Karavanky, víkendový přechod hlavního hřebene hezkého pohoří na hranicích Slovinska a Rakouska

Karavanky aneb fotovíkend na hranicích

Nastal prodloužený víkend, kdy český stát oslavoval pád komunismu a my se rozhodli podívat do Savinjských Alp - části zvané Karavanky. Karavanky leží na pomezí Rakouska a Slovinska poblíž velkoměsta Klagenfurt a tvoří přirozenou 120 km hranici. Zvolili jsme si jako východisko parkoviště poblíž chaty Klagenfurter Hütte.

Již z parkoviště se nám odkrývaly úchvatné pohledy na zasněžené vrcholky kontrastující s krásnými zelenými lesy okolo nás. Stezku na chatu nám stěžoval menší sesuv půdy a polámané stromy. Nicméně po pár metrech chůze po rozbředlém jílu jsme se pěkně zašpinili. Další část cesty se nám naskytovaly nádherné pohledy na štíty hor.

Cesta se dál vlnila nekonečnými serpentinami až k osadě s několika chatami, včetně té naší. Tato chata patří do sítě chat "winterraum", která je v zimním období zavřená, ale přístupná. Klíč si mohou vypůjčit majitelé karty Alpenverein v některých outdoorových obchodech. Před vchodem je pramen čisté vody a je zde výhled na velkou část středních Karavenek zvaný Mittelkarawanken s největším vrcholem Hochstuhl (2 236 m). Přestože byla chata prázdná a promrzlá, působila na nás velmi příjemně.

Po studeném obědě a vybalení batohů jsme se vydali do nejbližšího sedla, které mi připadalo dosti vzdálené. Stezka k sedlu vede kolem hory Bielschitza (1 956 m), která vzdáleně připomíná Rozsutec v Malé Fatře.

V sedle se nám objevily nové krásné pohledy na část středních Karavanek. Zde si můžete zvolit hned několik možností pro další postup. Můžete se vydat na samotný vrchol Bielschitza, kde se dostanete za necelou půl hodinku a výhledy za to opravdu stojí. Nebo se můžete vydat na majestátní vrchol Vrtača (2 181 m). Popřípadě po menším sestupu na největší vrchol Karavanek.

My jsme se vydali jako správní fotografové okolím sedla a čekali na "dobré světlo". V údolí na slovinské straně byla mlžná inverze, která se zanedlouho začala barvit nádherným odstínem oranžové až fialové barvy. V celých Karavankách můžete narazit na stáda kamzíků a velmi krotkých krkavců, kteří jsou natolik zvědaví a hladoví, že vám budou jíst přímo z ruky. Po západu slunce se nebe ještě dlouhou dobu barvilo do úžasných tmavočervených až fialových barev.

Na chatu jsme přišli krátce po setmění. Příjemně nás překvapila funkční zářivka ve společenské místnosti a tak jsme nemuseli použít ani čelovky. Jelikož nám bylo v chatě po pár okamžicích chladno, využili jsme připravené dřevo a po několik nezdařilých pokusů se nám podařilo rozdělat oheň v tamějším krbu. Ovšem to jsme nevěděli, že je vstup do komína zablokován a tak unikal veškerý kouř do místnosti.

Karavanky na mapě

Zanedlouho bylo v chatě nedýchatelno a tak jsme museli oheň uhasit. Začali jsme aktivně větrat. Otevřeli okna, dveře a za chvíli už nám po pobíhání sem a tam zima nebyla. Venku byla nádherná noční obloha posetá milióny hvězd. Dokonce jsme spatřili pás Mléčné dráhy. Když jsme chatu konečně vyvětrali, rozhodli jsme se ulehnout ke spánku. V patře s noclehárnou byly nachystané deky a polštáře, takže jsme si ani nemuseli brát vlastní spacáky. Bylo příjemných 5 °C.

2. den

V pět ráno, jako každému správnému fotografovi a turistovi, nám začal zvonit budík. Ještě hodinu jsme polehávali a pak už pod vidinou nezapomenutelného východu rychle vstali, nasnídali se a utíkali opět do sedla. Ovšem naše vize se ihned rozplynula jako ranní opar, protože okolní vrcholky byly v mracích a již v sedle jsme procházeli nízkou oblačností.

Nezoufali jsme a pokračovali na největší vrcholek Karavanek Hochstuhl. Stezka prochází suťovištěm přilehlých štítů, a tak je třeba dávat pozor na to, aby vám nepodjely nohy.

Když jsme procházeli pod velikými vrcholy a zjistili, že je zde na výběr hned několik cest, vydali jsme po cestě k nejbližšímu vrcholu. Po pár chvílích, kdy na nás kolegové mávali, že jdeme zřejmě špatně, jsme si uvědomili, že míříme na vrchol Klagenfurter Spitze (2 116 m). Na vrcholu dominoval železný kříž.

Terén byl nepříjemně zledovatělý a hřeben čím dál více příkrý a nebezpečný. V několika okamžicích jsem musel lézt dokonce po čtyřech, jelikož nám hrozil pád a my neměli ani mačky. Těsně pod vrcholem se nám stezka ztratila a my nevěděli kudy kam. Na všech stranách byl terén velmi zledovatělý a skalnatý. Rozhodli jsme se tedy, že nebudeme riskovat. Možná to byla škoda, ale samotný vrchol s křížem je tvořen skálou a v zimní období se tam zřejmě jít nedá.

Naskytl se nám krásný výhled na velkou část středních Karavanek, blízkých vrcholků a údolí zakryté mlhami a inverzí. Mraky nad námi se začaly protrhávat a vypadalo to, že bude nakonec krásný den. Nafotili jsme pár dalších snímků a začali sestupovat zpět. Kolega fotograf si chtěl nafotit tamější poletující krkavce a tak vytáhl závin a začal je lákat. Po několika minutách se slétlo asi 20 krkavců, kteří elegantně plachtili mezi námi.

Po návratu k místu, kde se stezka rozdělovala, jsme se setkali s dalšími členy výpravy, kteří se vrátili z vrcholu Hoschstuhl. Byl tam prý nádherný výhled na převážnou část Slovinska, ale i Rakouska. Objevili také otevřenou chatu, a tak neváhali a dali si po náročném výstupu teplý čaj. My jen tiše záviděli. Pokračovali jsme společně přes sedlo zpět na chatu, kde jsme se občerstvili instantními polévkami. Za další hodinu jsme už byli zpět u parkoviště. Nasedli jsme a fičeli přes celé Rakousko zpět do naší vlasti. Cesta do Brna trvá bez obtíží přibližně 5,5 hodiny.

Na závěr mohu jen říci, že se tento fotovíkend opravdu povedl. Karavanky jsou opravdu zajímavým a neznámým zákoutím pohraničního Rakouska. Je zde několik jištěných cest Via ferrata a oblast je dobře zmapována. Pro případné zájemce doporučuji rozhodně více dnů na přechod určité části hor. Vzdálenosti nejsou velké a je možno zvládnout hned několik vrcholků v jeden den.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.