aby nás netrefily nějaké ty zemní proudy kdyby se i pořádně zablýskalo.

Když se přežene to nejhorší, míříme na rozcestí Prachovské skály - U buku, z nějž se po žluté značce dostáváme na Vyhlídku míru. Vyhlídka míru s průhledem na hrad Trosky a s dechberoucím výhledem na skály je již okupována množstvím turistů. Většina z nich sem proudí z centrálního parkoviště u Turistické chaty. My jsme se chtěli davům vyhnout, ale během prázdnin to byla jen bláhová idea…

Prachovské skály, turistická mapa

Nad Císařskou chodbou

Když jsme se jakžtakž vykochali přesouváme se dále. Za vydatného uzobávání malin a borůvek, které právě mají svůj čas. Na rozcestí Nad Císařskou chodbou opouštíme žlutou značku a pouštíme se po značce červené. Ta nás vede konečně do příjemného stínu kamenného schodiště Císařské chodby.

Ztrácíme sice výšku, ale konečně jsme opravdu ve skalách. Mohutné štíhlé pískovcové věže se mlčky a nehybně tyčí nad našimi hlavami a snad podle sloky jedné známé písně ještě známějšího barda se smějí času. A smát se mohou, neboť z hlediska délky lidského života tady již stojí věky…

Na následujícím rozcestí Zadní točenice to pěkně zhoustlo. Lidí jako na Václaváku, takže zavrhujeme zastávku na Turistické chatě. Ušetříme si nepříjemný zážitek z tlačenice. Ty opravdu nemusím. Proto jsem nechodíval na prvního máje a proto nechodívám do velkokapacitních výkrmen zvaných "šopingparky". Tam by mě asi opravdu kleplo. Pro někoho možná že konečně .

Šlikova, Všetečkova, Hakenova, Rumcajsova a Hlaholská vyhlídky

Červené turistické značce jsme věrni byli opravdu jen krátce. Loučíme se s ní a po zelené turistické značce míříme do skal vstříc vyhlídkám zvaným Šlikova a Všetečkova. Nacházejí se v těsném sousedství. Hned zkraje pěkně strmě po kamenných schodech, pěkně mezi skálami a nádhernými smrky a borovicemi. Odměněni jsme ale nádhernými výhledy na Prachovské skály. I relativní samotou, tuto trasu si zvolilo o poznání méně turistů.

Sluníčko se sice opět schovalo a je znovu pod mrakem, ale i tak mají Prachovské skály neopakovatelné kouzlo. Kolem dalších, jako proutek štíhlých věží míříme k další vyhlídce zvané Hakenova vyhlídka. Tu zpřístupnil na počest prof. Hakena spolek turistů v Jičíně v roce 1922. I z Hakenovy vyhlídky se otevírají fantastické výhledy.

Za Hakenovou vyhlídkou následuje další "myší díra", další schodiště, špatně označena Rumcajsova vyhlídka a již je tady Hlaholská vyhlídka. Další skály, další výhledy. Moře skal roztodivných tvarů, soustava hlubokých strží a závrať způsobujících pohledů do hloubky pod námi. Přes rozcestí U Hlaholské vyhlídky se opět dostáváme k Císařské chodbě.

Příště raději nespekulovat…

U Císařské chodby spekulujeme, kam dále. Času máme dost a neškodilo by poznat místa, kde jsme dosud nebyli. Nakonec vybíráme modrou trasu přes Velkou Svinčicí (451 m). A jak vzápětí zjišťujeme, vybíráme si snad tu nejméně zajímavou trasu v Prachovských skalách. No co, alespoň jsme se prošli přes rozcestí Nad Fortnou (436 m), Pod Malou Svinčicí (420 m) a Pod Velkou Svinčicí až nazpátek k hotelu Pod Šikmou věží…

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.